Pokračování podnikatelského záměru….

Naše politická scéna má za sebou další dokonanou frašku v podobě sněmu společnosti ANO. Pokud se vám zdá, že došlo k překlepu, tedy nikoliv.
Jak jsme již předesílali dříve, dle slov jejího majitele Andreje Babiše lze vést stát stejným způsobem, jakým se vede firma. Jak se tedy vede firma? Rozhodně ne demokraticky. Takže tu máme první rozpor. V jejím čele stojí většinou její majitel, mozek vytvářející strategii obklopený lidmi, které si sám pro jejich schopnosti vybral. Ani tady se o demokracii nehovoří. Cílem prosperující společnosti je vydělávat, což znamená mít kvalitní podnikatelský záměr, šetřit výrobní náklady a zajišťovat dokonalý vývoj a přípravu nových produktů. K tomu všemu vedou různé cesty, nikdy však charita a přehnané sociální cítění. To se může objevit až tehdy, jsou li zisky natolik vysoké, že na určitou solidaritu zbydou přebytečné peníze. Stát má úplně jiné úkoly.
Státní volení úředníci spravují majetek a finance svěřené jim občany republiky. Jejich úkolem není tvořit zisk, ale zachovávat co nejvíce vyrovnaný rozpočet. Tzv. má dáti – dal by mělo mít podobná čísla na obou stranách. Příjem státu má různé podoby, tím nejvýznamnějším je pronájem státního majetku, provozování státních podniků a výběr cel, poplatků a daní. Na druhé straně jsou obrovské výdaje na sociální programy, státní aparát, školství, zdravotnictví, dopravní infrastrukturu. Už nyní je patrné, že firma a stát není to samé.
Ve státu lze ale šetřit podobně, jako se snaží šetřit majitel firmy. Bohužel, politik je na rozdíl od managmentu voleným občany, takže se musí svým programem co nejvíce ztotožnit s co největším davem. To vyžaduje mnoho kompromisů, o kterých se vedení společnosti ani nesní. Jistě všichni víme, jak snadné je sliby dávat a jak těžké je je plnit. To ale není podstatné, některým povinnostem se ani politik nevyhne.
Andrej Babiš se nečekaně stal stoprocentně odsouhlaseným předsedou hnutí ANO, stejně tak první místopředseda byl zcela demokraticky zvolen všemi zúčastněnými a ani jeden z nich neměl protikandidáta. Což nápadně připomíná volby prvního tajemníka ÚV KSČ Je to dané tím, že nejde o klasickou politickou stranu, ale podobně, jako kdysi Věci veřejné vlastněné Víťou Bártou, jde o podnikatelský subjekt s úkolem získat kontrolu nad určitými sférami národního hospodářství a dotacemi. Což se zatím daří, přesto bylo třeba udělat v ANO pořádek. Postupně byli totiž odejití všichni dosavadní místopředsedové, kteří měli zájem zachovat politický status s principy demokracie. Což se majiteli Andreji moc nehodilo. Přesto je divné, že si tak chytrý člověk, jakým jistě je, aspoň na oko neplatí nějakého oponenta, který by sice kritizoval, ale řízeně. Možná ego, arogance a nesmlouvavost hlavní postavy této frašky výraz oponent neznají.
Od řečnického pultíku z úst vůdce ANO zazněla kritika na stranu opozice i kolegů z vlády. Nakolik byla správná, nechť posoudí jiní. Ale odvolávat se na jejich pochybnou historii je zrovna u tohoto člověka drzost. V době, kdy on prováděl nepříliš morální věci, nebyla u vlády ani jedna z nynějších stran, část jich ani neexistovala. Připomínáme tím nedávný soud v Bratislavě o jeho aktivní spolupráci s STB, na které byly dodány další důkazy o jeho činnosti, také nepříliš poctivý vznik jeho impéria a praktiky v obchodním styku. Samozřejmě má pravdu v tom, že na politických stranách napříč celým spektrem leží mnoho špíny. Ale obávám se vzpomínek, které v nás zůstanou, až skončí on.
Bohužel máme velmi slabý ročník politiků. Předseda vlády Sobotka se zabývá příliš sám sebou a je komparsem Velkého Andreje. Zbytek vlády je také nevýrazný, TOP 09 je v situaci, kdy bojuje o každého voliče a jediný její místopředseda Kalousek je vidět a slyšet, ale právě on i přes svou inteligenci a odbornost doplácí na svou minulost v různých vládách a na nevalnou pověst. ODS je v podstatě mrtvá a její oživení už není reálné. Snad jedině úplná generační výměna a příchod silných osobností by mohla přinést zázrak v podobě vstání z popela. To vše Babišovi nahrává. Je vidět, slyšet, jeho výsměch ostatním kolem sebe bere dav jako statečnost a staví ho do role mesiáše státu. Jak moc se lidé mýlí, to poznají přesně ve chvíli, kdy Agrofert už nebude mít co získat ze státní správy a nynější ministr financí po zisku postu předsedy vlády opustí naší scénu a zmizí kamsi na nějaký vlastní ostrov v některé z proslulých destinací. Jen se ptám, nebylo li by pro většinu lidí tady dobré, aby odjel hned?
J3.K