Ropucha dokáže zabít krokodýla

Oproti tomu ropucha obrovská (Bufo marinus) se proslavila v Austrálii jako tzv. „třtinová žába“, protože byla dovezena v roce 1935 z Havaje jako cílený likvidátor škůdců cukrové třtiny. Dosahuje běžně velikosti 10 – 20cm, ale největší exempláři měřili i 40cm a vážili 2,7kg. Nicméně i přes svoje jméno zůstává podstatně menší než krokodýl. To jim ovšem nezabránilo v tom, aby se v současné době nestaly jejich úhlavním nepřítelem se schopností zabít!

Tyto žáby se totiž zcela vymkly kontrole a staly se ničivým organismem. V Austrálii se přemnožily a zásadně mění tamější přírodu a živočišnou rovnováhu. Vytlačují původní žabí obyvatele, zdecimovaly některé druhy hadů a za oběť jim padli i větší obratlovci a kunovci. A jak se to stalo? Jejích kůže je totiž vybavena jedovými žlázami s prudkým toxinem. A živočich, který si zpestří jídelníček takovou žábou, riskuje otravu. Vše došlo tak daleko, že dokonce v těchto oblastech začalo docházet k tzv. evoluční adaptaci. Znamená to, že u některých australských hadů začínají převládat jedinci s menší tlamou, protože ti tak velkou ropuchu nedokážou sežrat a tím pádem se otrávit.

Jenže vše došlo ještě dál. Nejnovější obětí ropuchy obrovské se stali sladkovodní krokodýli Johnstonovi. Hlášení o masovém nálezu mrtvých krokodýlů se množí od roku 2005 a o příčině není žádných pochyb. Mrtví krokodýli se nalézají v povodí severoaustralské řeky Victorie přesně v místech, kudy prochází i invaze ropuch obrovských. Dokonce jsou zaznamenány lokality, kde vymřely již tři čtvrtiny těchto sladkovodních krokodýlů. Vše můžeme mít bohužel nedozírné následky, protože tím se přemnožuje jejich přirozená kořist. Zoologové jsou nešťastní, protože doposud se nepodařilo vytvořit žádnou záchrannou akci.

Vědci se dokonce obávají, že v oblastech, kde je méně řek a vodních nádrží, budou následky ještě fatálnější, protože oba druhy se sejdou u vzácnějších vodních zdrojů. Všichni se upínají k naději, že k evoluční adaptaci tak dojde i u krokodýlů, kdy si na tento toxin vytvoří imunitu. V opačném případě může dojít až k jejich reprodukčnímu kolapsu.

Pokud vám tato zpráva připomíná invazi do Evropy v podobě migrace, jste velmi blízko skutečnosti. Dost často se stává to, co vnímáme i nyní. Dovezené druhy živočichů zpočátku působí pozitivně a zdají se být jistým přínosem. Jejich přemnožením však dochází k narušení přirozené rovnováhy v jimi postupně osídlovaném  území, nakonec se z nich stává nežádaný plevel. V Austrálii nejde pouze o výše uvedené ropuchy, podobně se dopadli králící, i když ti nikoho nezabíjejí. Nu a v Evropě se to daří muslimům, přičemž díky své povaze mají rozhodně blíže k vraždícím ropuchám, než k ušatým a dobrosrdečným sprinterům. K těm bych přirovnal spíše členy jiných asijských komunit, například vietnamské. Také umí škodit, nyapříklad ekonomice, nicméně je bereme daleko pozitivněji. Je třeba si vzít ponaučení a nepřivážet si sem jiné agresivní živočichy.

J3.K