Do Evropy přiletěla již ve čtvrtek 19. června 2014 a o den později v pátek se vypravila na první cestu po Čechách – vybrat to nejdůležitější, co potřebuje pro svou tvorbu, kámen. Protože dovézt surový kámen přímo z Tengenenge by bylo komplikované a drahé, hledali jsme u nás alternativní kámen, se kterým by mohla pracovat. Umělci v Tengenenge jsou zvyklí pracovat z hadcem, který se v Tengenenge přímo těží. Na rozdíl třeba od pískovců, které jsou nejhojněji zastoupeny v tuzemské sochařské tvorbě, u hadců je možné velmi jemně vybrousit povrch kamene. A pokud se vyhlazený navoskuje, získá kámen velmi tmavou a sytou barvu. Použitý kámen i způsob jeho zpracování je velmi charakteristický pro celé zimbabwské sochařství.

 Náš úkol byl tedy jasný – nalézt u nás lom, ve kterém se těží hadec podobný tomu v Tengenenge. Hadec u nás není úplně vzácný kámen, nejvíce funkčních lomů, kde se těží hadce, se nachází v Jeseníkách. To pro nás ale bylo trochu z ruky, a tak jsme hledali zdroj kamene blíže ose Tehov – Dvůr Králové a trochu náhodou jsme objevili kamenolom Bernartice, který leží kousek od exitu 66 na D1.

 A protože jsme nechtěli nic ponechat náhodě, rozhodli jsme se vzít jeden kámen s sebou do Tengenenge při naší únorové cestě. Chtěli jsme umožnit Maudy vyzkoušet si kámen ještě před tím, než přijede.

 Trochu jako školáci dob minulých s „cihlou“ v chlebníku při branném cvičení jsme na ruzyňském letišti odbavili naše zavazadlo s tříkilogramovým kamenem. A protože naše cesta do Harare byla poněkud klikatá, navštívil kámen postupně Istanbul, Káhiru a Dar Es Salaam, aby šťastně přistál v Harare. Druhý den po našem příjezdu do Tengenenge jsme kámen předali Maudy. Následující den se nám Maudy pochlubila hrubě opracovaným ptáčkem. Během dalšího dne Maudy ptáčka dokončila a předala nám ho s tím, že je to dárek pro nás. Z kamene se tak stal stěhovavý ptáček, který o týden později stejnou cestou přes tři hlavní města přiletěl zpátky do Prahy.

  A i když jsme ptáčka od Maudy dostali jako dárek, rozhodli jsme se ho věnovat dále panu Hořtovi z Bernartického kamenolomu jako poděkování za ochotu i trpělivost, se kterou se nám věnoval. A tak se stěhovavý ptáček vrátí na místo, kde se narodil. Ale protože jak lidé tak i ptáci většinou nemění svou povahu, třeba stěhovavým ptáčkem zůstane a jeho výlet do Zimbabwe nebyl tím posledním, který podnikne :-)

  A pokud víte o dalším lomu, kde je možné získat hadec pro sochařskou tvorbu, napište nám nebo zavolejte. Jak my, tak určitě i Maudy bude ráda, protože v jiném místě bude mít hadec jistě jinou barvu i strukturu a třeba i vaším přispěním vzniknou unikátní sochy z různých kamenů. Předem děkujeme.

Ondřej a Hana Homolkovi