Tisícileté dějiny české - HRAD VEVEŘÍ-TAJENMÝ ŘÁD TEMPLÁŘŮ NA MORAVĚ

  Jihomoravský hrad Veveří se vypíná na skalnatém ostrohu nad údolím řeky Svratky, jihozápadně od Brna. Veveří je jedním z nejstarších moravských hradů, v jehož útrobách se podle legendy nachází velké poklady z dob Templářských rytířů. Tato legenda, ať už je smyšlená nebo pravdivá, vábí badatele a amatérské archeology prakticky dodnes. Těžko říct, kdy hrad Veveří doopravdy vznikl. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1234, ale je zcela jisté, že byl hrad založený o mnoho staletí dříve. Historik Josef Pekař uvádí ale rok 1213, za panování krále Přemysla Otakara I.

  Stará pověst o hradu Veveří však míří mnohem hlouběji do minulosti. Dokonce se v legendách uvádí, že hrad byl založený moravským údělným knížetem a pozdějším českým knížetem Konrádem I. Brněnským okolo roku 1061. Dále se v legendě píše, že kníže Konrád I. Brněnský při lovu v okolí budoucího hradu Veveří zabloudil a dostal se až do míst, kde později na místě, kterého učarovalo, založil malý lovecký hrádek, nebo tvrz. Název prý dle legendy dostal díky vysokému stromu, který stával na místě dnešního hradu, když prý knížete zaujaly dorážející veverky ve větvích stromu.

  V roce 1311 nový český král Jan Lucemburský zastavil hrad Janovi z Vartenberka, neboť potřeboval peníze na své nákladné diplomatické cesty po Evropě. V roce 1355 císař a král Karel IV. hrad od Vartenberků odkoupil a předal jej zpět do královského majetku. Později zde žil i Karlův bratr, moravský markrabě Jan Jindřich, který zde často lovil v okolních lesích. Dokonce pro něho nechal někdy okolo roku 1358 vybudovat dvě nové věže a předhradí. Toto monumentální předhradí fungovalo jako obranný val. V pověsti, jenž se dochovala dodnes se píše, že celý hradní komplex v jeho době měl na devět věží, které zároveň sloužily jako strážné hlásky.

  V dobách husitských válek byl hrad obsazen císařem a uherským králem Zikmundem Lucemburským, který na hrad povolal svého budoucího zetě Albrechta Rakouského a možná, že díky tomu nebyl hrad Veveří nikdy dobyt. Český král Jiří z Poděbrad v roce 1458 hrad daroval svému spojenci, těšínskému vévodovi Přemkovi Těšínskému, který jej za necelý rok pro velké a nákladné opravě, na kteréu patrně neměl, podstoupil pánům z Boskovic.

  Na počátku 16. století hrad Veveří opět změnil svého majitele. Do roku 1556 patřil hrad pánům z Ludanic, pak krátce Janu z Pernštejna a Janu z Lipé. Posledním majitelem hradu byl rakousko-uherský rod Forestů, který zde dokonce hostil i začínajícího politika Winstona Churchilla.

  A jak to bylo s Templáři na hradě Veveří? Renomovaní historici dnešní doby tvrdí, že zde tento slavný francouzský rytířský řád nikdy nebyl, natož aby zde zanechal nějaký ten poklad. Samotný poklad byl údajně v majetku předposledního Přemyslovce, českého a polského krále Václava II., ale to, že byl jej dostal jako dar od Templářského velmistra Jakuba de Mollay, je zcela výmysl středověkých legendistů. Jenže záhadou je nedaleká kaple Matky Boží, která skrývá mnohá tajemství. To největší je u okna, kde by měla být šifra jména posledního templářského velmistra. Jedná se o hlavu rytíře a nápis pod ní. Dle historiků byl to mohla být hlava buďto Jana Křtitele, nebo samotného velmistra Jakuba De Mollay, a písmeno, které je nad hlavou znázorňuje JDM...což by se mohlo jednat o jméno velmistrovo.

  Klíče od kaple, jak tvrdí legendy, měl naposledy Přemyslovec Václav III. a klíč je údajně od dveří, které vedou k tišnovského pokladu, který možná v kapli nebo na hradě opravdu je. Vzhledem k tomu, že byl Václava III. v Olomouci dne 4. srpna LP 1306 zavražděn, je nám tato záhada dodnes utajena. Hrad Veveří tak bude i nadále skrývat svá velká tajemství, což je velká škoda.