Prachy dochází

  Představa, kolik peněz skončilo na Ukrajině v tamních „pračkách“, případně kolik se vrátilo na skryté soukromé účty našich politiků, je pro realisty děsivá, pro idealisty jde o pomluvu a skeptici tuší, že se to ani nedá spočítat. Nemyslíme si, že by Fiala či Rakušan měli doma zlatou WC mísu, ale jsme si víceméně jistí, že si ji klidně mohou pořídit. U Černochové by nepřekvapilo, kdyby měla v garáži aspoň tank. Jestliže se kdysi říkalo, že nemusí pršet, stačí, když kape, pak tato vláda měla vlastní vodopád. A stav státní pokladny tomu odpovídá. I proto jsou takové problémy s předáním moci a návrhu Zákona o státním rozpočtu. I kdyby si ho Babišova vláda chtěla udělat nový sama, musí vědět, od čeho se má „odpíchnout“. To prostě s ničeho nelze. A to, co leze z ředitelů různých státních úřadů, se dá nazvat pomalým odhalováním velkých loupeží z dob organizovaného zločinu dnešní vlády v demisi.

  Obžerství je smrtelným hříchem. My to nazýváme jako nenažranost. Tu vnímáme jak na Hradu, kde si skupinka ho ovládající žije značně i na poměry výšiny nad Prahou nadstandardně. Manželka prezidenta poprvé v historii státu dostává oficiálně výplatu, které jí poté i zásadně zvýší důchod. Petr Pavel si užívá služeb hradní zážitkové agentury a snaží se být moderně adrenalinový. To vše s krytými zády od svého guru Koláře. Ono by to nevadilo, možná by to bylo i sympatické, kdyby na stolci neseděl muž s cejchem KSČ, později přeběhlík na úplně opačnou stranu a nakonec provádějící rektální alpinismus vůči Evropské komisi a jejího vedení. To není český prezident, ale spíše správce ve službách cizích elit. A ještě ke Kolářovi. Ten zplodil syna, jehož poslední vyjádření šokovalo všechny vlastence. Volně předneseno. „Jsem europoslanec, proto hájím zájmy EU a nikoliv České republiky.“ Uvědomuje si vůbec ten šmejd, že sedí v Bruselu proto, že ho tam vyslali voliči z České republiky (asi úplně tupí), aby je zastupoval?

  Vezmeme li v potaz, že dosud tu vládnula Fialova parta s tandemem obývajícím Pražský hrad, moc drobtů na občany nezbývá. Což vůbec nezajímá Brusel. Leyenová a její noshledi by chtěli válčit s Ruskem, a i přes stále větší množství prokázaných defraudací pomoci ukrajinskými hodnostáři posílat Kyjevu další obrovské sumy. Nastal čas vrátit rozkutálené peníze zpět do našich peněženek. K tomu je třeba vzepřít se bruselské diktatuře, odříznout od moci všechny greendealisty a proukrajinské politiky, rozbít blok liberálních médií a velmi silnou sféru vlivu politických neziskových organizací. Přesměrovat toky peněz zpět k lidu, nikoliv do chřtánu zbrojařů, nadnárodních korporací a nenasytných politiků napojených na lobbisty. Otázkou zůstává, dokáže li to tato vláda, dostane li se vůbec k vládnutí a jak se zbaví té minulé, případně dosáhne li toho, aby byla dohnána k odpovědnosti. Pokud ne, čeká nás další ekonomický, morální i lidský propad.

Jindřich Kulhavý