Zpomalování dopravy v Praze

  Evropská velkoměsta doplácí většinou na svou dlouhou historii. Architektura jejich center vychází z dávných historických dob a úzké uličky a malá náměstí nejsou předurčena rušnému provozu moderních vozidel. Je naprosto v pořádku, jsou li tato místa svým způsobem chráněna před dopravním ruchem a slouží li jako oáza klidu. Jde však většinou o samotná úzká centra, kolem kterých později vyrostly moderní budovy, široké bulváry a rušné zóny. U nás lze za historií prostoupenou oblast považovat Staré Město a část Malé Strany a Hradčan. Okolí Staroměstského náměstí je skutečně vhodné spíše pro pěší, ovšem průjezdnost nábřeží byla vždy zachována stejně, jako podobná možnost na druhém břehu Vltavy. Což je naprosto v pořádku, město je prostě místem, kde lidé nejen žijí a pracují, musí se po něm i pohybovat.

  Bohužel se do vedení metropole po dlouhé době vlády ODS začaly dostávat rádoby osobnosti, které s Prahou spojila až politická angažovanost. Jejich idea o fungujícím městě tak vyplývala z vlastního mládí tráveného na venkově, občas i na jakési vesnici, kde si o metru a tramvajích pouze četli v denních novinách a občas zahlédnuli MHD v nějakém záběru ve zprávách či filmu. Jinak snad ani není možné pochopit, proč se v poslední době dějí v Praze věci, nad kterými zůstává rozum stát. Rodilí Pražané si mohou hlavu ukroutit a část z nich už dokonce opouští předražené a dopravně nedostupné centrum. Pod vedením poslední koalice se totiž z hlavního města stala překážková dráha, na které občas narazíte na obdoby proslulého Taxisova příkopu. A by toho nebylo málo, i obávaná oranice z proslulé trati Velké pardubické se tu a tam najde, byť v asfaltové podobě.

  Úkolem radních zodpovědných za dopravu by měla být snaha dostavět Pražský okruh, tedy obchvat města. Jeho část už stojí, ovšem spojením na Jihovýchodním kraji to vše skončilo. Další podstatná část je stále polem a na dlouhé roky vše usnulo. Místo toho veškerá doprava míří zpět na přetíženou a stále opravovanou Jižní spojku a pokračuje směrem na Černý most Štěrboholskou radiálou. Kamionová doprava, která ve městě nemá co dělat, tak protíná řadu čtvrtí. Lhostejnost radních k tomuto stavu již po dlouhé roku ukazuje na jejich aroganci a zároveň naprostou neschopnost. Priorita č.1 je samozřejmě nákladná, ale každý kilometr tohoto obchvatu umožní volně dýchat tisícům Pražanů. To dýchat je alegorie, nejde ani tak o čistý vzduch, jako o hustý provoz, hluk a možnost přemísťovat se po městě v osobních vozidlech a autobusech.

  Praha však utrácí úplně jinak. desítky milionů a miliard vybraných na daních a poplatcích od Pražanů za to, že mohou žít tam, kde se někteří narodili a jiní sehnali zaměstnání (o práci bychom u mnohých z nich mohli mluvit pouze při zachování jistého despektu k manuálně činným spoluobčanům) a investovaných do fungující infrastruktury, tedy právě obchvatu města a kvalitních povrchů, se utrácí nesmyslně jinde. 2 miliardy stálo zapuštění kabelů pod chodníky pražských čtvrtí. Tedy dvojky a trojky. Mají tvořit páteř budoucích elektrostanic určených k nabíjení elektromobilů. Přestože se řada odborníků domnívá, že jde o slepý směr, který budou muset automobilky brzy opustit z důvodu předražené elektřiny a jejího nedostatku, pražská radnice je vizionářem s výhledem na totální elektrifikaci osobní dopravy a připravuje zásuvky pro tisíce vysavačů s volantem. Scestnost této myšlenky je strašidelná, ostatně jako vše, s čím na nás chodí Evropská komise.

  Dalším počinem posledních dvou vládnoucích koalic je záměrné zpomalování dopravy. Dvouproudé komunikace jsou postupně přeměňované na jednoproudé s přidanou cyklostezkou a často i pruhem pro MHD, taxi a vozidla záchranného systému. Ten býval vyhrazen těmto uživatelům v dopravních špičkách, ve zbývajícím času však sloužil i ostatním. To je trnem v oku pražským ,,odborníkům“ na dopravu a rozhodli se naprosto nelogicky k stálému nařízení tyto pruhy nechat volné. Co to dělá s kapacitou komunikací, to nemá cenu komentovat. Idiocie v podobě cyklostezek, které nikdo nepoužívá, není též třeba nijak vyzdvihovat, je známá. Radnice však má další nástroj k naštvání řidičů. Tím je tvorba stále více různých ostrůvků. Třeba oblíbená Koněvova třída na Praze tři se stává slalomovou tratí, podobně pomocí přečmárání čar a pruhů vytvořili z Freyovy ulice na Praze 9 labyrint, kde kdysi pohodlný průjezd změnili v hledání si cesty. Paradoxem zůstává, že nákladné úpravy neznamenají opravy výmolů a propadlých kanálů, ty na těchto místech zůstávají a občas jsou dokonce dalším přirozeným retardérem. Na Praze 9 je ještě pár dalších libůstek, například výjezd z deponie na Klíčově přímo na frekventovanou komunikaci. Je nemožné projet s čistým autem, aniž byste museli do znovu myčky nebo občas vyměnit proraženou pneumatiku o solidní dlažební kostku. Díry v blízkém okolí už ani nekomentujeme (sjezd k bývalým pekárnám Odkolek je fakt unikát).

  Pražští radní jsou ve skutečnosti především ignoranti sedící na prameni a utrácející nesmyslné peníze za nelogické projekty. Přehlížejí priority a dělají vše proto, aby se Pražanům žilo hůře, ale aspoň o něco nákladněji.  Absence parkovacích domů a vybíraní peněz za parkování před Vaším oblíbeným krámem je modelem fungování města posledních let. Bohužel využívaným napříč Evropou. Díky tomu je tedy Praha konečně moderní metropolí. No a nám motoristům je z toho na zvracení.

Jindřich Kulhavý