Začátkem května si připomínáme osvobození od nacistů

  Sovětský svaz si prošel za 2.světové války peklem. 20 milionů padlých v boji s nacistickým Německem je samo o sobě dostatečným mementem, o kterém nelze polemizovat. Němci v té době využívající veškeré středoevropské možnosti průmyslu pro výrobu vlastního zbrojního arzenálu přecenili své schopnosti a zapomněli, že o vyhlazení Slovanů se marně pokoušelo už mnohem více jejich germánských předků. Sveřepost především Rusů překonala všechny představy a wehrmacht byl nejen před Moskvou zastaven, ale vzápětí vytlačen a na hlavu poražen. Přitom bylo jen tak mimochodem osvobozeno Československo a nic na tom nemění ani jistá účast Banderovců při vyhnání Němců z Prahy. Bez obrovské ofenzívy Rudé armády bojující jak proti německým fašistům, tak i mnoha kolaborantům s hitlerovským režimem, by nikdy Němci ze svého záměru zabrat celou Střední Evropu neustoupili.

  Přeneseme li se o pár desítek let dále, německá roztahovačnost je zpět a její projev v podobě nadvlády nad naším systémem v rámci EU je zjevná. Rozdíl mezi obdobím před 2.světovou válkou a nynější dobou je v podřízenosti Německa Spojeným Státům. Díky přerozdělení moci po tehdejší porážce nacismu zůstala většina Německa a Západní Evropy pod jednoznačným vlivem USA, zatímco Rusové po letech vcelku naivně opustili postupně nejen část svých bývalých svazových republik, ale i ta území, která jim sice nepatřila, ale byly částečně pod jejich správcovstvím a politickým vedením. Toho ihned Západ a Američané využili a bleskově převzali moc nejen nad Polskem a zbytkem Německa, ale i nad Prahou a Pobaltím.

  Pokusili se o to samé i v Bělorusku a na Ukrajině. Zatímco v Bělorusku tvrdě narazili na Lukašenka a nepomohl jim ani pokus o puč, Majdan na Ukrajině stojící v důsledku tisíce desítky lidských životů znamenal průnik na území donedávna pro Američany nedostupné. Navíc se historicky v této zemi existující a bující nacismus stal odrazovým můstkem k nenávisti vůči rusky hovořícímu a k Rusku se hlásícímu obyvatelstvu. Zvěrstva v podobě upálení lidí za živa v Oděse či terorizování obyvatel Donbasu příslušícím národností k Rusům už přesáhlo hranice trpělivosti i tak tolerantního státníka, jakým se Putin jevil být. Následkem toho došlo k zpětvzetí si Krymu se strategicky výhodně položeným přístavem Sevastopol a ke speciální vojenské operaci potřebné k ochraně Rusů žijících na východu Ukrajiny. Při této akci byly zlikvidovány body amerického zájmu (biolaboratoře, narušen trh s dětmi a s lidskými orgány, momentálně i obchod s některými komoditami včetně závadné pšenice). Pokračuje opětovná denacifikace blízkého okolí Ruska a zároveň se Moskva snaží se svými partnery vytlačit z řady obchodů americký dolar, což se jí s úspěchem daří.

  V době, kdy již po desetiletí slavíme osvobození Československa od nacistů, se jim nám sem opět pár nahrnulo. Tentokrát z Ukrajiny. Což nic nemění na tom, že by oslavy měly opět probíhat. To je trnem v oku kolaborantské vlády Petra Fialy. Ta rozhodla o zrušení státního svátku připadajícího na 8.května a spojeného s totální porážkou Němců. Jde o naprosto arogantní přístup k historickému faktu a snahu urazit za každou cenu Moskvu. Jako přídavek však Fiala & spol. přidali schválení Smlouvy o obranné spolupráci mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými, pozvali tedy americkou armádu na naše území. A to především pro svou vlastní ochranu a jako provokaci vůči Rusku. Tomu Rusku, které nás kdysi zachránilo. 30 let poté, co naši zemi opustila cizí vojska, se k nám druhou stranou vrací. Opět budou mít vlastní pravidla a zákony, výhody a beztrestnost, ať se stane cokoliv. Je neuvěřitelné, jak se historie opakuje a již po mnoho set let drtí český národ.

  Letošní 8.květen je posledním, kdy se bude oficiálně v rámci státního svátku slavit vyhnání Němců. Od příštího roku už to bude možná svátek dezolátů a chcimírů, zatímco jinde budou dělat vše proto, aby se na historii zapomnělo. Shodili památník osvoboditele maršála Koněva, vyvěšení sovětské či ruské vlajky považují za trestný čin, zatímco nacismem zapáchající ukrajinské vlajky vidíte i na státních budovách. Omlouváme se tím Ukrajincům, kteří se podíleli na osvobození Československa po boku Rudoarmějců, i těm, pro které je schizofrenní chování Američany ovládaného Zelenského nedůstojné a patří k lidem sympatizujícím jak s námi, tak i s ruskými sousedy. Evropští liberálové a američtí Demokraté totiž nejsou přáteli ukrajinského lidu, pouze i jeho prostřednictvím projevují nenávist a závist vůči Rusku, jeho schopnostem a bohatství. Na Ukrajině jim záleží jen jako na případném byznysplánu. Peníze plynoucí nyní na Ukrajinu jsou pouze počáteční investicí a my jen doufáme, aby byla později ztracenou. Bohužel, Česká republika na to doplatí státním krachem a Fiala částečně i s Babišem a Topolánkem udělali z České republiky dlužníka neschopného uhradit své závazky. To nic nemění na tom, že za osvobození od nacistů v roce 1945 Sovětům děkujeme. Následná doba socialismu už byla pouze důsledkem naší podlézavosti a minimální hrdosti. A to nás neopustilo ani nyní.

Jindřich Kulhavý