AIDS

  AIDS vyvolává virus lidské imunodeficience neboli HIV. K tomu, aby se onemocnění vyvinulo, je třeba se tímto virem nakazit. V současné době se domníváme, že ne u každého, kdo je infikovaný virem HIV (HIV pozitivní), musí onemocnění nutně propuknout. Nevíme však, zda se to přece jen nestane po mnoha letech, protože dosud neuplynula dost dlouhá doba na to, abychom to mohli posoudit

  Příčiny

  AIDS propuká poté, co byl imunitní systém, což je systém obrany organismu proti onemocněním, zničen virem HIV. Ten napadá imunitní systém tak, že zabíjí určitou skupinu bílých krvinek známou jako pomocné T-lymfocyty. Jsou to buňky, které při napadení bakteriální nebo virovou infekcí vydávají signál imunitnímu systému. To vede k tvorbě protilátek - chemických produktů imunitního systému, které napadají a ničí bakterie a viry.

  Lidé trpící AIDS mají pomocných T-lymfocytů méně, proto jsou snadněji přístupní mnoha infekcím a nádorům, které zdravé osoby normálně nenapadají. Smrt nemocných tedy působí nádory nebo infekce, nikoliv samotný AIDS. Nejobvyklejší příčinou smrti u nemocných AIDS jsou záněty plic (pneumocystový zápal plic) a vzácný kožní nádor známý jako Kaposiho sarkom.

  Na rozdíl od většiny jiných virů mění HIV strukturu napadených buněk. Dosahuje toho umístěním vlastního genetického kódu do genetického materiálu napadené buňky. Tak se stane neoddělitelnou součástí buňky a nemůže ji už opustit. Po určité době „spánku", kdy virus není aktivní, HIV přiměje pomocný T-lymfocyt vyrábět další virové částice, které se poté uvolní do krevního oběhu. Člověk nakažený virem HIV se tak stane infekčním a zůstane jím až do konce života. HIV pracuje pomalu a trvá léta, než se u postiženého člověka rozvine AIDS. Odhaduje se, že plně rozvinutá nemoc se objeví u 60 % infikovaných, zatímco u zbytku se vyvinou méně závažná onemocnění.

  Přenos

  Většina osob je infikována virem HIV při pohlavním styku s osobou, která již byla virem nakažena.

  U žen může virus vstoupit do těla drobnými vřídky, erozemi na děložním čípku nebo stěnou pochvy, která je při pohlavním vzrušení silně prokrvena. Tato poranění v oblasti ženských pohlavních orgánů se také mohou stát vstupní cestou viru do krevního oběhu. Ještě snáze může virus proniknout do těla u mužů, a to malými poraněními penisu. Alternativní sexuální praktiky, například orální sex, jsou také riskantní, protože umožňují viru proniknout do těla tělesnými tekutinami (tj. krví, spermatem a poševním sekretem) obsahujícími virové částice.

  AIDS se může šířit též přímým kontaktem s krví, zejména mezi intravenózními narkomany, kteří užívají společné jehly nebo injekční stříkačky. V minulosti dostali někteří lidé AIDS po transfuzi krve nebo krevního přípravku infikovaného virem HIV Riziko nakažení touto cestou je nyní v rozvinutých zemích z největší části eliminováno.

  U infikovaných žen může virus projít placentou do krve plodu během těhotenství nebo porodu nebo může kontaminovat matčino mléko. Virus HIV může být rovněž přenesen spolu s transplantovanými orgány (ledviny, kůže, kostní dřeň, rohovky, játra apod.).

  Nejsou žádné důkazy o tom, že virus vyvolávající AIDS může být přenesen při běžném nesexuálním kontaktu s infikovanou osobou.

  HIV je velmi citlivý k vlivům zevního prostředí a mimo tělo hostitele záhy hyne. Podáním ruky se nelze nakazit. Stejně tak není možné se nakazit ze záchodové mísy , ručníku nebo pitím ze společné nádoby s infikovanou osobou. Kdyby se virus mohl přenést normálním denním kontaktem, měli bychom mnoho případů mezi zdravotnickým personálem nebo mezi rodinnými příslušníky a přáteli pečujícími o lidi s AIDS. To se však nestalo.

  Příznaky

  HIV infekce vyvolává množství příznaků. Na počátku infekce nemá postižený žádné obtíže nebo se objevují lehké akutní chřipkové příznaky. Ty se mohou objevit do 6 měsíců po infekci. Mnohem vzácněji je postižen nervový systém, což se projeví jako reverzibilní zánět mozku nebo mozkových blan. U některých infikovaných se rozvine celkový zánět lymfatických uzlin spojený s jejich zvětšením. Mezi hlavní známky infekce AIDS patří nádory nebo tzv. „oportunní infekce", tj. infekce, které obvykle nepostihují lidi s neporušeným imunitním systémem. K těmto nádorům patří Kaposiho sarkom (ploché fialové kožní nádory). Dalšími nejčastějšími infekcemi jsou pneumocystový zápal plic, nemocí zažívacího ústrojí vyvolané prvoky, houbami nebo viry, tuberkulóza a toxoplasmóza mozku.

  Rizikové chování

  Největší procento nakažených tvoří homosexuální nebo bisexuální muži. To neznamená, že AIDS je nemocí homosexuálů, spíše to, že určité chování - nechráněný sex, anální pohlavní styk, časté střídání partnerů - zvyšuje riziko HIV infekce. AIDS může dostat kdokoliv - muž nebo žena, homosexuál stejně jako heterosexuál. Ve střední Africe, kde jsou oblasti až s 10 % postižených osob, jsou počty nakažených mužů a žen vyrovnané.

  Narkomani, kteří si drogy píchají, jsou vystaveni vysokému riziku infekce tehdy, když používají společné jehly. Je-li infikován uživatel jehly, všichni následující se mohou od něj nakazit.

  Nejlepší prevencí infekce je nepíchat si drogy. Ti, kteří to dělají, by neměli sdílet jehly nebo jiné vybavení potřebné pro aplikaci drogy s kýmkoli jiným. Částečnou prevencí přenosu infekce může být poskytování jehel a stříkaček narkomanům zdarma.

  Dalším rizikovým chováním je prostituce, zejména proto, že prostitutky mají velké množství partnerů.

  Vzhledem k tomu, že se AIDS šíří i v heterosexuální populaci, jsou prostitutky vystaveny vysokému riziku nákazy HIV od svých zákazníků i přesto, že trvají na používání kondomů. A prostitutky naopak mohou šířit AIDS mezi své zákazníky.

Zdroj: Medixa.org, článek uveřejněn se souhlasem redakce http://cs.medixa.org/