Pesimista
Opakem optimisty je člověk, jehož nechuť dívat se na svět růžovými brýlemi je okořeněná hořkostí a pohodlností.
Jejich pohled na cokoliv je předem zakaboněný, touha něco dokázat je potlačena výrokem-to nevyjde. Většinou všechno znají, všude byli a nikde nebylo nic, co by stálo za trochu energie. Nevěří lidem kolem sebe, svými schopnostmi nebudou plýtvat pro nic za nic, nikdo si je nezaslouží a všichni kolem jsou hloupí. Oni sami mohou být i velmi inteligentní, bohužel protiváhou je neskutečná lenost a pohodlnost. Život s nimi je neskutečně vysilující a únavný, jakékoliv přesvědčování je házením hrachu na zeď. S těmito lidmi se nedá žít tak, aby život bavil. Jsou zářným příkladem toho, jak přichází deprese. A bohužel, pesimismus je silně infekční a především slabší a psychicky méně odolní jedinci mohou být relativně brzy vtaženi do blbých nálad a jen těžko se vymaní.
Životu s pesimistou je třeba se vyhnout velkým obloukem, nic jej nezmění a pro mne je každé setkání s takovým člověkem velmi motivujícím k tomu, abych se rychle rozloučil. A také to tak dělám. On totiž pesimista je někdy horší, než zbraň hromadného ničení. A protože má často i deprese, parkujte radši jinde, než pod jeho oknem.
J3.K
