Dějiny národa Českého - RONOVCI NEBO TAKÉ HRONOVCI

5. 12 2022

www.inadhled.live   Autor: Aleš Hroník

  V našich ranně středověkých dějinách bylo od dob knížecích Přemyslovců mnoho významných šlechtických rodů. Já se dnes zaměřím na slavný severočeský rod Hronovců nebo také Ronovců. Tento rod srovnatelný s vládnoucí elitou Přemyslovců svoji historii začal psát na konci 12. století. Je spojován s městem nedaleko našich hranic Budyšínem, německy Bautzen. Toto město v době, o které píši, bylo v držení českých panovníků a patřilo do soustátí české země.

  Prvním Ronovcem byl jistý Smil z Tuháně. V době panování knížete a později krále Přemysla Otakara I. zastával Smil z Tuháně úřad kladského pána, a to až do LP 1216, kdy Smil patrně zemřel. Syn Smila z Tuháně, jistý Jindřich, se po smrti svého otce stal díky králi pánem ve Středočeském kraji, a to zejména v Lovosicích, Libochovicích a Kladnu. Přemysl Otakar I. svěřil tomuto významnému českému šlechtici ještě Budyšín (Bautzen) Žitavu a Českou Lípu. Za krále Václava I. si Ronovci postavili tvrz, která hrdě nosila jejich jméno Ronov. Tvrz se nacházela nedaleko České Lípy.

  V polovině 14. století byla tvrz přebudována na hradní komplex s mohutnou obranou zdí kolem hradu. Významným datem pro Ronovce byl rok 1248, kdy došlo k povstání syna proti otci. Tedy mladého Přemysla II. proti králi Václavovi I. Dva příslušníci Ronovců se postavili na stranu Václava I., a také díky nim bylo povstání kralevice proti němu potlačeno. Václav I. věnoval Ronovcům za tuto nemalou pomoc některé statky na východě Čech a zejména hrad Lichtenburg. V době, kdy se českým králem stal Přemysl Otakar II., který si dobře pamatoval konec jeho vzpoury, byli ronovští příslušníci vyhnáni ze Žitavy. Teprve po smrti krále Přemysla Otakara II. se do města vrátil jeden z potomků Ronovců pán Jindřich z Lipé.

  Slavný rod Ronovců se patrně v této době hodně rozrostl. Jejich pokračovatelé jsou např. Lichtemburkové, páni z Klinštejna, páni z Lipé, páni z Dubé, páni z Pirknštejna a v neposlední řadě Klinečtí z Ronova. Významným pokračovatelem Ronovců byl Jindřich z Lipé, který díky novému českému králi Janu Lucemburskému zastával nejvyšši úřad hofmistra Českého království. Tento mocný Ronovec se taktéž oženil s vdovou po králi Václavovi II. Eliškou Rejčkou. Jeho moc stále rostla, ale na druhou stranu byl několikrát v nemilosti nejen manželky krále, Elišky Přemyslovny, ale i samotného Jana Lucemburského, ketrý ho dokonce nechal v roce 1315 na žádost královny uvěznit na hradě Týřov. Přímá linie Ronovců se vytratila někdy v době husitských válek. Jediní, kdo se ještě hrdě hlási ke jménu Ronovci, byli Berkové z Dubé, kteží podle legendy měli založit tajemný hrad Houska, ale to už je jiný příběh.