Spolehlivost v době nastalé
Žijeme v době, ve které spolehnout se na někoho a přitom se nespálit je vzácný úkaz. V dávné historii byly podrazy součástí politiky i běžného života stejně, jako nyní, ale tresty za ně byly možné daleko důraznější, než jsou dnes.
Hra na právnost, lidskost a demokracii brání vytvářet atmosféru, která by přinášela riziko přiměřeného potrestání za lumpárnu, podvod a krádež. Nicméně aspoň nějaká část těchto kriminálních činů spadá pod trestní právo a má tak šanci na určitou nápravu. I když nejsme naivní a víme, že spravedlnost má různé metry, občas někam dosáhne. Co však není většinou postihováno vůbec, je nespolehlivost. Je velmi mnoho lidí, kteří se tváří, jako Vaši přátelé, jejich projev napovídá tomu, že by za Vás i dýchali. Ač jste opatrní, věříte jim a postupně je necháváte přiblížit se k Vašemu já tak blízko, až jste sami podiveni. A pochopitelně jste za to záhy potrestáni.
Příkladem může být téměř nevymožitelná půjčka, kterou jste Vašemu příteli zachránili život, nebo aspoň jeho klidné prožití, a jejíž navrácení je spojeno s výhružkam a argumenty, bohužel nikoliv oprávněnými Vašimi, ale nesnesitelně arogantními jeho. Podnikatelský záměr, do něhož jste se pustili společně s někým a náhle jste zjistili, že dřete jako mezek, zatímco kolega ztratil zájem, navíc třeba i převzal podstatu Vašeho nápadu a začal ji implantovat do svých dalších aktivit, případně jste někomu zapůjčili určitou věc ze svého majetku a vrátila se Vám po letech troska původní. Domluvili jste si schůzku, ta je však posouvána tak daleko, až zanikne smysl proto se sejít. Sliby, které jsou Vám dávány a jejichž neplnění z Vás samotných může dělat v očích jiných naprostého lumpa a křiváka, to když jste nuceni spolehnout se na jejich skutečné dodržení a opak je pravdou. To vše se schovává za slovo spolehlivost.
V dnešní době se ze spolehlivosti stala téměř nedostupná záležitost, pravděpodobnost její existence v dalším pracovním i osobním vztahu je velmi malá, a pokud snad na ni narazíme, měli bychom pokleknout a uvědomit si, s jak vzácným úkazem jsme se právě setkali. To, co by se dříve vyřešilo mečem, fackou, či snad jiným tělesným atakem, naučili se lidé přecházet mávnutím ruky.
Dané slovo přestalo platit a spolehlivost se stala pouze slovem. Pokud však přijde ta skutečná v podobě člověka, o kterého se můžeme opřít, staneme se šťastnými a chceme li takovými udělat i lidi kolem nás, zamysleme se nad naším chováním a naučme se stát za tím, co říkám a dělat to, co jsme slíbili. A ti, kteří nás zklamali, nechť zůstanou postupně na své problémy sami, naši pozornost si nezaslouží.
J3.K
