Tiki – taka končí...

  Tento tým v loňské sezóně získal vítězství v Lize mistrů i v domácí soutěži ještě pod vedením starého trenéra Juppa Heynckese. S příchodem Guardioly se styl hry postupně měnil a brzký zisk domácího německého titulu dával zpočátku za pravdu bývalému španělskému internacionálovi. V Lize mistrů však Bayern narazil dříve, než čekal a ani konec domácí soutěže už neodehrál v dobrém tempu. Navíc někteří hráči nesouhlasili s novým stylem a například útočník Mandžukič projevil zájem odejít.

   Mezitím druhý tým, který se proslavil systémem krátkých přihrávek, neustálou kombinací a držením míče, FC Barcelona, i přes vynikající kádr a přítomnost argentinské star Messiho nedosáhl v uplynulé sezóně na titul a v LM skončil také dříve, než by si přál. Navíc absence zdravotně ne úplně optimálního Messiho znamenala vždy propad hry týmu a ani nová akvizice v jejím dresu Brazilec Neymar na tom nic nezměnil. Až 70tiprocentní držení míče nevedlo k tolika vstřeleným brankám, kolik by jich bylo k úspěchu třeba.

 Samotný Xavi, který byl s Iniestou ústřední postavou Barcelony a držitelem rekordů v držení míče a množství přihrávek v jednom zápasu, prohlásil, že tiki – taka je minulostí. Hra bez klasických útočníků nudila už déle, nyní na ni soupeři našli zbraň a Španělsko i přes pokus styl hry rychle změnit na ni doplatilo. Na probíhajícím šampionátu působí trapně a výsledky tomu odpovídají. Éra, která přinesla dva tituly mistra Evropy a jeden světa, skončila. Bude zajímavé sledovat, kterým směrem se vydá španělská reprezentace, FC Barcelona i Bayern Mnichov. Jisté ale je, že většina z nás přivítá návrat rychlé a dynamické kopané.

  Bohužel se objevily snahy jít podobnou cestou v mládežnické kopané u nás, stáže trenérů směřovaly často právě do Španělska. Zachytit nové trendy je vždy třeba hned na začátku. Rozdílný přístup v Anglii, Německu, Španělsku a v Holandsku při výchově mládeže je zjevný.  Vždy je třeba vycházet z možností a mentality jednotlivých národů a tomu přizpůsobit i způsob hry. Nelze jen kopírovat, je třeba se poučit, pokud to lze, tak co nejrychleji. I fotbal se vyvíjí a každý tým má mít svou tvář. A pokud ji ztratí, je třeba rychle najít toho, kdo mu dá novou. Tento stav postihnul nedávno Francii a nás, nyní Španělsko. Uvidíme, jak si s tím exmistři světa poradí. Kvalitních hráčů má mnoho, je tedy na lepší cestě, než naše reprezentace. I když věříme Pavlu Vrbovi a držíme mu palce, jisté je, že začíná od začátku a materiál, se kterým pracuje, má daleko k týmu kolem Pavla Nedvěda. Čeká ho hodně práce a jisté je, že ani on se k tiki – tace neupne. Už není důvod. Umřela.

J3.K