Ekonomika je na tom špatně jen zčásti

20. 06 2017

www.inadhled.cz   Podíváte li se kolem sebe, všude se staví, na parkovištích stojí podobná auta, jako v sousedním Německu, občas i lepší. Na silnicích vás občas mine ferrari, lamborghini. Porsche patří mezi lepší auta, ale ne moc ojetá stojí stejně, jako nový superb. Nad bmw a audi už se nikdo nepozastaví, i když velká část z nich jsou firemní. Což ale svědčí o tom, že úspěšné společnosti radši dopřejí určité pohodlí vlastním lidem, než by se spoléhaly na stát, který o blahu pro národ neuvažuje. Jídlo nakupujeme často dražší, než sousedé na obdivovaném Západu, zato horší kvality. Přitom výplaty jsou nesrovnatelně nižší, o důchodech ani nemluvě. I tak žijeme, bavíme se, sportujeme. To vše i přesto, že státní pokladna je prázdná. Jak je to možné?  

  Naši povedení politici dokážou z malého státečku neskutečně bohatnout. Většinou k tomu přispívá nesmírně propracované korupční prostředí. Využívají svého vlivu k majetkovým přesunům, za které by se nemusel stydět ani Al Capone. Kdejaký poslanec či člen vlády odešel z aktivní činnosti velmi dobře zajištěn. Nejde jen o trafiky, ale i o to, co vše je napsáno na příbuzné a spřízněné osoby. Jeden aby to uhlídal.

  Mafiánské prostředí kolem Andreje Babiše je důkazem toho, že se vše podařilo posunout o level výše, než tomu bylo před pár roky. Samotný Babiš dlouhodobě balancoval nad propastí a jeho vstup do politiky byl nutným krokem k tomu, aby sám sobě otevřel další možnosti. Ví velmi dobře, kde a jak co funguje, bohužel naivní spoluobčané si myslí, že tyto znalosti použije pro blaho státu. Což někdo s tak křivým charakterem ani neumí. Navíc jeho efektní výroky o krádežích za bílého dne jsou jen tlacháním, na velké ryby nakonec nestačil a v sítích jeho podřízených končí jen ti nejmenší. Finanční správa a Státní zastupitelství tak mají radost z daňového úniku v řádech tisíců korun, zatímco ti velcí kšeftují s pohledávkami a dluhopisy, jako by se nechumelilo. Naceňování společností, jejich přeprodávání a slučování je byznys, který Andrej a jemu podobní ovládají nad míru dobře. Tam jde často o stomilióny.

  Vynechme však elitní podvodníky. Vraťme se k úrovni, jakou u nás máme. Podle všech ukazatelů na tom jsou Češi hůře, než ve skutečnosti. Je pravdou, že mnozí jsou zadlužení až po uši, hypotéky a úvěry mohou dohnat každého, přesto je vidět, že úplně nestrádáme. Je to dané schopností šetřit? Nebo úsporností vlastního žití? Nikoliv. Za solidní úroveň národa může částečně i šedá ekonomika. Velikost jejich zdrojů si třeba sám Babiš uvědomuje, také z ní také vzešel, takže ho jistě štve, o kolik méně mohl brát v době ministrování ze státních peněz pro své potřeby. I proto se snažil ji omezit. Jenže…

   Šedá ekonomika má jisté výhody. Peníze v tomto prostředí mění své vlastníky bez ztrát, za které můžeme považovat hospodaření státu. To i přesto, že jich stejně velká část nakonec skončí v odvodu nějakých daní. Těch máme opravdu dost. Nicméně se tyto finance otočí třeba třikrát, než se je podaří státu zdanit, a poté utratit za své mnohdy nesmyslné sociální, stavební a jiné projekty, na nichž si slavní politici mastí své bezedné kapsy.

  Jisté je, že stát je velmi marnotratný. Předražené státní zakázky, dotace, podpora neziskového sektoru, nesmyslně vydané peníze na chod molochu zvaného Evropská unie, zvláštní výběrová řízení, přebujelá státní administrativa včetně šíleného aparátu státních zaměstnanců, to vše dělá ze státního rozpočtu černou díru. Kdyby tomu tak nebylo, lidé by jistě daně platili radši a s vírou v to, že s nimi bude dobře naloženo. Jenže likvidací šedé ekonomiky by přišli o příjmy i politici a bossové  prostředí kolem nich. Takže mají skutečný zájem na jejich likvidaci? Myslet si můžeme cokoliv. Ale zdá se, že se tato snaha týká jen těch menších, jejichž životní úroveň zase tak vysoká není. Elity na tom budou vždycky dobře.

J3.K

Speciály

Tipy