Právě se nacházíte:

Proč jsme zticha?

13. 06 2022

www.inadhled.live    Minulý týden si partička v Bruselu odhlasovala ukončení prodeje automobilů se spalovacím motorem bez nabídky adekvátní alternativy v době, kdy ze stejných míst slyšíme, že elektřina bude nedostatkovým a luxusním zbožím. Jestliže nám je říkáno, že musíme šetřit na všech frontách, protože zdražování energií bude pokračovat, ptáme se, kdo a jakým právem nám chce sebrat možnost cestovat, jezdit do práce, na chalupy, s dětmi za sportem? A proč si to necháváme líbit, když víme, že jde o rozhodnutí miniaturní menšiny nalhávající nám cosi o klimatických změnách? Problémem naší civilizace nejsou auta a CO2, průšvihem jsou nezničitelné plasty, jejichž množství už přesahuje možnosti lidstva je v přírodě eliminovat. Jde především o všechny ty obaly potravin a předměty denní potřeby, které jsme si z lenosti začali vyrábět z plastu. To by měl být terč zájmu ekologů.

  Stejná skupina připravuje vznik jednotného evropského státu, k čemuž se svým souhlasem pozitivně vyjádřila česká vláda, a to bez referenda. Sjednocení mnoha norem při rozdílné ekonomické výkonnosti bude jen dalším odstavení naší země a z jejich občanů budou doslova otroci Západu. O tom, že naše politická reprezentace dlouhodobě vychovávaná k eurohujerství zájmy českých občanů nikdy hájit nebude, nás Fiala & spol. přesvědčují denně. Je neuvěřitelné, jak vládnoucí vrstva ignoruje průměrné Čechy a Moraváky, dále si vaří vlastní polívčičku.  Jedna evropská vláda by byla pro některé země doslova katastrofou a dá se předpokládat, že by hlavní slovo měli opět Němci. Ostatně už nyní prohlašují, že je třeba vybudovat nejsilnější armádu v Evropě, což už jsme tu měli. A jak to skončilo, to víme také. Snaha Německa mít moc nad slovanskými národy je historicky dlouhodobá a zdá se, že je tento záměr pro Berlín opět aktuální. Naše kolaborantská vláda tak nejen, že plní každé eurounijní zadání, ale zároveň nedělá nic pro svrchovanost našeho státu.

  Český potravinářský průmysl, a nejen ten, je těsně před kolapsem. Nárůst cen energií a surovin potřebných pro výrobu již přesahuje možnosti výrobců držet pomocí nízkých marží ceny potravin na únosné úrovni. Stížnosti vyslané z vedoucích míst v potravinářském průmyslu směrem k vládě kamsi zapadají a naši vládní experti nedělají vůbec nic pro možnou nápravu. Ideologie povýšená nad vše tak vytváří prostor k úvahám, že v brzké době dojde k totálnímu krachu mnoha odvětví průmyslu a hospodářství. O tom, jak se propadá výkonnost naší ekonomiky, která je desetinásobně nižší než třeba maďarská, hovoří nejen skláři a automobilový průmysl, ale pomalu všechna odvětví. Zemědělci varují před uzavřením chovů a zdražení všeho, k čemu potřebují naftu do svých strojů či elektřinu a plyn, je nedostatek hnojiv. Dodávky do zpracovatelských závodů tak budou váznout, to už nepočítáme výrobní ceny mléka, másla, pečiva. Jedná se o krizi, se kterou vláda nedělá nic. Místo toho posílá zbraně na Ukrajinu, shání jiné v Německu a USA. Po snížení spotřební daně o 1.50 Kč u pohonných hmot došlo k jejich nečekanému zdražení až o 3 koruny, přestože cena na světových trzích rozhodně není v historii nejvyšší. Ptáme se, jak je to možné a proč vláda ani v jednom z těchto případů nic nedělá?

  Francouzský prezident Macron nechal ukončit platnost 4 milionů covidpasů a předpokládá, že nadále bude trvat vždy 4 měsíce. Zároveň prohlásil, že je třeba očkovat vše, co jde. To už je za hranou všeho představitelného. Rakouská vláda pro změnu odsunula v zájmu vakcinace do pozadí svou ústavu a zákony kolem očkování nadřadila nad ni. Může tak bez omezení korigovat například používání vozidel, volný pohyb či třeba porušovat domovní svobodu. Přesto řada vlád odmítá nadále odebírat vakcíny, kterým stejně na skladech poté vyprší expirační lhůta, aniž by ji zdravotníci použili. Není ostatně pro koho, lidé již pochopili, že je pseudovakcíny na covid před ničím nechrání a spíše škodí. Naše vláda se však k rebelům nepřidala, nadále plní sklady a zvyšuje tak zadlužení České republiky. Jde o další ukázku její neschopnosti.

 Energetická krize u nás je zčásti důsledkem špatné diplomacie. Pirátský fanatik v křesle ministra zahraničí Lipavský je stejně, jako celý zbytek vlády, slonem v porcelánu. V době, kdy Rusové evidentně válcují ukrajinské jednotky a připravují je na pro Západ nepříjemnou kapitulaci, vydělávají neuvěřitelné peníze na prodeji plynu a ropy jinam než do Evropy a pomalu se k nim vrací staří zákazníci v podobě velkých energetických gigantů z velké části EU, naši prounijní liberální klauni nadále drží ,,tvrdou“ protiruskou linii. Poškozují tím celou Českou republiku a je s podivem, že dosud nepadlo žádné trestní oznámení zabývající se likvidací všeho, co jsme tu my a naši předci vybudovali. Jak dlouho ještě může trvat naše trpělivost? A jak je možné, že preference ODS a Pirátů jim ještě zajišťují setrvání v poslanecké sněmovně, když je evidentní, kam vedou naši krásnou zemi? Opravdu jsme národem tupců, nebo za to mohou prolhaná média, jejichž nestrannost je už minulostí. Je třeba překonat roztříštěnost opozice, přestat obdivovat miliardáře, kteří se proti EU ze zištných důvodů nikdy nepostaví, a začít hledat svou vlastní cestu, která by znamenala porážku prounijních zaprodanců. Je pozdě, ale pořád máme ještě šanci.  

Jindřich Kulhavý

Speciály

Tipy