Čeština
www.inadhled.cz Už když jsem poprvé otevřel oči, zaslechl jsem kolem sebe mluvit sestřičky česky. Čeština se tak stala mým rodným jazykem.
Postupem času jsem se studiem, čtením a nasloucháním této řeči naučil. Všeobecně je čeština považována za těžký jazyk, mně to však nevadí a česky jsem se naučil bez problémů. Na rozdíl o plno jiných Čechů. Někdy, když zde čtu některé z textů a vzkazů, nestačím se divit. Toto je řeč, kterou mám tak rád, to je jazyk, kvůli kterému bych se z Čech nikdy nechtěl stěhovat?
Cestuji, cestuji často a cestuji rád, ale miluji první české noviny v letadle při návratu. Domluvím se rusky, německy, trochu anglicky, domluvil jsem se na mnoha místech v Asii, v Americe, ale vždy mi chyběla možnost podat informace, vyprávět příběh, pobavit humorem, to vše v rodné češtině. Protože jen tou jsem schopen vybarvit jinak šedivý příběh, ukázat český humor. Nedávno jsem v němčině bavil tři hodiny celou restauraci v Německu, byla to dřina vysvětlit Němcům, že včelka Mája a její kamarád Vilík je český výtvor (no snad jsem moc nekecal, i když vím, že první předloha je z Japonska). V češtině mne to baví, hraji si s ní, jsem pyšný na to, jak krásně zní.
A tak se ptám-lidé, proč ji někdy tak hrozně ničíte tím, že jste nebyli schopni se svému rodnému jazyku naučit tak, jak si to zaslouží? Někdy něco číst opravdu bolí...
J3.K
