A v soutěži vyhrává…

  Skutečně moudří lidé na politickou scénu příliš často nemíří, nemají tu potřebu. Většinou jsou odborníky v různých oborech, zaměřují se jak na výzkum, tak i na tvoření reálných hodnot, případně jsou zručnými praktiky. Škála možností je veliká a nenabízí je jen humanitní sekce a sféra, ale i naprosto praktické obory potřebné k prostému životu. Přidejme ještě skutečnost, kterou je potřebné získávání moudrosti zároveň se zkušenostmi, což jsou atributy navyšující svou hodnotu s narůstajícími věkem a praxí. Jestliže mládí je spojené s určitou naivitou a často je jeho souběžným jevem vystupování přibližující se z pohledu starší generace idiotismu, mohou lidé nižšího věku především doufat, že jednou zestárnou a dostanou rozum. Těžko se jim to však vysvětluje, protože mládí chce jít vpřed, vnímá samo sebe jako progresivní a nezná hranice, které by mělo respektovat. I proto v historii lidstva v různých společenských zřízeních existovaly různé verze rady starších, věk elitních politiků měl spodní limity a starci bývali pro své vědomosti a zkušenosti ceněni. Mladí si jich chtě nechtě museli vážit a respektovat jejich rozhodnutí.

  Současnost je značně vykolejená v tolika směrech, že to rozum těžko pobírá. Existují snahy využívat voličských hlasů šestnáctiletých, apolitičnost škol je narušena politickou agitací jak neziskových organizací, tak i návštěvami lídrů vládní Pětikoalice i samotného prezidenta ze stejné aspenské líhně. Do obou komor parlamentu míří mladíci a slečny názorově zcela mimo realitu, což může dopadat podobně, jako v případu rychle vyhaslé hvězdy Feriho. Mentálně nedospělí lidé nám mají ovlivňovat život totálními nesmysly, na což je specialistou především komunita Pirátů. Navíc výchova na školách pod vlivem evropského liberalismu přivádí řadu mladých a přechytralých idealistů přetvářených na budoucí soudruhy ideology. Důsledkem toho je skutečně hloupá Pekarová Adamová v čele Sněmovny, v závěsu za ní Richterová, junior Lipavský vedoucí sbor starých diplomatů, či dredovatý Bartoš vymýšlející, jak utratit 50 miliard za nesmysl s výměnou osobních dokladů. Přidejme ještě zfanatizované hlupáky podléhající fantasmagorii o schopnostech lidstva ovlivňovat klima na planetě, o kterých je přesvědčují 24 hodin denně evidentně téměř ve všech směrech prolhaná mainstreamová média. Většina z nich je v postpubertálním věku a podepsali se na nich ti starší, kterým vyhovuje naivní ekobláznovství těch mladých.

  V politice se usadilo plno jinde těžko použitelných spoluobčanů. V hitparádě hlouposti mají často díky svým projevům či statusům přední příčky. Soutěž o nejtrapnější hlášky a míru škodlivosti pro společnost je rozmanitá. Vezmeme li v úvahu poslední období, pak se na čele ze známých tváří střídá pár skutečných umělců. Z relativně mladé generace je to plejáda zástupců Pirátů, kde mimo již jmenovaných Lipavského a Richterové excelují i Michálek a Peksa, ovšem Pekarová Adamová z Topky se zdá být nedostižná. Ta se svým kukučem dokáže vyslovit takové nesmysly, že se nestačíme divit. I když chováním naprostý primitiv Pavel Novotný je také unikátní kousek. Navíc organizovaně provokující. V již střední generaci politiků vyniká v ideologicky laděných projevech Pospíšil, patří sem asi současná elita z ODS a STAN. No a poslouchat fakta z úst Jurečky je také požitek. Ze starší generace poté vyzdvihujeme především Mirku Němcovou, ta je skutečný unikát, nezaostává ani Vystrčil. Finále poté představuje současná hlava státu, jejíž údajné IQ 107 mnohému napovídá. Není to na prezidenta málo? Zapomenout také nesmíme na velkou část redaktorů různých plátků. Od Seznamu přes Forum24, ale i tištěné časopisy a noviny. Šafr rozhodně není zdaleka jediným zlobrem této mediální sekce.

  Nakonec pár těch chytrých. Ty lze rozdělit na dvě části. Jedna se projevuje tak, jak bychom od zkušených lidí čekali. Můžeme nesouhlasit s jejich všemi názory, nicméně je třeba jim přiznat určitou hloubku. Zahradil, David, Václav Klaus st., určitě bychom jich našli dost. Nemají žádnou velkou publicitu, byli by pro současnou politickou scénu svým nadhledem u zkušenostmi nebezpeční. A pak jsou tu ti, kteří chytrost pobrali, ale promrhávají ji v obhajobě toho, k čemu jsou předprogramováni. Zářnou ukázkou je Fiala. Klidný a vyrovnaný projev zakrývá množství leváren. S tak klidnou tváří může lhát jen člověk, který se této činnosti věnuje na skutečně profesionální úrovni. Předčí tak i mediálně vyškolené odborníky v podobě elitních moderátorů utvářejících prostředí mainstreamu. A co je společným znakem současných postižených? Nenávist k Rusku a komukoliv, kdo o její oprávněnosti pochybuje, žlutomodré vidění východoevropské reality, víra v nebezpečí CO2 a NO2 pro lidstvo a planetu, či v realitu člověkem způsobovaném oteplování planety, donedávna potřeba podstupovat s radostí a důvěrou proces vpichu, jásot nad budoucností Bruselem vedené a Washingtonem ovládané EU, a v neposlední řadě i snaha o likvidaci soukromého majetku s výjimkou jejich vlastního, ovšem vedoucí ke koncentraci moci. Pomatenost těchto individuí etablujících se navíc na nejvyšší politické úrovni je neúnosná a nebezpečná. Copak to nikomu nevadí? Necháváme se vést morálním odpadem. Vzpírajících lidí je stále málo. Proč vyhrávají ti mimoni?

Jindřich Kulhavý