Dějiny národa Českého - JÁCHYM ONDŘEJ ŠLIK

24. 10 2022

www.inadhled.cz   Autor: Aleš Hroník

  Jáchym Ondřej Šlik, nebo také Joachim Andreas von Schlick, byl německý šlechtic a politik, který pocházel ze slavného a v Českém království významného rodu již od 15. století. Jáchym Ondřej Šlik se narodil 9. září LP 1569 v Ostrově nedaleko Karlových Varů. Studoval na Jenské univerzitě v Durynsku, kde posléze taktéž i působil jako rektor. Jáchym Ondřej Šlik byl vychovvatelem saských princů, jako byl například Jan Jiří I. Saský z rodu císařských Wittenů. Díky této významné životní etapě se posléze stal protestantem. Jeho vyznání bylo luteránské, ke kterému se hlavně v době stavovského povstání hrdě hlásil.

  LP 1608 se Jáchym Ondřej Šlik naplno zapojil do stavovské opozice. Byl vlastně pro stavovský odboj proti Habsburkům nejdůležitější a nejvýznamnější osobou. Přesto se ale za vlády císaře Matyáše Habsburského stal 23. září LP 1611 královským maršálkem. Tuto důležitou funkci Jáchym Ondřej Šlik vykonával až do smrti císaře a krále Matyáše. Přesto se ale v 23. května LP 1618 zúčastnil 2. pražské defenestrace na Pražském hradě, kde byl z okna kanceláře vyhozen místodržící Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka, Jaroslav Bořita z Martinic a písař Filip Fabricius. Tato událost vyvolala takzvanou Třicetiletou válku.

  Byl to právě Jáchym Ondřej Šlik, který přesvědčil Slezsko a Lužici, aby se přidaly k českému povstání. V březnu LP 1619 zvolil Jáchym Ondřej Šlik spolu s několika šlechtici Fridricha Falckého českým králem. Tento akt u Habsburků, a zejména u řádně zvoleného Ferdinanda II. Habsburskéího, vyvolal válečný stav proti české stavovské opozici. Tato doba, kdy se vojska stavovské a císařské armády střetávala v šarvátkách, trvala až do 8. listopadu 1620, kdy se obě armády střetly na Bílé Hoře nedaleko Prahy. Bitva trvala jen necelé dvě hodiny, ale rozhodla na staletí. Stavovské vojsko bylo rozprášeno.

  Jáchym Ondřej Šlik v té době dokonce jako zemský sudí prchá do Saska, kde píše dopis císaři s omluvou za stavovské povstání. Prosí taktéž svého přítele Karla z Lichtenštejna o přímluvu u císaře Ferdinanda II. Ten mu sice vyhoví, ale císař jeho prosbu odmítne, a naopak na Jáchyma Ondřeje Šlika vydá zatykač. Ferdinad II. dokonce Šlikovi nejenže zkonfiskuje majetek, ale dokonce mu navrhne hrdelní trest. Posléze byl Jáchym Ondřej Šlik vydán saským kurfiřtem císařskému vojsku, které ho přivezlo do Prahy, kde byl spolu s Václavem Budovcem z Budova a Kryštofem Harantem z Polžic a Bezdružic uvězněn ve věži, jako významný šlechtic stavovské opozice.

  21. června LP 1621 se na Staroměstském náměstí konala poprava všech 27 pánů. Prvním, kdo byl odsouzen, byl právě Jáchym Ondřej Šlik, který byl na prkna popraviště veden osobním sluhou a dvěma luterány. Rozsudek zněl stětí hlavy, na ostatek rozčtvrcený a hlava vystavena na obdiv v mostecké věži Kamenného mostu spolu s jinými. Za necelé tři roky byla ale hlava nakonec pietně pohřbena díky vdově Šlikové. Jáchym Ondřej Šlik je dodnes pochován v rodinné hrobce v Plané. Jáchymova hlava je podle všeho uložena na tajném místě, na přání rodiny Šliků.