Kam se to řítíme ve výchově mládeže?

30. 05 2016

  www.inadhled.cz   Doba překotně utíká vpřed a co bylo včera pravdou, je dnes nazýváno lží. Mění se náhled na dějiny, nejasná je nejen dávná historie, ale i ta teprve čtvrtstoletí a méně stará. Skoro se zdá, že lidstvo ztrácí paměť, a to, z čeho by se mělo poučit, jej nechává chladným. Nic není svaté, na předním místě jsou peníze, majetek a výkonost.

  Morálka upadá a celý tento stav se přenáší na naše potomky. Možná je chyba v prostředí, ve kterém žijeme, shon, v němž na výchovu dětí zbývá méně prostoru. Částečnou komplikací je i ztráta pozic  přísných otců a přenechání většího podílu výchovy na ženách. Další vliv na výchovu dětí mají školy. Snad nikdy za posledních 50 let nebylo tolik rozdílných přístupů pedagogických sborů, jako nyní. Někdy ani nelze srovnávat výuku škol umístěných ve stejném teritoriu. Jestliže dříve byly určité osnovy, dle kterých se učilo na všech školách téměř stejně, nyní je vše jinak a učitelé na základních i středních školách mají volnou ruku. Pokud se dříve lišily nabité vědomosti relativně málo a dle kvalit pedagoga, dnes je vše jinak a ve stejném ročníku ve dvou školách nedaleko sebe může být i půlroční skluz v jednom i více předmětech.

  Přesto lze říct, že látka, kterou jsme považovali v poslední čtvrtině minulého století za relativně nudnou, nicméně naučitelnou, pro dnešní žáky jde o něco naprosto nepochopitelného. Zkuste si však vzít do ruky Erbenovu Kytici a rázem si uvědomíte, že se to prostě přečíst nedá. Respektive starší generace to možná zvládne a ocení krásu češtiny, ale omladina vychovaná tablety ani netuší, o čem je řeč. A takové Záhořovo lože je pěkně tvrdý oříšek i pro našince. Přitom stačí poupravit některé z balad do veselejší verze a rázem děti zaujmete, ihned se text naučí. ,,Tu voda roztáhla se v širá kola a vynořila se pr..l holá, po nebohé dívčině zavířilo se v hlubině a vyplavalo kombiné.‘‘ Získat zájem dítěte byla v tu chvíli hračka. Bez vtípků však Kytice zapadá do literárních análů a stává se z ní muzejní kousek. Horory už moc netáhnou a žádná hra na mobil se z ní také neudělá.

  Nechme však školu a učitele v klidu, daleko horší situace je ve sportu.  Méně patrné je to v týmech , kde jde o vybití energie z jinak studiem a počítači zatížených dětí. Je plno druhů sportu, ve kterých není důležitý úspěch, ale stačí prosté nadšení. Malí sportovci nejsou ve stresu, dělají to, co je baví. Složitější to však mají ti, kteří se rozhodli něčeho významnějšího dosáhnout. Někdy jde o přání rodičů, jindy o cíl vytyčený samotným aktérem. Špičkové mládežnické týmy i soutěže jednotlivců kladou nemalé nároky na fyzickou, časovou i finanční připravenost rodičů a jejich dětí. Hokej, kopaná, tenis, golf a pár dalších odvětví, ve kterých se točí mnoho peněz a mohou znamenat v budoucnosti i určité materiální zajištění, jsou často daleko za hranicí etických, fyzických a morálních norem spojovaných s mládežnickým sportem a výchovou dětí. Korupce, přátelská výpomoc, někdy kvalitní práce maminek, to vše je součástí v oblastech a věku, kde by měla být prioritou radost z vítězství, rozvoj talentu a snaha po získání sportovního vzdělání a všestrannosti se zaměřením na zdravý vývoj těla i mysli. A děti vše toto vnímají daleko více, než tušíme. Někdy jako nespravedlnost vůči sobě, jindy jako povinné umetání cestičky směrem k vrcholu.

  Přiznejme si, že výchova dětí má své trhliny a neustále se měnící pravidla směřující k ulehčování vstupu dětí do dospělé společnosti je často kontraproduktivní. Nejednou přímo chybí pořádná facka, domácí vězení postrádá smysl ve chvíli, kdy má malý zločinec k dispozici mobil a počítač. Jak jsme si řekli v úvodu, doba se mění. Nynější rodiče se sami diví, kam vede jejich práce, o co horší to budou mít s výchovou svých potomků mladší ročníky? V těchto překotných časech a při ztrátě běžných hodnot budou mít možná další generace dost těžkou pozici. Přitom výchova mláďat patří i v přírodě k nejdůležitějším činnostem těch starších jedinců. Kdo ví, neměli li bychom se opět něco přiučit…

J3.K

 

 

Speciály

Tipy