Dějiny národa Českého - PRAHA V DOBĚ KNÍŽETE SOBĚSLAVA I. A DRUHÉHO ČESKÉHO KRÁLE VLADISLAVA I.

9. 08 2022

www.inadhled.cz   Autoři: Aleš Hroník a Jitka Čížová

  Dnes si asi nikdo z nás nedokáže představit, jak vypadalo naše hlavní město v první polovině 12. století. Kolik mělo budov, vesnic, tržišť a v neposlední řadě kostelů a klášterů. Knížecí sídlo Přemyslovců se v době knížete Soběslava I. ještě jen málo podobá Praze tak, jak ji dnes známe. Je spíše shlukem osad a samot roztroušených hlavně na pravém břehu řeky Vltavy. Kamenné opevnění a zděné stavby bychom s výjimkou jen několika málo kostelů hledali marně.

 Praha byla spíše sídlištěm převážně dřevěných stavení. Zdít se začalo až v době zmíněného knížete Soběslava I. Na počátku 12. století zde žilo pravděpodobně kolem čtyř tisíc obyvatel. Jediným mostem přes řeku byla široká dřevěná lávka, takže zde bylo i mnoho převozníků, což byla živnost, která byla dobře placená. Dřevěný most byl patrně dobře zpevněn, to vzhledem k tomu, že přes něj mohou přejíždět i lehčí povozy. V provozu jsou také brody, Jeden byl v blízkosti dřevěné lávky, druhý, patrně pohodlnější a používanější, spojoval Poříčí a Bubny u Štvanického ostrova. V blízkosti tohoto brodu stávala stará, převážně německá osada kupců a řemeslníků.

  Oba pražské hrady, tedy Vyšehradský a Hradčanský v té době spojovala komunikace (cesta), kterou již v době knížete Soběslava nazývali Vyšehradská. Přibližná trasa(dnešní) byla Malostranské náměstí - Staroměstské náměstí - Spálená ulice - Karlovo náměstí - Vyšehradská třída. Z pramenů kronikáře Kosmase se dozvídáme, že trase se již v této době říkávalo Mezihradí a podél celé trasy bylo několik dřevěných stavení. Je zcela možné, že tento název se časem přenesl na celé rodící se město a dočasně sloužil jako jeho pojmenování. Praha se v této době Prahou patrně ještě nejmenovala, takto se říkávalo jen hradu a možná i podhradí.

  Na budoucím Staroměstském náměstí již v této době stávala tržnice s pravidelným obchodním rytmem. V sousedním Týnském kostele, tedy dnešním chrámu Panny Marie před Týnem, byla budova, v té době patrně již zděná, které se říkalo a dodnes říka Ungelt. Zde se platilo clo za prodej zboží. Kousek od Ungeltu již v době druhého českého krále Vladislava I. žijí převážně Židé, kteří si s povolením krále staví již svou první synagogu. Vrcholným mezníkem pro město byla poslední etapa vlády krále Vladislava I., který i s přispěním jeho manželky započal se stavbou prvního kamenného mostu, který již v té době měl název Juditin.

  Je zcela pravděpodobné, že dnešní rušné centrum bylo v době obou panovníků ještě hustě zalesněné a jen zřídka zde stávalo několi vesnic či osad. Kolem Pražského hradu bylo jen dřevěné opevnění (palisády). Ze stavbou hradeb kolem celého města se začelo až na počátku roku 1234 v době krále Václava I. Dnes má naše hlavní město přibližně 1,5 milionu obyvatel a stále se ještě rozšiřuje, ale na druhou stranu bohužel ztrácí svou středověkou tvář, ulice jsou přecpané kýčem z Východu, smetím a špínou, a předměstí je doslova přecpané panelovým živlem z 70 a 80 let 20. století.