Letos o volbách jinak

  Od pátku nás čekají senátní a komunální volby. Ty do Senátu ČR jsou dlouhodobě v podstatě pouze o tom, komu zajistíme klidné období v oblasti příjmu. Je to takový dárek, o který kandidáti usilují. Je evidentní, že o post senátorů se uchází často vyčpělé trosky bývalých známých osobností nebo ti, kterým došlo, že za Ústavou přiřazený vliv na některé události dostanou solidně zaplaceno. Skutečně konstruktivních politiků je v Senátu ČR minimum a paradoxně jsou to ti, kteří by sebedestruktivně tuto instituci oprávněně nejradši zrušili. Dále jsou tam představitelé stran neschopní se dostat do Sněmovny a hrající 2.ligu. No, a nakonec většina patří k příživníkům majícím jisté bydlo a v podstatě jsou naprosto zbyteční. Být takovým za 100 000,- + výhody není špatné a zájem je velký. Natolik, že se sem hrne z Německa i operní diva Dagmar Pecková. Není jediná, ale je výrazná. To už by o nás mohli rozhodovat i Marťani.

  I když má Senát dle Ústavy jisté pravomoci, důležitější je stále Sněmovna. V té opozice sklidila výprask a Senát tak díky opačnému složení může jen škodit tam, kde mu to zákony umožňují. Také při snaze odvolat prezidenta. Třeba našeho zážitkového. Gaunerská dvojice z Hradu si je však svým postavením tak jistá, že jim jsou nějaké volby šumák. Což ale právě naznačuje, že nejlepším trestem za arogantní ignoraci voleb ze strany rozvědčíka by bylo zlikvidování Pětikoaliční většiny v Senátu. V tu chvíli by na Pavlovi mohl být vyvíjen i politický tlak. Nebude vám říkat, koho volit, ale měli byste z toho poznat komu hlas dávat nemáte.

  Komunální volby jsou částečně o něčem jiném. V mnoha městech a obcích kandidují různá místní sdružení, která nejsou podřízena velícím centrům jako u velkých politických stran. Zodpovídají se tak pouze svým voličům. Jejich práci pak můžete oceňovat či kritizovat jen vy. Nemohou si dovolit být arogantními, nikdo je nepodrží. A když náhodou dojde na nějaké podrazy, trestnímu řízení budou čelit hůře než strany ovládající v celorepublikovém prostoru důležitá ministerstva. Občanská sdružení si nedovolí velké přehmaty. A když ano, je jen na občanech jim zkazit radost z neoprávněného výdělku. Navíc je pravděpodobné, že vyobcovat místního starostu či zastupitele je jednodušší, než člena ODS či jiné velké strany, který do místní hospody opravdu nechodí.

  U tohoto druhu voleb je tedy třeba se rozhodovat s tím, jak přínosným bude kandidát osobně a nikoliv strana, kterou představuje. Nejnebezpečnější jsou mafiáni ze STAN, kteří se starosty mají ve skutečnosti pramálo společné, z ODS navázané na lobbistické skupiny a ekozvěř od Pirátů. Zklamat vás může kdokoliv, nemusí být straníkem, nicméně mnoho komunálních politiků sní o cestě výše, kde by mohli být součástí „parlamentní demokracie“ a přestoupit tak do vyšší ligy. A aby k tomu došlo, musí jít na ruku vedení. Taková Vrecionová z ODS starostovala a řádila v malé středočeské obci, došla do Evropského parlamentu a její dcera jí nyní kopíruje a kandiduje na stejném místě s podobným plánem. Vrecionová starší není pro náš stát přínosem nikde a nebyla ani v dotyčné obci. Opakovat historii je tak zbytečné.

  Dojít k volbám je svým způsobem povinnost vůči sobě. Jednotlivec nic nezmění, síla je v davu. Věřte tomu, že Pětikoalice burcuje pomocí médií, sociálních sítí a tlampačů mnohem více, protože potřebuje zakrýt mnoho lumpáren z uplynulých období. Volte tedy podle toho, co si pamatujete, kdo byl pro bydliště a okolí největším přínosem a nezapomeňte na to, že jste to i vy, kdo může zlepšit svět. Aspoň malinko.

Jindřich Kulhavý