Děti, rodiče, sporty a trochu jiná politika

 Školní docházka bývala kdysi spojená s hodinami tělocviku, při kterém se děti učily zdravě hýbat. Při mimoškolní činnosti se lezlo po stromech, čutal se fotbal u každého domu, a když nebylo dost lidí, bušilo se míčem o zeď. Hrávala se vybíjená, jezdilo na kolech po sídlištích a prolézačky byly z dnešního pohledu extrémně nebezpečným místem. Děti bývaly venku většinu odpoledne a neměli možnost prosedět ho u počítače či s mobilním telefonem v ruce. Aktivit bylo tolik, že jste ani nemuseli dávat děti do sportovních klubů, tedy pokud jste neměli ambice vychovávat vyložené sportovce. Neexistoval téměř profesionalismus, i ti nejlepší chodili aspoň na oko do práce, bonusem však bylo cestování, byť pod přísným dohledem státních orgánů.

  Doba se změnila. Hrát kluky fotbal za domem už neuvidíte, na strom vylézt neumí a prak by byl považován za smrtící zbraň. U roztahovačky by zasahovala policie. Tělocvik ve školách má míň prostoru, než politická agitace směřující k vymývání dětských mozků. Sportovní aktivity se tak soustřeďují ve sportovních oddílech. Náročnost práce trenérů je daleko vyšší, než bývala dříve v době přirozené autority dospělých, je třeba jejich větší počet, to vše při naprostém nedostatku financí a často i sportovišť. Řada jich totiž vyloženě dráždí developery k akci, to pro jejich umístění v dostupné lokalitě ve městech. Takže celá tato situace nahrává tomu, aby se o dostatečné fungování sportovních oddílů postarali nadšenci a rodiče, kteří zároveň financují chod menších klubů. Navíc díky profesionalizaci nejvyšších vrstev a pod dojmem možného slušného živobytí se u ambiciózních rodičů a potomků předpokládá, že budou na sportovních utkáních trávit víkendy a všechen volný čas a budou zároveň ochotní utratit více peněz. Nebudete tomu věřit, ale funguje to.

  Takže máte li aspoň trochu šikovné děti, znamená to kolem čtvrtého až pátého roku vyhledat správné místo, kam potomka přihlásíte. Poté Vás čeká neskutečný kolotoč. Škola, tréninky, zápasy, mezitím aspoň trochu kultury. Hodiny na turnajích trávené s levnou kávou z automatu doplněnou párkem v rohlíku, naježděné kilometry po republice, a když se synovi či dceři daří, tak i po Evropě. Máte li dětí více, pravděpodobně se budete minimálně potkávat i se svým partnerem. Očekávejte také, že budete komunikovat s ostatními rodiči, o některých z nich si však budete myslet, že je opravdu nemusíte. To vše se dá zvládnout. Mají li Vaše děti talent a vůli, stojí to za to. Přestanete počítat peníze, pohled na jejich úspěchy i strasti Vás pohltí, dáte tomu vše. Vidět jednou svou ratolest se lvíčkem na hrudi se nepoštěstí každému, nicméně pokud se to stane, pochopíte, že jste neprohospodařili dětství svých dětí a Váš čas a úsilí nahrazující kdysi tak přirozenou činnost, jakým byl pohyb kolem baráku, stály za to. Jenže…je tu jedno velké ale.

  Je fajn, přivedeme li děti k sportu. Absolutní většina se mu bude věnovat jednou rekreačně. Je smutné vidět, jak se snížil počet amatérských soutěží pro dospělé. Plno lidí tak přešlo od kolektivních sportů k individuálním. Kdysi populární fotbalová klání odborářských týmů už snad ani neexistují, firmy podporují spíše profesionální kluby, nebo šetří peníze na daně. Špička se poté pohybuje v jiné sféře a dostat se do ní stojí ještě více úsilí, peněz a nervů. Vzhledem k tomu, že profesionální sportovci v některých disciplínách slušně vydělávají, je přetlak do některých odvětví, která se poté stávají semeništěm korupce, bratříčkování, manipulací a nenávisti, ve vybraných případech i prostituce maminek. Nejvýraznější třenice přináší fotbal, hokej, tenis, ale různé případy se objevují i jinde. Sport tak ztrácí svou křišťálovost a stává se z něj morální bahno. Trenéři, kteří se v mladších kategoriích a menších týmech etablují z řad nadšených rodičů, se ve vyšších patrech nevyskytují, tam by měli být již ,,odborníci´´. Tedy především tam, kde se soustřeďují nejtalentovanější mladí sportovci. Někde tomu tak je, jinde nikoliv.

  Důvodem i tady je nedostatek peněz. Ona totiž mládež bývá určitou popelkou vedle profesionálních áček. Takže platy mládežnických trenérů často neodpovídají jejich časovému vytížení. Čemuž odpovídá odbornost a občas i morální kvality. Tito jedinci si uvědomují svou nadvládu nad osudem mladých a dokážou jedny vynášet do nebes, aby jiné zašlapali do země, aniž by si uvědomovali dopad svého jednání. Vzniká tak prostředí, ve kterém se skutečně uplácí, leze do pozadí, učí se politicky myslet, nenávist v něm má své místo. A také bezmocnost. Když se totiž nějaký trenér rozhodne Vaše dítě zlikvidovat, udělá to. Nepomůže agent, známosti, nic, prostě ho psychicky utýrá. Mimochodem, budete li vybírat agenta pro své pubertou stíhané dítě, velmi pečlivě si zjistěte, co dotyčný dělá pro své stávající svěřence. A nedívejte se na tři nejúspěšnější tváře agentury, ale spíše se zajímejte o počet svěřenců a způsob jejich náběru. Tam, kde jich mají stovku a více, vězte, že zrovna na Vaše dítě mít čas vůbec nemusí a často je nechají být s tím, že problémy se neřeší a čeká se, jestli se sportovec sám nevyprofiluje k tomu, že to jednou něco hodí. To je totiž praxe některých agentur. Tedy velmi pečlivě vybírejte, než něco podepíšete. Jinak se Vám může stát, že po 15ti letech trávených na hřištích, v halách, cestách a u bankovní přepážky, u některých maminek i v postelích managmentu, zjistíte, že i přes talent dítěte šlo o relativně ztracené roky plné iluzí. Je třeba si říct, že vydrží jen ti nejsilnější, nejodolnější, nejtrpělivější a často nejméně čestní.

  Chcete li mít doma profesionála, obrňte se. I v těch nejlepších klubech se stává, že děti vychovává naprostý idiot. A nemáte li tyto zkušenosti, můžete hovořit o štěstí. I v profesionálním sportu se totiž najdou lidé, kterým jde o skutečný úspěch a hrdost nad tím, že jejich svěřenci něco dokázali. Takových lidí si važme. Díky nim máme mistry světa a kvalitní reprezentanty. Jaký je však jejich poměr, to už necháme na Vašich zkušenostech. Mimochodem, úvodní obrázek je ilustrační, byť právě u nejznámnějších fotbalových a hokejových klubů je tato problematika průvodním jevem jejich existence. Neodpouští se úspěch, bují závist, nenávist a arogance moci.

J3.K