Dějiny národa Českého - ČESKÁ PRINCEZNA MLADA

  Jak vypydala dcera knížete Boleslva I., a jeho (snad) manželky Biagoty nevíme, ale jak zbožná a prostému lidu dobrá to byla žena, to se nám dochovalo takměř po tisící letech. Princezna Mlada se narodila snad LP 930., tedy v době, kdy byl její otec Boleslav ještě údělním knížetem na Staré Boleslavi. Jak moc ji ovlivnila tehdejší doba je patrné tím, že již v mladém věku zasvětila svůj život Bohu a péči o chudé a potřebné. Byl to snad záměr? Vždyť její otec Boleslav zavraždil svého bratra knížete Václava. Stejně, jako její strýc kníže Václav (sv. Václav), se princezna Mlada vzdělávala písmem starých Slovanů, ale také se učila latinsky patrně na Budči. Na rozdíl od své starší sestry Doubravky se princezna Mlada nikdy nevdala a naopak její život patřil nově se rodící kristianizaci.

  Nebylo ji ještě ani 25 let, když se stala abatyší nejstaršího kláštera na našem území sv. Jiří na Pražském hradu. I díky ní se přestavěl dřevěný kostel sv. Jiří na kamennou románskou baziliku a posléze rozšířil na klášter. Mlada se sama vydala přímo do věčného města Říma, kde ji údajně měl přijmout papež Janem XIII. LP 965 přivezla princezna Mlada od papeže z Říma povolení o zřížení Benendiktínské řehole v Praze. Stalo se tak s požehnáním jejího staršího bratra knížete Bolelsva II. Je zcela jisté, že poslání princezny Mlady mělo i jiné pozadí. Byla to právě Mlada, která z Říma od samotného papeže přivezla povolení k založení pražského biskupství. Prvním biskupem byl jmenován saský učenec žijící v Praze Dětmar.

  Mladším bratrem princezny Mlady byl i Strachkvas, který se měl narodit v den smrti knížete Václava LP 935. I on se měl stát podle vzoru své sestry duchovním. A podle všeho je to ten Strachkvas, který měl psát legendu o sv. Václavovi a blahoslavené Mladě pod jménem Kristián. Princezna Mlada zemřela v chudobě dne 9. února LP 994. Ještě za jejího života byla Mlada uctívána jako světice, pro svoji bohulibou činnost. A tak ji nakonec již na konci 10. století papež v Římě prohlásil za blahoslavenou duchem. Pohřbena byla v klášteře sv. Jiří na Pražském hradě snad již v té době vedle její babičky kněžny sv. Ludmily.

  Život prvních Přemyslovců je ale zahalen tajemstvím, takže i já zde musím čerpat z církevních dokumentů. Někdy na počátku tohoto tisíciletí se vynořila zpráva o tom, že podle anrtropologických poznatků nebyla Mlada příslušnicí přemyslovského rodu. Ať tak či tak, Mlada si naši úctu a pozornost jistě zaslouží. A pak je tu také skutečnost, že silně pochybuji o tom, že by papež v Římě v té době přijal lecjakou abatyši!