Čeho se bojí?

  O bitcoinech se téměř nemluví, Dozimetr se vyšetřuje laxně, vzepření se Bruselu neexistuje. Europoslanci za ANO často hlasují podobně jako ti za ODS. Ministři za SPD se projevují všelijak, jen ne jako ministři za SPD. Ti za ANO pokračují v přehmatech, kterými prosluli za vlády před Pětikoalicí. Ptáme se také, jak může být Stanjura při prokazatelných podvodech s rozpočty v klidu, proč Rakušan dostává tolik prostoru, když by mu měl stačit rozměr průměrné cely? Proč máme platit koncesionářské poplatky, o nichž před volbami vládní strany tvrdily, že s nimi okamžitě zatočí?

  Zajímá nás, kde je zákon FARA a o kolik byl snížen průtok peněz do politického neziskového sektoru? Jak je možné, že nákup drahého šrotu v podobě F-35 nebyl ani zrevidován? Pokračuje inkluze, očkovací mánie ministra zdravotnictví Vojtěcha, financování Ukrajiny i samotných Ukrajinců u nás. Na antiruskou strunu hrají Babiš i Macinka. Hrany Turka otupěly a svou dopravní nehodou, u které je vina mnohem menší, než mu byla médii a opozicí přisuzována (měl smůlu, že při relativně nevelkém přestupku trefil arogantního pitomce s majákem) a dalšími zbytečnostmi degradoval svou jinak slibně započatou politickou kariéru.

  Otázek by bylo mnohem více. Velké množství z nich by směřovalo i k možnostem, které využívá Petr Pavel k zjevně opozičnímu chování včetně povýšenosti. Také k drzosti a aroganci hradního páru. Dosud nebyly Pavlové odebrány výhody včetně pobírání jidášského platu. Nikdo se nezabývá provázaností vztahů prezidenta a miliardářů. Místo toho policisté zatýkají za nášivku písmena Z. Komedianti a novináři kastují obyvatelstvo na hodné a zlobivé, aniž by vláda vůbec něco podobného registrovala. To není zdaleka vše. Komunální a senátní volby byly od vládních stran odfláknuté, jako by vlastně nebyly ani podstatné. Přitom Praha i Brno by měly být pro kohokoliv prioritou a jistou reprezentační nutností. Opět tak narážíme na neschopnost Babiše napravit chování veřejnoprávních médií spadajících pod stát, jejichž neobjektivnost je do nebe volající. Nemůžeme se pak divit, že na tomto poli vládnou STAN a o něco méně ODS a Top09.  

  Proč se toto vše děje? Je Babiš uplacen, něčím ohrožován nebo je prostě ideologicky tak blízko k opozici? Má o co přijít, neboť není natolik bohatý, aby patřil ke globálním elitám, zároveň má dost na to, aby mohl být dostatečně obrán. V podnikání vždy patřil k velmi tvrdým hráčům nebránícím se až k tomu jít za hranu. Není žádným výkvětem morálky a táhne se na ním zástup nešťastných lidí, kterým pokazil život. Nicméně měl podporu v politice, ale my vidíme člověka bez jiskry a bez toho, co jej má zdobit. Tedy tu absentují energie, rovnost, spolehlivost a údernost vůči všemu, co poškozuje naší zemi. Úplně ignoruje nadřazené postavení bank (asi je bankéři financován), nadnárodních řetězců (těm dodává), Bruselu (z něj mu chodí dotace) a Američanů (Trump mu podal ruku). Může být tedy dobrým a nezávislým premiérem?

  Babiš a Macinka polevili v tahu na bránu. Najednou Rakušan hlásí útok na křeslo premiéra, zaslechli jsme oťukávání kandidatury Pekarové Adamové na prezidentský post, vykukuje Kuba, jen Piirátům dochází peníze. Praze chce vládnout urbanista Hlaváček, který o realitě ztratil dávno pojem, ČT se vládě veřejně vysmívá neustálou kritikou. Místo honu na eurohujery se vracíme k EET a stíhání podnikatelů. Po roku vlády tak tvrdíme, že je jistě lepší, než byla Pětikoalice, ale horší, než kolik do ní bylo vloženo naděje. Doufat, že se Babiš probere, je marné. Motoristé se vyprofilovali prazvláštně, i když je Macinka občas vtipný. A SPD přišla o údernost. Snad jen Rajchl zůstává aktivní. To je na očekávanou změnu málo. A takový Rakušan teď topí pod kotlem. Není to dobré.

Jindřich Kulhavý