Z dopisů čtenářů - CESTA K MENTÁLNÍMU UZDRAVENÍ LIDSKÉ POPULACE

 MORFICKÉ (ENERGETICKO INFORMAČNÍ POLE)

  Podle teorie morfického pole dochází k tomu, že když pracuje určitá omezená skupina lidí v nějakém směru, týká se to jen jich samotných. Existuje však bod, ve kterém stačí, když se přidá jedna osoba a změní se hierarchie hodnot společnosti. Fenomén sté opice Zhruba třicet let vědci pozorovali japonskou opici druhu Macaca fuscata v jejím přirozeném prostředí. V roce 1952 Imo, osmnáctiměsíční samička opice žijící na japonském ostrově Koshima objevila, že brambory se dají umýt v potoce (opice rády jedí brambory, ale nesnáší když jsou pokryty hlínou). Naučila to svou matku. Její společnice, které si s ní hrály, se rovněž naučily tomuto kousku a předaly ho svým matkám. V letech 1952 až 1958 se všechny mladé opice naučily mýt zablácené brambory. Naučily to také některé dospělé jedince; ty, kteří následovali své děti. Ostatní opice se dál trápily se špinavými brambory. A pak se stalo něco překvapujícího.

  Na podzim 1958 jenom malá skupinka opic z Koshimy myla své brambory. Nevíme přesně, kolik jich bylo, dejme tomu, že 99. Další opice, která se to naučila, byla stá. A toho dne se stal 'zázrak' - do večera každá opice stáda myla brambory před jídlem! Stá opice způsobila zlom, uvedla do pohybu spoustu energie, která zasáhla celé stádo. Ale největším překvapením pro pozorovatele byla skutečnost, že se zvyk umývat brambory okamžitě přenesl na jiné ostrovy i na pevninu. Nová vědomost, po získání určité síly, se šířila přímo z vědomí do vědomí. Efekt 100. opice je fascinující jev. Je to fenomén, při kterém se naučená dovednost rozšíří na celou populaci za předpokladu, že počet jedinců, kterým se ji podařilo získat, přesáhl kritické množství.

  Proč se to děje, nikdo přesně neví. Existuje mnoho hypotéz, ale nejlogičtější a nejoblíbenější je v současnosti teorie informačního morfického pole podle biologa Ruperta Sheldrake. Toto energetické pole má každý živočišný druh a je to pole skupinového vědomí. Pole pracuje tak, že zpracovává informace, které má každé jednotlivé vědomí jedince daného živočišného druhu, tyto informace kumuluje a když překročí skupinové vědomí určitou kritickou mez, přichází nový informační vzorec chování do vědomí celého druhu. Tato zpětná vazba se označuje jako morfická rezonance a hovorově ji známe jako fenomén sté opice.

 1. Z toho vyplývá, že existuje určitý prostor, ze kterého lidé i zvířata nevědomě čerpají znalosti. Když velké množství lidí na planetě dospěje k jednomu závěru nebo se něco naučí, pak zbytek populace, schopný číst informace, bude mít stejné dovednosti. Proto má smysl uvědomění a pokrok každého jednotlivce. Po jistou dobu se to týká každého pouze individuálně, ale existuje bod, v němž stačí, když se přidá jedna jediná osoba a změní se hierarchie hodnot. Trancedentální meditace Průkopnická práce Karla Pribrama a výzkumy badatelů, kteří ho následovali, ukazují, že lidský mozek funguje jako holografický informační procesor. To, co spouští projekci, jsou naše myšlenky (my sami). Jako jedinci jsme součástí jistého celku, kde každý z nás má přístup k úplnému obrazci, který nazýváme okolní svět. Každý z nás je tvůrcem tohoto úplného obrazce, ke kterému máme nejen přístup, ale můžeme ho i měnit, můžeme jistým způsobem ovlivnit „hologram světa“. Vědecké výzkumy tento princip potvrzují.

  Zjistilo se, že když se lidé ve skupině vědomě orientují na jistou myšlenku, je toto zaznamenáno vně skupiny a dokonce i mimo budovu, v níž se sešli. Vnitřní prožitek skupiny je přenášen jakýmsi jemným kanálem, aniž by tento přenos limitovaly takzvané fyzikální zákony. Tento jev je zřejmý na příkladu trancedentální meditace (TM) a jejího vlivu na obrovské množství lidí. Roku 1972 došlo ve čtyřiadvaceti amerických městech s více než desetitisíci obyvateli k významným změnám, když se pouhé jedno procento (100 lidí) stalo dobrovolnými účastníky vědeckého výzkumu. Tito lidé používali zvláštní meditační techniku pro vytvoření vnitřního prožitku míru a harmonie. Během izraelsko-libanonské války na počátku 80. let minulého století byli lékaři technikami trancendentální meditace vyškoleni tak, aby v sobě dokázali vytvořit pocit vnitřního klidu a míru. Nestačilo na to pouze myslet, bylo nutné, aby v daných jedincích tento pocit opravdu nastal. V dohodnutou hodinu se tito lidé každý den rozmístili do válkou zničených oblastí. V časovém intervalu, kdy daní jedinci prožívali vnitřní klid a mír, se snížil počet teroristických útoků, násilných činů, příjmů na pohotovostních odděleních nemocnic i dopravních nehod. Jakmile účastníci projektu ustali s praktikováním meditační techniky, statistiky se opět vrátily do původních hodnot.

