Dějiny národa Českého - KNĚŽNA JITKA SCHWEINFURTSKÁ

  Životní osud české kněžny Jitky ze Schweinfurtu, jejímž otcem byl markrabě severní marky z rodu Babenberků, se poněkud podobá příběhu její pozdější tchýně, kněžny Boženy. Jitčino manželství s českým slavným knížetem Břetislavem I. totiž předcházela událost, kterou jako první zaznamenal kronikář Kosmas.

  Jitka byla sirotkem patrně od dětského věku. Nejprve ztratila matku Gerbergu, a když ji L.P. 1017 zemřel i její otec Jindřich Norgavský, vlády nad severní markou se ujal její bratr Ota řečený Bílý. Jitku jako malou dal na vychování do rodinného kláštera ve Schweinfurtu (Svinibrodu). Bylo to prostředí připomínající spíše pevnost, kde se Jitka měla nejen vzdělávat, ale také se připravovat na svůj budoucí úděl matky a manželky, jak to bylo u urozených dívek obvyklé. Jitka ze Schweinfurtu se narodila patrně L.P. 1003, ale bohužel datum je jen odhad kronikáře Kosmy.

  Manželství Břetislava a Jitky bylo patrně uzavřeno ještě za života Břetislavova otce Oldřicha, přesto však vznikla krásná romantická legenda o únosu Jitky ze Svinibrodu z kláštera. Zřejmě to byl právě kníže Oldřich, kdo Břetislavovi, který byl tou dobou moravským markrabětem, vyhlédl budoucí nevěstu. Mířil opravdu vysoko,protože Jitka byla příbuzná dokonce i z německým císařem Jindřichem II. Bylo možné předpokládat, že německý císař, nebo Jitčino příbuzenstvo, dá ke sňatku souhlas?

  Patrně v tom si nebyl jistý ani sám kníže Oldřich, a možná že právě on poradil Břetislavovi, aby Jitku ze Svinibrodu unesl, tak jak to učinil on z Boženou, ale je to jen hypotetická domněnka. Jisté je jen to, že se Břetislav opravdu do Německa vydal, a to k potvrzení moravského praporce přímo císaři, L.P. 1021 (nebo 1029). Jitka ze Svinibrodu dala Břetislavovi pět dětí, tedy synů. Teď už se přemyslovský rod nemusel bát vymření po meči, jako za časů Oldřicha a jeho bratra Jaromíra. Břetislav navíc již jako kníže český získal vedle početného potomstva i punc patřičné urozenosti, vždyť byl vlastně příbuzný i s císařem.

  Jitka spolu s Břetislavem měla syny: Spytihněva, Vratislava (pozdějšího prvního českého krále Vratislava I.) Konráda (údělníka v Brně), Jaromíra (biskupa pražského) a Otu. Jitka po smrti svého milovaného manžela knížete Břetislava I., zažila po nástupu jejich nejstaršího syna Spytihněva II. velké příkoří, byla totiž jako původem z Německa vyhnána ze země. Kosmas píše, že až do Uher, kde se podle jeho slov Jitka provdala podruhé za krále uherského, ale je to dosti neověřená legenda, takže ji můžeme sotva věřit. On Kosmas si rád připisoval a kníže Spytihněv II. byl Kosmův velký favorit, tak že možná na Jitku neprávem uvalil hanbu tím, že se podle něho vdala podruhé, což v době 11. stol, bylo nepřijatelné.

  Jitka ze Schweinfurtu se již nedožila slávy jejího druhého syna Vratislava, když byl korunován na prvního českého krále. Právě Vratislav I. nechal převést ostatky své zesnulé matky do Prahy a s náležitou úctou je uložil vedle Jitčina milujícího manžela Břetislava I. ve svatovítském kostele na Pražském hradě. Tak se knížecí manželský pár opět setkal a ve společné hrobce setrvává dodnes,

  Jitka ze Schweinfurtu zemřela 2. srpna L.P. 1058 patrně v Uhersku.