Dějiny národa Českého - VRAŽEDKYNĚ NEBO OBĚŤ - ALŽBĚTA BÁTHORY

  Patrně nejzáhadnější postava evropských dějin Ažběta Báthoryová, známá jako krvavá Čachtická paní, byla ve své době osočena za několik stovek vražd, mučení a týrání mladých dívek, která se stala postrachem celého kraje. Byla ale Alžběta Báthoryová opravdu vražedkyní, nebo spíše oběťí mocných?

  Alžběta Báthory se narodila 7. srpna LP 1560 v uherském městě Nyírbátor. Její vznešený rod po staletí vlastnil majetky na území Sedmihradska, ale taktéž i v horním uhersku (Slovensku). Jako malé dítě Alžběta nechtěně přihlížela mučení několika osob, na mučení se podílel i její otec Jiří Báthory. Je zcela možné, že tento zážitek v ní vyvolal doslova vzrušení, které si později přenesla i do dospělosti. Podle dnešních psychologů a historiků byla Alžběta pravděpodobně bisexuálně zaměřena. Milovala pohled na krev, týrání a zabíjení mladých dívek v ní vyvolávalo vzrušení, na tom se shodlo i mnoho obyvatel podhradí na Čachtickém hradu, který Alžběta po smrti svého manžela Františka Nádasdyho spravovala.

  S Františkem Nádasdym měla Alžběta celkem pět dětí: Annu, Kateřinu, Uršulu, a dva syny Andreje a Pavla. Dospělosti se ze synů dožil jen Pavel. Manželství podle všeho bylo harmonické, oba se do sebe ihned zamilovali, zvláštní je, že oba často týrali své poddané či sloužící. Podle dochovaných zpráv bylo zjištěno, že rod Báthoryů své sloužíci a poddané fyzicky týral často a tresty smrti byly na denním pořádku. Dalo by se tedy říci, že jejich krutá povaha se dědila.

  Ale vraťmě se k případu Alžběta Báthory. Podle výpovědi místních obyvatel se na mučení a zabíjení podílel její skřet a další čtyři pomocníci. Vyšetřováním byl v té době pověřen její vzdálený příbuzný, rádce císaře Rudolfa II. Juraj Turzo. Turzo zanechal i list, ve kterém napsal, že viděl při příjezdu na hrad Čachtice několik mrtvých mladých dívek a slyšel nářky a bití přes zeď zmíněného hradu. Něktří badatelé a historici tuto zprávu ale zpochybňují a shodují se k názoru, že Turzo chtěl pro sebe majetek Alžběty do svých rukou. Ale je tu háček! Turzo byl v době vyšetřování již nemocen a dobře vědě, že se blíží jeho konec. Patrně již tedy nemohl mít zájem na majetku Alžběty Báthoryové, vzhledem k tomu, že sám měl jen jednoho potomka Imricha, který se nedožil dospělosti.

  Do případu se ještě vložil další Alžbětin příbuzný Mikuláš Zrínský, který napsal list přímo uherskému králi a pozdějšímu císaři Matyášovi Habsburskému, kde ho výslovně žádá o milost pro Alžbětu Báthoryovou, aby nepadla hanba na jejich slavný rod, a že o všem, co na ni bylo sepsáno, se zakládá na pravdě. Císař nakonec souhlasil a Alžbětu nechal jen internovat na jejím hradu v Čachticích. Alžběta tak nikdy nestále ani před soudem, obžalovaný byli jen její pomocníci (Ján Ujvári, zvaný Ficko a Katarína Benecká), kteří byli nakonec odsouzeni k trestu smrti. U soudu bylo přítomno několik svědků, takměř všichni se shodují, že Alžběta Báthoryová fyzicky týrala a posléze zabila přes dvě stovky mladých dívek. Jeden ze svědků, jistý evangelický farář, dokonce Alžbětu obvinil z kanibalismu.

  Na závěr bych chtěl ale napsat, že řada svědků před soudem byla údajmě domucenu k výpovědi násilím. Již v té době se i někteří lidé z okolí shodli na tom, že Alžběta Báthoryová byla nevinná, a že vše bylo vykonstruováno uherskou šlechtou, která se chtěla zmocnit jejího velkého majetku. Kde je tedy pravda a kde lež, je dnes těžké posoudit. Faktem ale je, že Alžběta Báthoryová byla inspirací mnoha pozdějších námětů na knížní i filmové zpracování. I díky tomu se dnes Alžběta Báthory často označuje jako upír v sukních, vzhledem k tomu, že údajně pila i krev mladých dívek. Lidská fantazie však nezná meze.