  Výzkum tak potvrdil předchozí zjištění : když i malé procento populace dosáhne vnitřního míru a harmonie, odrazí se to ve světě kolem nich. Vzhledem k tomu, že výsledků bylo sebráno k danému jevu velké množství, bylo možno určit minimální počet lidí potřebných k ovlivnění okolního světa. Z výzkumu vyplynulo, že minimální počet se rovná druhé odmocnině z jednoho procenta populace. Toto je množství, které je nutné pro spuštění procesu. Čím víc lidí se procesu zúčastní, tím je samozřejmě účinek výraznější. Takže například ve městě, které má milión obyvatel je to pouze stovka mentálně vyspělých jedinců. Na naší planetě z cca 8 miliardami obyvatel to je cca 9000 mentálně a morálně vyzrálých jedinců.

  2. Výše uvedené je pravděpodobně důvodem, proč tradiční moudrost tak zdůrazňuje význam každého jednotlivce pro celek a proč veřejný prostor a učební osnovy o tomto fenoménu mlčí. Snem globální oligarchie nejsou mentálně vyzrálí jedinci, naopak snem je dovést lidstvo do digitálního koncentráku, v němž žijí nevzdělaní a nemajetní otroci. Vzhledem k celosvětové situaci je možná nejvyšší čas k vytváření komunit s mírotvornými myšlenkami a začít pravidelně pracovat.

Jakým způsobem pracovat?

  Nejjednodušší se zdá metoda, která už tady byla použita v minulosti. Stačí určit nějakou hodinu, kdy se lidé uvolní a začnou společně pracovat. Osobně se domnívám, že se není nutné učit nějaké složité meditační techniky. V prvé řadě je zapotřebí zklidnit mozek, aby nám nerušil náš přirozený energetický projev. K tomu slouží uvolněné, pomalé a kvalitní brániční dýchání. Pozornost máme v místě břišní dutiny a vnímáme, jak se břišní dutina při nádechu roztahuje a při výdechu stahuje. Před tímto zklidněním je možné třeba říct : „Je mír a všichni lidé na této planetě jsou spokojeni“. V průběhu zklidnění (provozování kvalitního bráničního dýchání) však vnímáme pouze dech, žádné myšlenky do tohoto procesu nevkládáme. K tomu slouží právě to přenesení pozornosti na břišní dutinu. Na naší planetě máme 24 časových pásem. Pokud by se domluvilo, že například v 20.00 hod. začne v daném časovém pásmu pracovat jistá skupina lidí (v ideálním případě celou jednu hodinu), pak by informační pole naší planety bylo neustále syceno pozitivními vibracemi.

  Vzhledem k tomu, že tohoto procesu by se účastnili pouze lidé, kteří si to upřímně přejí, jakožto mentálně a morálně vyzrálejší jedinci, stačí pouhé vyzařování své přirozené energetické hodnoty, bez nutnosti zavádění nějakých speciálních meditačních technik. Pomalý, uvolněný a kvalitní brániční dech by tak pomohl nejen k celkovému zdraví jednotlivců ale mohl by postupně vést k uzdravení a morální vyspělosti celé lidské populace. Podmínky, vzhledem k snadnému propojení lidí na celé planetě, jsou ideální. Stačí jenom trochu vůle, spolupráce a můžeme se vydat na cestu ke zdraví vlastnímu i zdraví celé planety. Příklad : je 20.00 hod. Uvolníme se, dýcháme nosem, pomalu a kvalitně, k dýchání používáme bránici. Bránice se nachází mezi hrudní a břišní dutinou. Při nádechu bránice klesá níž (hlouběji) do břišní dutiny, čímž vytváří částečné vakuum, které nasává vzduch do plic a zároveň masíruje orgány v břišní dutině, což je příznivé pro jejich funkci. Při vydechování se bránice pohybuje vzhůru a vytlačuje zplodiny metabolismu a nepoužitý vzduch z plic ven. Pracovat můžeme kdekoliv.

  Přeji všem šťastnou cestu „ Ať vás Dech provází „

P.Adamovský