Ukrajina? Kde to je?
www.inadhled.live Narkobaron a diktátor Zelenskyj odmítl výzvu Trumpa k ukončení útoků na ruské rafinérie. Naopak odpovědí byl další zásah a výsledkem lokální požár napadaného podniku. Ví ještě Zelenskyj, co dělá, nebo už ztratil i poslední zbytky pudu sebezáchovy? Vzkaz Trumpovi, že ukrajinský lid si bude určovat sám, kdo mu vládne, poté, co americký prezident navrhnul pořádání voleb na Ukrajině, už je jen provokací, kterou ignoruje změny režimů uskutečněné pod taktovkou amerických služeb.
Ostatně i Majdan je jejich práce stejně, jako odstranění Kaddáfího, Husejna, Escobara, Chameneího, Madúra a plno dalších pro USA nepohodlných osobností. Zelenskyj je velkým kandidátem na doplnění této řady. Stal se přítěží pro většinu světa a ztrácí význam i pro Evropu, pomineme li válečné štváče z liberálního tábora. Samotní Ukrajinci už ho musí mít také dost. Vždyť poslal na smrt tolik mužů, způsobil příliš škod a jeho podřízenost britským elitám je natolik zjevná, že musí být pro každého jen trochu hrdého Ukrajince ostudou. Celému světu je jasné, že Zelenskyj bude bojovat do posledního Ukrajince.
Odměnou za poslušnost především britským politikům je již několik let momentálně mizející přísun peněz. Zatímco ukrajinské politické špičky skupují jachty, letadla a nemovitosti, vozí se v drahých autech a skladují peníze v bednách od ledniček, na toaletě je bolí oči od zlatého odlesku, několik milionů prostých mužů posbíraných na ulicích umírá v boji, který nakonec není jejich. A další miliony Ukrajinců žijí mimo rodnou hroudu. Ne, že by se měli špatně. Využívají školství, zdravotnictví a sociální systém v jiných zemích, často bohužel na úkor původního obyvatelstva. Kdo to umožňuje? No přeci ti, kteří formou okrádání spoluobčanů financují Zelenského kariéru a zároveň ignorují rizika spojená s pobytem přistěhovalců.
Rusové odmítli požadavek Zelenského na dvouměsíční příměří z důvodu přípravy voleb. Podlost Západu už je natolik Kremlu známá, že pod rouškou klidu zbraní očekává snahu o jejich masivní doplnění. Ruské volby probíhaly pod palbou a pokus narušit je byl zjevný. Je tedy drzost žádat úlevu, když navíc o demokratickém procesu lze s úspěchem pochybovat. Zelenskyj opoziční síly dávno rozprášil, potažmo zakázal. Protikandidát by byl přinejmenším hazardérem a dočkat se ve zdraví voleb by mohlo být pouhým přáním. Pravdou však je, že ani Zelenskému se dobře usínat nemusí a bez velké ochranky se na veřejnost vydat nemůže.
Se zvýšenou aktivitou ruské armády se stále více stupňuje agresivita představitelů evropské části NATO. Od opatrných narážek týkajících se možného konfliktu přechází k vyhrožování, zastrašování doplněné opakováním o ruské hrozbě či vykreslováním závažných diletantských pokusů o podvratnou činnost. Hloupost liberálů je bezmezná a amatérské náznaky útoků malého významu vytvářené médii či politiky nás jen utvrzují, že dráždění ruského medvěda bude pokračovat. Trpělivost Putina je proslulá. Moc nemluví a když, tak vysvětluje. Na vyhrožování reaguje s klidem, ovšem s důrazem. A na hloupost ze strany NATO je Ruská federace připravena. Mnohem více, než si na Západě dokážou jen představit.
Budoucnost Zelenského nemusí být dlouhá, je nejasná a jeho arogance může mít následky. Zatím si užívá evropské popularity, výnosů z korupce a krádeží. Ale žít s povědomím, že jste živým terčem, o to byste asi nestáli. Ukrajina se zatím zmenšuje, přichází o území, je denacifikována. Jak dlouho to bude ještě trvat, netušíme. Ale u konce už Zelenskyj být nemusí. A jak se zdá, ani nebude. Otázkou zůstává, bude li Ukrajina.
Jindřich Kulhavý
