Z dopisů čtenářů - Děkuji a přeji příjemný pobyt
www.inadhled.live Mám čtenáře, kterých si skutečně vážím a bez nich bych mne ta práce s uveřejńováním obsahu inadhledu vlastně ani moc nebavila. Tentokrát jde o velmi osobní dopis a snad se autor nebude zlobit, že jej uveřejním. Jsem totiž pyšný na to, že si mých statí někdo takový všimnul a děkuji mu za něj a za příjemný obsah, který zároveň ukazuje, že život EU není zdaleka jediným možným a lhaní v ní je už přes daleko přes čáru.
Vážený pane Jindřichu.
Po delší době Vás opět zdravím... Ovšem tentokrát... Z ruského Petrohradu... V minulosti jsem Vám psal několikrát a v historii najdete mé zmínky o tom, že je mým plánem odjet do Ruska. No dvakrát to nevyšlo, osud tomu nechtěl. Až nyní. Bylo to docela martyrium se sem dostat z proukrajinského evropského sajuzu, ale zvládl jsem to i ve svých 47 letech....
Až tady na vlastní oči vidím a na vlastní kůži cítím, kam až dospělá hloupost proukrajinských eurosojuzanů. Vaše stránky Inadhledu jsou jedny z mála, které mi nezablokovaly přístup z Ruska k rodné zemi a jsem tomu moc rád...Většina aplikací je zablokovaná, neustále točící se kolečko, slovo blocked nebo červený křížek při pokusu o návštěvu českých serverů jsou současným odrazem Evropy. Odříznout Rusko od civilizovaného světa.
Právě jsem dočetl Vaše poslední tři články... Je v nich vyjádřeno úplně všechno... Všechno co mě motivovalo udělat tento krok a pokusit se od toho utéct do Ruska. S ruštinou oprášenou z 5. a 6. třídy základní školy jsem se přijel podívat na svět necivilizovaných kanibalů, jak ho prezentují česká žumpoidní média... Jsem tady šestý den a víte co jsem našel? I za těch pouhých šest dní? Našel jsem skutečnou civilizaci. Čerstvé přijíždějící cizinec s úmyslem v Rusku žít je tady nucen projít poměrně složitým procesem registrace, bez které si nelze pořídit ani telefon, ale povedlo se. Ale během procesu a vyřizování procedur jsem přišel do styku doslova s desítkami lidí...
Ti lidé na první pohled vypadají stejně jako u nás, ale po každém osobním kontaktu s nimi, jsem zjistil, že jsou jak z jiného světa... Úsměv a nabídnutí pomoci berou jako samozřejmost ač jsou mladí nebo stáří. Na úřadech Vám s úsměvem a trpělivosti zopakují všechno i pětkrát, doprovodí Vás, ukážou, poskytnou vlastní hotspot, výplní Vám co je potřeba, nastaví aplikace v telefonu, dokonce mi v kritické situaci při absencí hotovosti na Taxi na letiště, abych stihl let, chtěli darovat i peníze...
Mnoho lidí se mě zeptalo, odkud jsem a při odpovědi, že z České republiky, mi někteří začali sami vykládat o tom, jak je Česká republika krásná země a jak na ni mají hezké vzpomínky... Například včera jsem strávil v muzeu Nekropole velikánů umění 18. století skoro hodinu rozhovorem s paní Tatianou, která mi vyprávěla o svých vzpomínkách na návštěvu Karlových Varů a Prahy a vyjádřila lítost, že už se tam pravděpodobně nepodívá. Ukázali jsme si navzájem rodinné fotky a ani si nedokážete představit ten smutek v jejich očích, když jsme se v rozhovoru dostali k současné situaci s vyzbrojovanim eurosajuzu a plánováním války s Ruskem...
Na internetu a na sociálních sítích může člověk vidět a slyšet dojmy, pocity a názory jiných lidí, ale není nad vlastní zkušenost. Jsem tady krátce, ale cítím, že lidé tady myslí a cítí, jsou vzdělání a zajímají se o ostatní.... Cítím vřelost, ochotu a fungující mezilidské vztahy... Vaše poslední tři články naprosto vzorově popisují, jak se Česká republika noří stále hlouběji a hlouběji do pekelné hlouposti a lidské nenávisti, kde už mezi lidmi přestávají fungovat i základní elementy fungujících mezilidských vztahů.
Už Vás nebudu déle zdržovat. U mě osobně máte postavení naprosto výjimečného člověka, jehož si pro jeho názory velmi vážím a s jehož názory se prakticky na sto procent shoduji...V České republice nás označují za Dezoláty* (* výraz používaný extremistickými progresivci na označení člověka, který se vyzná v historii, ekonomice, medicíně, domácí a světové politice, ovládá matematiku a pravopis) a jsem toho názoru, že Dezoláti musí držet spolu. Proto bych Vám chtěl závěrem sdělit, že teď máte v Rusku spojence, na kterého se můžete vždy s čímkoliv s důvěrou obrátit.
S pozdravem a úctou
Vlastimil Z.
