Hamáčkovi narostla křídla a trochu zvlčil

  Policisté jsou ozbrojenou složkou pověřenou dodržováním pořádku, řešením kriminality, měli by být morální autoritou. To je jedna strana věci. Tou druhou je personální obsazení policejních sborů, jejich kvalita, se kterou tu přirozenou autoritu vybudovat nelze. Na policejních vozidlech v služebním zbarvení je umístěn nápis Pomáhat a chránit. Z principu nelze proti tomu heslu cokoliv říct, mělo by být naplněno, tedy pokud směřuje k prostým občanům. Realita je však úplně jiná. Policisté především v této době svou pomoc a ochranu věnují vládním úředníkům a poslancům, kteří jsou dle všeho naprosto mimo realitu. Činnost vlády se víceméně momentálně dělí mezi rozkrádání, velení, zakazování a lhaní, to vše za podpory poslanecké sněmovny.

  Covidová krize trvá rok. Protože je všeobecně mnoho pochyb o celém humbuku kolem covidu, od počátku se spekuluje o jeho existenci, vzniku, o vakcínách a o odporu světových organizací i státních institucí hledat vhodné a účinné léky, panuje nejistota. Aktuálně hlavní evropská agentura schvalující zdravotnický materiál pro celou EU odmítla povolit Ivermectin k léčbě covidu, přestože řada lékařů včetně našich odborníků prokázala jeho účinnost. Na lidi však působí i plno dalších aspektů. Obrovské ekonomické problémy se dotýkají především podnikatelů v mnoha sférách a odvětvích. Od nich se odvíjí plno dalších nejistot. Od toho, co dát najíst dětem až po naprosto nejistou budoucnost. Dále tu je nekonečné sezení doma bez možnosti sportovat, vzdělávat se, kulturně žít.

  Školáci na šílená rozhodnutí politiků doplatí extrémně, ale doufejme, že ztracený rok doženou. Naštěstí dost vysokých škol je v podstatě nepotřebných a zbytečných, horší to je ale v případu základních a středních škol, také učilišť. Bohužel u sportovců, a je jedno, jde li o mládež, hobíky či začínající profesionály, jde o mnohem horší komplikaci. Řada lidí skončí s aktivním sportem. Velké množství nadějných sportovců vypadne z tempa, ztratí motivaci a formu. U starší generace je konec kariéry ještě reálnější. V 35ti letech a po ročním výpadku už se do 3.ligy a nižších soutěží nemáte chuť a sílu vrátit, přestože byste ještě za normálních okolností dalších 5 let možná vydrželi. Katastrofa je to u osmnáctiletých, kde je k prvním profesionálním smlouvám potřeba vyřešit tzv. výchovné. Na což většina klubů prostě nemá, takže tato generace se pohybuje ve vakuu nejistoty.

  Krizí prochází mezilidské vztahy. Nejde ani tak o rozdělení národa na rouškaře a ty, kteří si svou imunitu budují přirozeným způsobem, tedy i dýcháním čerstvého vzduchu. Týká se to rozbitých rodin. Senioři se dostali příliš často na hranici zájmu, někdy bohužel jen díky nařízením a jejich dodržováním. Často odchází ze života daleko od svých nejbližších a v zapomnění. Bohužel se vytrácí i přátelství mezi lidmi, mezi mnohé vstoupily spory vycházející z rozdílnosti názorů na řešení covidové situace. Klidu nepřidá ani hašteření elitních politiků, přičemž se zvyšuje nespokojenost veřejnosti s postupem vlády. Vše výše uvedené probouzí v lidech obrovskou nervozitu.

   V této situaci policisté mohou konat. Respekt k nim by stoupnul, kdyby se například zabývali kšeftováním vládních činitelů se zdravotnickým materiálem. To se neděje, naopak příslušníci Policie ČR a Městská či Obecní policie působí značně represivně proti občanům. Přestože význam roušek a respirátorů je extrémně sporný, účinnost vládního lockdownu dlouhodobě nízká a manipulace s čísly zjevná, policisté slepě a hluše plní příkazy. Nebrání jim v tom ani přístup k statistikám sebevražd, zoufalství denně prezentované na ulicích. Jdou tvrdě za dohledem nad lidmi, přestože kdyby místo slepé poslušnosti začali logicky uvažovat, dost možná by pochopili, že stojí na špatné straně. Lze pochopit, že jde o jejich zaměstnání, přesto někteří jsou vstřícní, zatímco jiní naprosto agresivní a akurátní. Hamáček jakožto ministr vnitra si vychutnává svou moc. Nově nám bude posílat policisty až domů. Mají za úkol hlídat, zda li při případné karanténě neopouštíte bydliště.

  Hamáček chce svým slovům dát důraz, tak přidal i ujištění, že to bude často a pečlivé. Opět jen šíří strach. Loňské konspirace se už dávno staly realitou. Vir po roce nezmizel, tedy na rozdíl od obrovské hromady peněz. Vláda udělala mnoho přešlapů. Některé dle plánu, jiné přidala navrch. Policejní teror už je jen ukázkou síly a bezmoci zároveň.  A stávající ministr vnitra nás pomocí svých jednotek vrátil do roku 1989. Pořád to tu někdo nechápe?

Jindřich Kulhavý