On je všude a nikde

  Vláda Andreje Babiše má před sebou těžký úkol. Napravit škody po Fialovi nebude snadné a levné. I proto je schodek rozpočtu plánovaný na rok 2026 tak vysoký. Díra po Stanjurovi je obrovská a zaplnit ji nejde za dva měsíce. Přesto ti, kteří 4 roky mlčeli, požadují vysvětlení a znevažují logiku, která hovoří jasně. Jestliže tu 4 roky předešlá vláda kradla, falšovala výsledky, utrácela za nesmysly a fabulovala, pak její dluh je mnohem vyšší, než se oficiálně uvádí. Navíc nedala do připravovaného rozpočtu řadu zásadních výdajů, která tam musela nová ministryně financí dopsat. Jistě, Babiš nemusí být morálně úplně v pořádku, má svou historii, nicméně daleko více nám může vadit jeho neochota jít do zásadního střetu s hradním duem, případně obava z bližší spolupráce s ekonomkou Švihlíkovou, než snaha vrátit stát k jisté rentabilitě.

    Nelze vyčítat menším vládním koaličním stranám, že se odklání od předvolebních slibů. Musí se nějak sladit s ANO, u toho neztratit tvář, být nápomocné při opravě zdevastovaného státu, zároveň si uvědomit, nakolik rozdílné představy na plno záležitosti mají a nad ně musí povýšit zodpovědnost. Kdyby tomu tak nebylo, dostala by se k moci bývalá koalice. Což by byl větší průšvih, než připustit jisté ústupky. Motoristé a SPD by se do vlády bez ANO nedostali a Babiš už také nechtěl z pozice vítěze voleb skončit opět v opozici. Je tedy logické, že se musí dosáhnout určitých kompromisů. U SPOLU a STAN se to tolik nedělo, všichni byli stejní eurohujeři se žlutomodrým myšlením. V podstatě mohli být pospolu v jedné straně. Piráti jsou případ sám pro sebe, ti budou dělat problémy, ať budou kdekoliv.

  Proti sobě má vláda média, opozici, zbytečný Senát a prezidenta. Ti všichni slouží bruselskému aparátu. Největší problém jsou novináři, protože ti jsou filtrem informací. Kavčí Hory už měly být dávnou přeformátované na skutečně nezávislé médium. Místo toho se jim toleruje jednostrannost, prolhanost a tendenční upravování reality. Opozice je s jejich podporou uřvaná, vycházející z naprosto vylhaných skutečností. Senát čeká částečná obměna a vládní strany by neměly nadcházející volby podcenit. Prezident bude  ještě dva roky dělat problémy. Tato osoba bavící se životem za peníze daňových poplatníků je pro stát příliš drahá a málo přínosná. Uběhlo 40 dní od začátku roku 2026, a Pavel už stihnul týdenní dovolenou spojenou možná s touláním na motorce, vzápětí letěl přinášet smůlu na Olympijské hry. Hovořit o tom mohou naše hokejistky, Ester Ledecká, kdy jel na jistotu, jen to Ester nevyšlo (Maděrová naštěstí dokázala vyhrát, takže si udělal zářez a před kamerou vystoupil).

  Prezident není tmelícím článkem politiky. Naopak ji s jistou arogancí rozděluje a rozhodně ho lze považovat za vůdce opozice. Není takovou osobností, jakou byli jeho předchůdci, nicméně destruktivní schopnosti má dostatečné. Navíc je válečným štváčem s protiruským nesnášenlivým projevem. Přítulnost k Ukrajině prokazuje až příliš okatě na to, že je českým prezidentem. Reprezentuje kohokoliv, jen ne nás. Ani obrovské nasazení médií v propagaci hradního páru nedokáže polovinu národa přesvědčit o tom, že bychom si ho měli vážit. Dosud snad nikdo podobnou novinářskou podporu neměl, i když Havel ji také poměrně dost potřeboval.

  Olympiáda by měla občany ČR spojovat. Máme tam několik nadějných adeptů na medaile, kterým budeme fandit. Prezidenta tam vidět nemusíme. Vézt se na vlně úspěchu a dřiny jiných je ukázkou povrchnosti a snahy zviditelnit se. I bez něj budeme držet palce našim sportovcům, tleskat jejich úspěchu a po očku sledovat, zda li je u nás doma vidět nějaký progres.

Jindřich Kulhavý