Vývoj technologií směřuje kam?

  Elektrická energie rozhýbala stroje, rozsvítila místnosti, začala hřát. Díky ní vznikla technologická revoluce, která se navíc extrémně zrychlila. Dvě světové války ji popohnaly dopředu a následoval až výbušný rozvoj nových odvětví, který navíc zrychluje. Posledních třicet let je doslova překotných především v oblasti elektroniky, počítačů a komunikace. Jestliže ještě relativně nedávno byly první počítače sestavované v jakési garáži spíše sběračem prachu, dnes jsou jejich miniaturní potomci ukrytí skoro ve všem, co nás obklopuje a jen těžko si současná mladá generace dokáže představit, že by vrcholem luxusu byl fungující vypínač na zdi. Jestliže kdysi stály hrady stovky let a za úspěšnou modernizaci byly považovány samospádem fungující toalety, pak dnes je dům postavený před dvaceti lety vhodný k rekonstrukci a dovybavení novými moderními prvky. Je otázkou, má li cenu stavět budovy s předpokládanou dlouhodobou funkčností, nebo je lepší konstruovat pouhé skelety plné tubusů, v nichž není problém vyměňovat ,,dráty“ dle toho, kam technologie pokročí. A vnější i vnitřní obklad zase rychle zaměnit za nově vyvinutý a jistě mnohem dokonalejší.

  Pokud by se vám zdálo, že je to zbytečný hon za něčím novým, připomínáme zkrácení výměn vašich mobilních telefonů. Interval běžně trvá dva roky, avšak mnoho lidí musí mít každý nový model, který od jimi oblíbené značky vyjde na trh. Což se děje každý rok. Podobné je to u televizí (tam to snad tak často neměníte), u počítačů a dalších hraček. Je to obrovský byznys, v němž mizí každoročně úspory těch, kteří podlehli iluzi, že být in je základní potřebou člověka. Naštěstí u větších předmětů typu automobilů byly dlouho udržovány cca sedmileté cykly, kdy uprostřed nich došlo k optické inovaci modelu. I tyto intervaly se především u asijských značek začaly zkracovat a s příchodem elektromobility (myslíme masové, protože pokusů s bateriemi v autech už bylo mnoho a většina dopadla bídně) je to ještě markantnější. Důvodů k tomu je více. Elektronika se vyvíjí rychleji než spalovací motor, byť jí doplněný, takže co bylo moderní před rokem, je nyní staré. U telefonu si toho nikdo nevšimne, u auta ano. Navíc degradace baterií je stále značná. U mobilu ji necháte za pár stovek korun vyměnit (ještě nedávno jste si to udělali sami), u auta jde o velkou část jeho hodnoty. Jenže akumulátory nejsou jediný problém, byť jejich výdrž je tristní.

  Vezměte si velmi staré auto, a pokud stojí na kolech a je kompletní, je velmi pravděpodobné, že ho uvedete do provozu i po delší odstávce. Porovnejte to s dvacetpět let starým a vybaveným první složitější elektronikou. Pokud ta stávkuje, displeje nefungují, tak si to vozidlo postavte do obýváků a můžete se na něj chodit tak akorát dívat. A vedle něj si dejte první elektromobily z moderní éry staré deset let. Z těch staré baterie rovnou vyndejte, aby omylem nechytnuly a estetické paskvily umístěte do rohu s tím, že ty už tuplem nikdy nepojedou. Je to de facto bezcenný elektronický šrot na kolech. Jestliže u mobilů či počítačů výrobci nutí uživatele k výměně ukončením podpory operačních systémů, protože jinak by je lidé používali mnohem déle, než se producentům vyplatí, u elektroaut stačí vyměnit tvar nabíjecí zásuvky či prostě přestat vyrábět akumulátor, a jste přinuceni k výměně za nový a ,,modernější“ model. V podstatě lze říct, že přijmutím elektromobility se lidstvo stane mnohem konzumnějším a méně ohleduplným k životnímu prostředí, protože nebude schopno používat předměty dlouhodobě a bude nuceno vyrábět stále rychleji nové. A elektroaut to platí dvojnásobně.

  A tak těžko, jako se kochat jízdou ve starém jaguáru či porsche, budete komunikovat s příbuznými vynálezem pana Bella, protože moderní Samsung či iPhone dokážou přeci mnohem více. Což u aut neplatí, protože skutečný milovník aut potřebuje nejen přepravu z bodu A do bodu B, ale chce u toho slyšet zvuk motoru a mít jistotu, že kamkoliv a kdykoliv dojede. Jistě, potřebuje k tomu benzín, který se mu dá nařízeními odebrat, ale to je Pyrhovo vítězství úřednického šlendriánu nad touhou svobodného člověka. Zvláště když už víme, že ekologicky je na tom v důsledku hůře elektromobil globálně tak obhajovaný. Posun technologií je tak kontraproduktivní. Robotizace lidem práci ulehčí, ale posune lidstvo dále tak, aby se mohlo životem bavit? Umělá inteligence už nyní šokuje, ale co, až nás jednou převálcuje? Bude ještě člověk pánem planety, nebo pouze sluhou technologií, které budou samotné tvořit své nástupce? Opravdu má tak rychlá modernizace všeho smysl. A myslí někdo na to, že stačí vypnout pomyslný centrální vypínač a vrátí nás to o staletí zpět? A to už nehovoříme o ztrátě mnoha dalších hodnot, především v mezilidských vztazích je jejich úbytek patrný. Stačí hovořit s virtuální asistentkou z callcentra a vše vám ihned dojde. Tedy těm moudrým ano.

Jindřich Kulhavý