Právě se nacházíte:

Auta a Afrika

26. 07 2014

www.inadhled.cz  Dovolím si trochu navázat na článek o bezohednosti a hlouposti některých řidičů v Čechách. V tomto směru musím jen souhlasit, ale jinde je to ještě horší. Mnoho z nás má zkušenosti s řízením v daleké exotické cizině. Zkusil jsem řízení například  na Srí Lance, Vietnamu, Tunisku, Egyptě, JAR, Turks and Caicos nebo Thajsku, atd.. Někde to bylo fakt peklo, ale kam se to hrabe na to, co zažívám momentálně v Libérii (v Guinei a Sierra Leone to není o nic lepší).

 Řidič musí dodržovat několik zásad.

 

1.         Velmi velké auto, čím větší, tím lepší. Od Toyoya Tundra 4,7 V8 nahoru, pokud možno.

2.         Funkční klakson

3.         Drobné na úplatky pro policisty po kapsách

4.         Nepoužívat zpětná zrcátka, co je za mnou mne nezajímá.

5.         Trochu té bezohlednosti neuškodí

6.         Nepátrat po kvalitě pohonných hmot

 

  Pokud si jednotlivé body trošku rozebereme, tak velké auto znamená, že v tom nejezdí taxikář, či dělník, tím si získáte určitý respekt. Ten je podstatným atributem v životě Afričana. Kdo něco znamená, je vážený. a o to v prostě jde. Být váženým je snem každého obyvatele, znamená to moc, vliv a peníze. Velkou možností se ukázat je právě jízda ve velkém autě.

   Klakson. Auta jsou zde v drtivé většině v děsivém technickém stavu, jsou tady k vidění opravdové rarity. Tím nemám na mysli nějaké vzácné kusy, ale opravdu víc, než vrakyz pohledu Evropana. Přesto i u těchto vraků, klason fungovat musí. Bez něj to není auto a na silnici, dá-li se tomu tak říct, nemá co dělat. Můj osobní řidič, pokud jedu s ním, tak troubí neustále na každého a na vše, evidentně bez zjevné příčiny. V Asii se také hodně troubí, ale kam se na to, co předvádějí tady, hrabou. Vždy jsem si myslel, že klakson je akustické výstražné znamení, ale asi ne. Jedu, tak troubím, jsem hlučný, tedy jsem a něco znamenám. V této neuvěřitelné změti zvuků stejně nikdo nepozná, kdo na koho troubí.

   Úplatky pro četníky pracující systémem "hele white, tak mu dáme za uši". Je to pár dní zpátky, co mě chtěl policajt zavřít za to, že kouřím ve svém autě (nedělám si srandu), 5 USD to dalo celé do pořádku. To, že Vás tu zastaví při každé možné příležitosti, tak s tím se musí počítat. Vždy si něco najdou. Pár drobných po kapsách to rychle a spolehlivě vyřeší. Polovina místních v životě neviděla autoškolu a o řidičáku, který se tady dá velmi rychle koupit, ani nemluvě, ale koho to zajímá. Po incidentu s cigaretou, jsem žaloval svému celkem vysoce postavenému kamarádovi ve státní správě. Vystavil mi doklad, asi v tomto znění " Při zastavení tohoto vozu za účelem kontroly pouze pomoci a poradit", podpis jméno funkce a razítko. Funguje to.

 Občas mi to tu připadá, že zpětná zrcátka jsou sprosté slovo. Pokud je už na autech mají, tak jen asi jako ozdobu. Vnitřní zpětné zrcátko slouží, jako dokonalé místo k zavěšení vlaječek fotbalových klubů. A venkovní jsou na nic, kdo by do nich koukal.

  Jako řidič se musíte přispůsobit. Právo silnějšího, větší auto si udělá víc místa, nekoukat nalevo napravo a jednoduše jet. Někdo zastaví, někdo se nějak vyhne, a to platí i naopak. Když tak nad tím přemýšlím, jsem tady, jako řidič neustále ve střehu, asi víc než u nás.

  Pohonné hmoty jsou kapitola sama o sobě. V nabídce je pouze benzín a nafta, nikdo to nerozlišuje co to je za typ, ale bezolovnatý benzín nehledejte. Ceny jsou jsou velmi příznivé, okolo 20,- Kč za litr, ale ta kvalita to je běs. Oktanové číslo benzínu odhaduji někde mezi 90 až 99, prostě jak vyjde, podle toho to ovzduší taky tak vypadá. Na druhou stranu to vysvšětluje, proč jsou tu některé typy a značky vozidel častější. Je to něco, jako zkouška odolnosti a složitá elektronika moderních vozů tu prostě hoří a záhy přestane fungovat.

 Na závěr, musím konstatovat, že jsou tady všichni neuvěřitělně ohleduplní k chodcům a hlavně k dětem, které jdou ze školy, či si hrají na ulici. Což je velmi překvapivé z pohledu našich řidičů. V Africe je všechno obráceně, ale občas bychom se mohli něčemu málo přiučit. I když v řízení toho moc není.

Jiří Vybíral

Speciály

Tipy