Američané umí asi věštit

  Existují však i milovníci televize a kinematografie zároveň. Těm jsou určeny filmové kanály, případně večerní a noční vysílání těch běžně sledovaných. Pokud tedy občas máte možnost jít nočním městem, a i kolem půlnoci zaznamenáváte za okny příbytků rozsvícené obrazovky, jde většinou o nadšence sledující sportovní přenosy ze zemí, v nichž lidé v tu dobu prostě nespí, případně fanoušky filmů jdoucích především v noci, či snad starší generaci neschopnou usnout dříve, než se noc přehoupne do dalšího rána. Ráno jsou většinou relativně zbití, nicméně občas jim díky tomu neunikne něco z toho, na co by museli jít jinak o něco dříve do kina.

  Obzvláště v noci jsou součástí vysílání filmy s divočejší tematikou. Především americké. Objevuje se v nich hazard, sex, násilí, bohatství., luxusní prostředí a vymazlení představitelé hlavních rolí.  Ne, že by nešlo o náznak reality, ale některé děje jsou natolik smyšlené a dobře vypadající, že konzumenti americké filmové tvorby žijící kdesi v africkém holobytu s možností něco takového vidět přichází později do Evropy a myslí si, že skutečnost plně odpovídá filmům. Protože se jejich tvůrci v nich jen minimálně zabývají prostými lidmi chodícími do práce trávit svůj čas vytvářením hodnot ve fabrice, při práci v rozbahněném lese či na tankeru plujícím roky po stejné trase, idealisté si myslí, že Západ jsou jen banky, luxusní restaurace, hotely, ženy a auta. S touto vidinou se poté vzdávají toho, v čem vyrostli a jdou za vidinou známou z filmů.

  Vraťme se však k nám a k našim přijímačům či do našich kin. Většina produkce u nás dostupná je americká. Podstatná část děl je tak nějak idealistickou fantasmagorií, nicméně existují exempláře s poselstvím. Už několikrát jsme vyzdvihovali odkaz skutečně blízké reálné budoucnosti vycházející z filmů Hunger games (více dílů) a Demolation Man, zapomenout nesmíme na polskou Sexmisi, ta však patří do trochu jiného žánru. Přesto všechny tři kousky totiž již tu nynější realitu připomínají, byť projekty vznikly před pár roky. A našli jsme další kousek, který vykresluje dění v EU a USA více než realisticky a ponuře. Očista III navazuje na předešlé kousky a kdo ji v noci ze soboty 21.12.na neděli  22.12. opět viděl, musí si uvědomit zrůdnost nynějších elit. Připomeňme si děj.

  V samotném ději je dominantní součástí  noc očištění, ve které je povoleno se beztrestně zabíjet, krást a znásilňovat. Spojeným státům vládne bílá horní bohatá vrstva nepřipouštějící odpor a noc očištění zneužívá ke zbavení se svých oponentů a zástupců nejnižší vrstv. V dílku jde tedy po senátorce upozorňující na zvůli vládní vrstvy, která je však chráněna převážně černošskými obyvateli s čistým morálním štítem. Noční vybíjení chudých a nepotřebných připomíná nynější situaci, kdy jsou především ti dříve narození považováni za přítěž a mladí volají po odebrání volebního práva seniorům. Zároveň je zvýrazněna vysoká nákladová položka na sociálně slabší, jejichž likvidací o této noci šetří státní aparát na dávkách a dalších penězích určených do systému.

   Ve filmu jsou však i další ukázky z dnešního života, kdy téměř ještě puberťačky kradou v obchodu pozdějšího hrdiny bez respektu k němu, aby později zkusili zabít jeho i přátele jemu pomáhající. Migranti jsou ukazováni v nejlepším světle, protože chrání senátorku. Těsně před koncem je pro změnu možno vidět zástupce elit na jakémsi sněmu, kde svým zfanatizovaným chováním ztrácí až sebekontrolu a s nadšením přihlížejí vraždě na pódiu a stávají se i účastníky lynče nebohé opoziční senátorky. Ta je sice zachráněna, nicméně nám to může připomenout zasedání Evropské komise, na kterém se jednohlasně schvalují směrnice a nařízení, které by u normálně uvažujících lidí budily smích či hrůzu a nikdy by pro svou demenci neprošly. Například týkající se ekologie a migrace. Ve všech třech dílkách je také součástí děje velmi důsledný kamerový sledovací systém, který je již v mnoha zemích realitou včetně funkce rozeznávání obličeje.

  Film končí happyendem, kdy dobro vítězí nad zlem. Tento scénář možná čeká i lidstvo, jenže před ním dojde k mnoha nesmyslnostem a ztrátám na životech. Jestliže si po shlédnutí filmu říkáte, že autor byl pošuk, ostatně to si leckdo řekl i po prvním kontaktu s filmy Hunger games i Demolation Man, občas jsme se i zasmáli, jejich nadčasová realita se stala přímo varující a strašidelnou. Jde o ukázku toho, kam až mohou domnělé elity zajít. Představitelé Evropské unie, ale i Demokraté v USA momentálně ukazují, že k něčemu podobnému, čím se tato filmová díla zabývají, už není jen fiktivní budoucnost, ale jde o drsnou vizi reality, která se naplňuje. Jako by tvůrci dokázali věštit.

   Ve vládnoucích vrstvách se liberalismus zvrhává v diktátorské režimy opouštějící veškeré demokratické principy. Úzký kruh sebezvaných elit disponující mocí a finančními prostředky prosazuje naprosto selským rozumem nepochopitelné priority. Ekologie, migrace, gender, rozeštvávání obyvatelstva, jeho kontrola, nenávist k nákladným chudým vrstvám, manipulace s nimi a jejich zneužívání k vlastnímu prospěchu, to vše je skutečnost, kterou filmaři zaznamenali jen o něco málo dříve, než to vstoupilo do našich životů. Přidejme k tomu relativní beztrestnost migrantů vraždících v ulicích, demolujících majetky, znásilňující naše evropské ženy a dívky. V ten okamžik se ukazuje až otřesná spojitost mezi filmem a realitou. Bučící dav a neochota se bránit skutečnému zlu je normou této doby a ukazuje na neschopnost vnímat poselství těch, kteří by kdysi seděli v Delfské věštírně a měli úspěch s pohledem do budoucnosti. Dnes tito vizionáři točí pouze filmy s tematikou, která šokuje svou pravdivostí. Je to šílené.

J3.K