Návrat do vlastní historie může být zajímavý

  inadhled existuje už 9 let. Tedy o něco déle, ale to není podstatné. Jisté je, že v té době jsme tu vnímali Rusko stále spíše neutrálně a v období počátku ukrajinské krize tak nějak jako pozůstatek Sovětského svazu ochotného kdykoliv určovat sousedům, co je správné. Tehdejší mainstream ostatně Rusko už dávno neměl rád a o nacismu na Ukrajině zakořeněném jsme moc nevěděli. Rusy jsme měli v Čechách především za hlučné turisty a namistrované podnikatele. Na zpětvzetí Krymu jsme tu koukali skutečně částečně jako na anexi a separatisty zpočátku považovali za snaživce toužící po rozkladu Ukrajiny. Sebekriticky přiznáváme vlastní zděšení při čtení námi publikovaných článků v době před cca 9 lety věnovaných dění na Ukrajině a tehdejší značnou mělkost a nedostatečnost vědomostí.

  Vývoj nás postupně přinutil naprosto změnit názor. Stoupající nedůvěra v mainstreamová média a v politiky postavila stránky inadhled do opozice proti veřejně proklamovaným ,,správným“ názorům. Právě hysterie jdoucí z lživých pramenů a toků informací byla prvním alarmem spuštěným při přebírání některých tvrzení. Ne, že bychom nebyli dříve kritičtí k předešlým vládám, ale přeci jenom tu byla vnímána větší tolerance. Snaha negovat většinu kroků politiků a elit byla potlačována jistou důvěrou v ty, kteří vedli stát. Přestože bylo naivní si myslet, že jejich zájem se shoduje se státním, doufali jsme, že až tak velcí grázlové se do top vedení státu nedostanou. Ne, nebyli jsme hloupí a bezmezně důvěřiví, ale určitá víra tu přeci jenom zůstávala. A to v média, která, jak jsme tehdy doufali, měla plnit úlohu hlídače a kritika. inadhled tak začínal jako internetový časopis o mezilidských vztazích, módě, autech a zdraví. Měl to být takový ,,lifemagazín“, který se nebude vyjadřovat k k politice, ekonomice a podobné problematice. Ovšem záměry se vývojem změnily.

  K zásadní změně v přístupu k psaní přispělo více událostí. Vstup Andreje Babiše do politiky a reálné setkávání s následky této situace v oblasti podnikání, americké prezidentské volby vedoucí nejdříve k prohře Clintonové, později k úspěšnému tažení Donalda Trumpa v boji proti pedofilům, dále covid a další, tentokrát zfalšované prezidentské volby v USA, totální otočka v názorech Petra Fialy a jeho cesta k moci, vývoj ukrajinské krize a nové vnímání Ruska jako střed zájmu imperialistického a rozežraného Západu. K zásadnímu procitnutí napomáhá i vývoj v Evropské unii a její destrukce zvenku i zevnitř. Tak, jak se vyvíjí zrádný liberalismus v EU, tak přesně opačně vnímáme přerod ruské společnosti a ekonomiky, ovšem bez nasazených růžových brýlí. Nejsme idealisté a víme, že ani Rusko není bez chyb, nicméně už není osamocené v souboji s USA a jejich poskoky. Rusům konečně došlo, že Američanům nelze věřit a evropští mopslíci jsou prostě jen komparsem sloužícím americkým zájmům. Definitivní ztráta důvěry k mezinárodním organizacím sloužícím zájmům úzkého kruhu elit a států už je jen střípkem v mozaice dění kolem nás.

  Možná bychom se tedy měli stydět za naši dávnou minulost a za názory, které později byly změněny. Ale, jak už jsme uvedli výše, to je vývoj a ostudou by bylo spíše nepřiznat, že jsme se v něčem mýlili. Zlomovými roky bylo období 2017-18. Naše současná kritičnost má své opodstatnění a vnímat tzv,,průserovost“ současného dění a upozorňovat na ni je skutečně třeba. Hrozba v podobě rozpadu České republiky a v dalším pokračování ekonomické a morální devastace státu vládou Petra Fialy, ukrajinizace ČR , Green Deal a Great Reset, pozůstalost po Babišovi v případu pokračujících nákupů nepotřebných pseudovakcín, bohužel úspěšná indoktrinace mládeže a plno dalších událostí jsou dostatečným důvodem k zamyšlení a varujícímu psaní. O tom, že se trefujeme do ran vlády, nelze pochybovat. Museli jsme opustit doménu cz a přidat si k inadhledu ještě live. Na sociálních sítích jsou naše příspěvky posouvány dozadu, přesto celkový počet přečtených příspěvků dosáhl již téměř 3 milionů a napsaných článků je přes 5000. Přinášeli jsme informace o aktuálním dění, z textů o historii se učily děti dějepis a fotka dne vede denně k zajímavým diskusím. Pokud jsme tedy kdysi v něčem neměli pravdu, snad nám to je odpuštěno. Návrat zpět do historie byl trochu šokem i pro nás, vývoj však nezastavíme a aspoň u nás na stránkách jsme za něj rádi. Vítejte tedy na www.inadhled.live

Jindřich Kulhavý