Podnikání

  Všichni si jistě pamatujete ono známé po škole. Budeme nyní glosovat. Maturita, vojna, první výplata, první dovolená, první auto, byt, dítě, časem chata, cesta do zahraničí. Všichni měli vše nalajnováno a jistota následovala předešlou jistotu. Je dnes zvláštní, jak to fungovalo a i když hospodářství upadalo, pětiletky byly měřítkem a jejich nastavení úsměvnou realitou. Všichni měli práci jistou a vymykali se pouze veksláci a kapitalisticky prosperující JZD Slušovice.

   Po sametové revoluci vzal roky budovaný systém za své, socialismus jsme odvezli na hřbitov. Jistoty se přetavily v tápání při zhasnutých lampách. Vypínač držela nová vládnoucí garnitura náhle se vynořivší ze sklepů, statistického úřadu, pozadí Státní bezpečnosti a z ciziny.

   Začalo se podnikat. Kdo byl bezcharakterní, protřelý, zkušený z podkovy na Václaváku, přístupný krádežím, úplatkům a nebojácný, měl tím osvědčení a oprávnění k vytváření tunelů, podvodů a hromadění majetku. Tehdy byly položeny základy nynějšímu bohatství většiny našich multimilionářů a miliardářů. Přiznejme, doba tomu nahrávala a vláda vše posvětila za současného hrabání na svou hromadu. To máme ale všichni v podvědomí a nic z toho nezměníme. Kdo v té době kradl málo, teď není podstatné, protože i on sám je bezejmenným. Ti, co to stihnuli, vidíme ve vládách, dozorčích radách, v soukromých letadlech a jen výjimečně v poutech a tisku. Tedy….pokud ještě žijí.

   To však není nyní hlavním tématem, podívejme se do nižších pater. Důležité bylo, jak se projevovaly charaktery. Přátelé začínali zakládat společné firmy, otvírali prodejny, autobazary, spouštěli různé druhy podnikání. V prvopočátku dřeli, vytvářeli první mikrozisky. Když se nedařilo, začali znovu. A když se dařilo? Začali přemýšlet o dělení se, o procentuálních podílech. Vzhledem k předešlé neznalosti se nesepisovaly kvalitní smlouvy, právníci měli hody. Přátelství, partnerství končila nenávistí a zlobou. Lidé se shlédli v praktikách mocipánů a začli také okrádat, bohužel často jen jeden druhého, přítel kamaráda, parťáka. Degradace vztahů došla tak daleko, že jeden druhému přestal věřit. Nenávist a zloba se stala hrozbou společného podnikání.

   Bohužel v těch, kteří tímto prošli, zůstala pachuť a hořkost té doby. Za vším vidí problém a jsou staženi v obranných blocích. Získat jejich důvěru bude navždy těžké, a pokud se to někdy podaří a oni budou mít pocit, že je přesto zklamete, budete narážet na jejich zatvrzelost a strach.

  Zkuste je pochopit, jejich ochranný systém je prostě jen nastaven na jiný level. Nedůvěra v nás totiž zakoření více, než láska a pochopení. Je jen na nás se tím vyronat

J3.K