Pro ty s krátkou pamětí

www.inadhled.live Blíží se 80.výročí konce 2.světové války, osvobození Československa převážně Rudou armádou, porážky nacismu i fašismu, ukončení vraždění, holocaustu a existence koncentračních táborů. Vzhledem k trendu posledních let ohýbat historii je třeba především těm mladším zopakovat pár „maličkostí“.
Dějiny se dají vykládat různým způsobem, přestože fakticky měly průběh jeden jediný. Přizpůsobování pravdy potřebám se děje od nepaměti, nicméně momentálně dochází k doslovnému popírání faktů. Antiruská hysterie mění školní osnovy, přepisují se učebnice a mládež má být přesvědčena, že nebýt Američanů, Německo by neprohrálo a Československo by nebylo osvobozeno. Nejde jen o zmanipulování školní výuky a vymývání mozků těch, u nichž je to zároveň zbabělé a jednoduché. Stejně ke skutečnostem spojeným s 2.světovou válkou přistupují i prolhaní politici a mainstreamová média. Ministryně obrany Jana Černochová spekuluje v televizní debatě u Moravce o tom, že v Rudé armádě byli zastoupeni i občané Pobaltských států a Ukrajiny, kteří bojovali proti Německu a podíleli se na osvobození Prahy a Československa a v podstatě úlohu Rusů v této události snižuje na minimum. Europoslankyně Danuše Nerudová dokonce veřejně prohlásila, opět v České televizi, že nás osvobodili Američané, přičemž se máme jít zeptat do Plzně. A mohli bychom s příklady lidského hyenismu pokračovat i dále.
Tak pro upřesnění. Aby byla Evropa osvobozena od německých nacistů, zemřelo 20 milionů Sovětů, tedy absolutně nejvíce ze všech. Adolf Hitler nakonec dopadl podobně, jako například před ním Napoleon Bonaparte. Prostě oba při tažení na Moskvu dostali na frak. A pravděpodobně by tak dopadli i noví potencionální agresoři, kteří by se pokusili o další atak ruského území. Nezákeřnějšími a nejkrutějšími zločinci byli ukrajinští, litevští, lotyšští a estonští kolaboranti s fašismem. Mezi ně patřil i Stepan Bandera. Ten je nynějším kyjevským režimem oslavován a hlásí se k němu část vojenských jednotek majících kořeny například v Azovském praporu. A ty zase podporuje Západ tolik toužící po tom, co Rusů jest.
V době, kdy Hitler připravoval anexi Československo, měli Francouzové i Angličané ocas stažený mezi nohy a obětovali nás. Italové se dokonce k Němcům přidali. Němci bez odporu obsadili nás, bleskově Polsko až na tu část, kterou stejně rychle převzali preventivně Sověti. Wehrmacht však chtěl pokračovat dále na východ k bohatým ložiskům nerostného bohatství a došel si pro solidní debakl. Tvrdé a krvavé boje společně s ruskou náturou zapříčinily Němcům drsné vystřízlivění. Netrvalo to tak dlouho a po dobrodružství byli nuceni otočit směr pochodů a zamířit pro definitivní porážku. A ano, západní spojenci se do nich pustili směrem od La Manche a po vylodění v Normandii dostali společně se Sověty německé nacisty do kleští. Dopředu byla určena demarkační čára, tedy styčná linie, na které se vítězná vojska měla po rozprášení zbytku Němců setkat. Byl to ruský voják, kdo vztyčil svou zástavu na troskách Říšského sněmu v Berlíně. Černochová s Nerudovou by si tato fakta, byť zjednodušená, měly zopakovat.
Mimochodem, už tenkrát chtěli Američané Rusům i nám škodit. Předpokládalo se, že naše země zůstane pod vlivem Moskvy a byla tedy na konci války jejich letadly nesmyslně bombardována naše průmyslová centra. Oficiálně omylem, ve skutečnosti prvoplánovaně. Včetně plzeňské Škody. Konec války byl za rohem, Praha šeříkem vítala sovětské osvoboditele, v Plzni čekali spojenci. A abychom nezapomněli, po konci války od nás Sověti odešli a jejich částečný návrat přišel až později díky Gottwaldovi, úplný zase v roce 1968 po vzniku „zvacího“ dopisu a jeho doručení do Moskvy. Naopak Západ umožnil řadě nacistů, jejichž hlavní snahou bylo zůstat v zóně amerického vlivu, zmizet do zahraničí, nebo potomkům z rodin kovaných fašistů se vrátit do vedení jakéhosi pohrobka Třetí říše - Evropské unie. Také mnoho velkých německých firem má své základy spojené s podporou nacistického režimu. To v Rusku je označení nacista jízdenkou do pekla či vězení. Náš dnešní dějepis je velmi zjednodušený tak, aby ho pochopil i hlupák. Tedy tak, jak si žádají liberálové.
Až opět uslyšíte o strhávání pomníků rudoarmějců, o změně názvu ulic (stejně budu do konce života jezdit po Koněvce), vzpomeňte si na každého jediného vojáka, který kdysi osvobodil tuto zemi a Vaše předky. 9 z 10 padlých byli Rusové. Až bude někdo kolem adorovat za Ukrajinu, dejte mu najevo své znalosti o zločinech Banderovců a dalších nácků z jejich řad. Historii mohou vykládat jak chtějí, ale ty stovky pomníků odkazujících na hrdinství Rudé armády mají svou oprávněnou podstatu. Jen hlupáci ji 80 let po porážce nacismu ignorují.
Jindřich Kulhavý