Úcta k ženám

   Pravdou je, že v naší společnosti dochází díky emancipaci k jistému posunu, ženy zastávají i mužské posty a práce, často se jim snaží vyrovnat. Existuje mnoho rodin, ve kterých žena nosí trenýrky, tím je myšlena její snaha být tím vůdčím typem. Dívky chodí do posiloven, boxují, zápasí, závodí v autech, jezdí na silných motocyklech a občas zapomínají, že do jejich skříní patří i sukně a podpatky. Nutno konstatovat, že části mužské populace to vyhovuje, ta druhá však vyhledává ženskost, která pomalu mizí. Výzkumy tvrdí, že se v mužském těle snižuje hladina testosteronu. Tím by se lecos vysvětlilo, přesto je stále rozdíl mezi pohlavími zjevný a muž i žena mají své pozice v naší společnosti.

  Výchova mládeže v naší zemi především na základních školách vede k určitému preferování slečen, kluci jsou považováni za strůjce většiny lumpáren. Přechází se snad až záměrně provokace ze strany mladých dam, o jejichž chování si však není třeba dělat iluze, nicméně záměrem této výchovy je naučit budoucí muže úctě k ženskému pohlaví. Někdy je to trochu těžší, slyšeli li jste někdy rozhovor třináctiletých holek kouřících za školou, mysleli byste si, že se jedná o mnohem starší pracovnice z okolí Perlové ulice. Přesto se dá říct, že i tyto pubescentky jednou vyrostou a jejich chování se časem urovná. Přiznejme si, že nakonec své partnerky bereme sice s nadhledem, ale zároveň s láskou a vážíme si jejich práce i přátelství, často i lásky. A není li muž úplný trouba, dokáže tak brát i většinu ostatních žen.

  Zatím byla řeč o naší kultuře a civilizaci. Existují však země, v nichž vše funguje jinak. Především v muslimských zemích je žena považována za společensky méněcennou a s daleko menšími právy. Zákony jsou k ní tvrdé, omezující a i malý prohřešek proti nim může skončit jejím mučením a smrtí. Navíc nijak příjemnou, středověké praktiky jejích katů mají být preventivní hrozbou již před spácháním přestupku. Za ten lze považovat plno třeba u nás naprosto běžných situací, o kterých naše ženy vůbec nemusí přemýšlet. Ty muslimské to mají daleko složitější, a dokud nepoznají západní styl života, považují ten svůj za normální. Jenže s rozšiřujícími se obzory díky cestování, médiím a internetu začínají v zemích, kde je hlavním náboženstvím islám, tušit problémy s touhou žen po svobodě a rovnoprávnosti. Korán je k ženám velmi tvrdý, právo šaría důsledné.

  Události v zemích, do kterých směřuje hlavní proud migrace, jsou alarmující, především silvestrovská noc v Německu ukázala, jak velkým problémem je příchod statisíců mladých nadržených mužů s naprosto rozdílnými návyky a po stránce reprodukční v plné síle. Tím jsou myšleny jejich sexuální potřeby. Přidáme li ještě to, že jsou de facto bez práce, kteru rozhodně nevyhledávají a relativně se nudí, dají se očekávat velké problémy a doplatí na ně především ženy. Frau Merkelové se to netýká, její ochranka ji jistě samotnou nikam nepustí, navíc právě ona je záštitou jejich existence v západoevropských zemích. Policie ukázala, jak chatrnou má pozici a Němci se seznamují se situací, kterou neznali. Navíc místní média skutečný stav stále zkreslují ve prospěch rozhodnutí vládní garnitury. Dosud byla země našich západních sousedů všeobecně považována za velmi bezpečnou a s nízkou kriminalitou. Nyní je během pár měsíců a díky přílivu Syřanů a dalších národů všechno jinak. Existují zóny, do kterých se nedoporučuje ženám vůbec chodit, je otázkou času, kdy například Hamburg a Kolín nad Rýnem budou připomínat dnešní Stockholm. Do Evropy vtrhnul nový fenomén, který mění život na našem kontinentu. Nejen ženám.

  V souvislosti s tímto děním je až nepochopitelné, jak vystupuje ministr ničeho Dienstbier. Zatímco většina mužů pociťuje obavy o osudy žen, on s úsměvem nadále opakuje svůj pokřivený názor o potřebě přivést sem desetitisíce muslimů. Jeho slova lze vysvětlit pouze jako pomatení smyslů, neúctu k našim ženám, možná až nenávist. V kontrastu s tím je prohlášení slovenského předsedy vlády Fica, který odmítl finanční podporu fondů určených na pomoc uprchlíkům. Slovensko je ochotno spolupracovat na ochraně hranic Schenegenu a bránit tak dalšímu přílivu muslimů. Můžeme Slovensku jen závidět. A doufat, že k nám běženci nadále chtít nebudou.

J3.K