Trochu mizerné vyhlídky

  Shrneme li dění před volbami, pak jednoznačně vyčnívá probouzení nenávisti způsobené spíše než českým ukrajinským premiérem Fialou. Největší lhář v politice nesnáší Babiše, Rusko, Putina, Konečnou, Okamuru a všechny ty, kteří cokoliv vnímají jinak než tento světový vůdce. Přizvukují mu Pekarová Adamová a spolustraníci z Top 09, navždy s kýmkoliv kolaborující KDU-ČSL a liberální média. K všeobecnému strašení přidávají fantazie o vlastní úspěšnosti a čísla, která oblbnou pouze ty, kteří neumí do pěti počítat. Petr Fiala je obrovský manipulátor a dost možná případ pro psychiatry. Není však sám, kolem něj se vyskytuje militantní Černochová, o jejíž nákupy vojenské techniky by se měla zajímat kriminálka. Dále elektrikář Stanjura, pro kterého je makroekonomie sprosté slovo. A co teprve vládní koordinátor Foltýn, který je unikátní ukázkou koncentrované nenávisti a hlouposti zároveň. SPOLU je prostě tragickou a mafiánskou vládní složkou, která by měla být rozmetána.

  V závěsu za Fialou se drží Rakušan. Kmotr ze strany STAN spravující rozsáhlou chobotnici navázaný na Ukrajinu přes příbuzenské vztahy straší Ruskem, komunisty a vším možným dalším. Zároveň společně se SPOLU ztratil paměť a ignoruje veškeré kauzy, ve kterých mají prsty. Dozimetr, Kampelička, bitcoiny, Ikem jsou jen vrcholkem ledovce, o jehož rozpuštění se Rakušan usilovně snaží. Smutné je, že ministr vnitra místo potírání zločinu stojí za jeho organizací. A tak se hledají rebelové jinde, například tam, kde skončila svoboda názoru, případně mezi opozičními politiky. Babiš čelí neustále obvinění kvůli Čapímu hnízdu (dost možná i oprávněně), Okamura za předvolební plakáty staré 4 roky vyjadřující realitu, učitelka Bednářová za snahu uvést pravdivé informace o situaci na Ukrajině před svými žáky. A dalo by se pokračovat dále. STAN jsou nikoliv jen na zrušení, část jejího vedení by měla být vyšetřována pro svou kriminální činnost.

  Piráti jsou zelenými komunisty. Jejich neschopnost je doslova unikátní. Už dávno je nevedou pouze mladí nezkušení idealisté, což ale třeba u Bartoše prezentujícího se kdysi podporou Antify ani neplatilo. Bartoš neschopným zůstal, v čele strany ho nahradil destruktor pražské dopravy Hřib. Ten je ideologicky vyšinutý ještě více. Piráty lze považovat za naprosté škodiče. Společně s partnery z původní Pětikoalice přivedli Českou republiku na mizinu a mají tu drzost kandidovat i do dalšího volebního období.

  ANO vede v průzkumech mínění občanů. Nicméně zároveň se distancují od svých možných partnerů schopných nabídnout vládní spolupráci v nové vládě. SPD a STAČILO pro ně prý nepřichází v úvahu, žádné referendum nepřipustí. Jak chce Babiš sestavit vládu, když dopředu odmítá reálnou spolupráci? Zapomenout nesmíme ani období covidu, kdy Babiš bez protestu podlehnul diktátu Bruselu. Ikonické už je jeho zaklekávání na firmy, kdy Finanční úřady stáli nad vším včetně hospodářské kriminálky. Navíc je ANO vyloženě prounijní, prosazuje naši účast v NATO a má svůj podíl na existenci Green Dealu. Má tedy být hlavním tahounem nové vlády?

  SPD je dlouhodobě opozičním subjektem, který má tendenci stoupat v popularitě výše a letos poprvé vstoupit do vlády….tedy pokud bude s kým. Rozšířením názorové platformy o menší satelity dostala strana jistou výbušnost a odbornost. Bude zajímavé sledovat, jak se bude dále vyvíjet její postavení na české politické scéně a odváží li se konečně někdo pozvat SPD do vlády.

  Černým koněm voleb je STAČILO. Levicová strana má díky svému vedení velký potenciál zaujmout voliče. Kateřinu Konečnou sice v očích mnohých voličů diskvalifikuje její členství v KSČM, nicméně úderností a argumentací drtí a válcuje všechny soupeře. Vidlák Sterzik je zase proslulý lidovou tvořivostí a upřímností, pro kterou si ho mnoho lidí oblíbilo. Kritika z úst představitelů STAČILO je přesně mířená na cíle, které jsou za současný balast zodpovědné.

  Motoristé měli vynikající nástup, Filip Turek našel volné místo na politickém trhu, což ho katapultovalo do evropského parlamentu. Jenže potom přišlo pár zbytečných chyb nabízejících munici všem, pro které se stal soupeřem. A nakonec to zazdil de facto zpětně zveřejněným videem, na kterém se vyznal z jistého obdivu k ukrajinskému diktátorovi Zelenskému, a jednoznačnou podporou NATO i EU. Boris Šťastný by se zase spojil radši se současnou vládní ekipou než se STAČILO. To hovoří za mnohé.

  Zbývající strany mají asi nulové šance dostat se do Sněmovny. Přísaha tak nějak zamrzla a další tu skoro nejsou. Ve středu večer v televizním duelu proti sobě nastoupili Babiš a Fiala. Po jeho shlédnutí je třeba si uvědomit, že politické bahno představované těmito politiky tu bude nadále. Arogantní Fiala už se ani nesnažil udržovat jistou úroveň. Babiš přišel připraven, nicméně hlavním tématem se stalo vzájemné napadání. Moderátorka Tománková několikrát zmínila potlesk, kterého se dostalo Fialovi od jeho fanoušků, zatímco ten věnovaný Babišovi ignorovala. Celý pořad nám rozhodně neposkytnul příliš mnoho nadějí v budoucnost. A dost možná tomu podobně po zveřejnění výsledků voleb. Na ty si počkáme už jen pár dní.

Jindřich Kulhavý