Jsou dluhy, o kterých se moc nemluví

26. 06 2019

www.inadhled.cz   Evropský kontinent se momentálně dostal do situace, ve které si ho nikdo nechtěl ani jen představit. To i přesto, že se plno lidí tváří, jako by se jim právě plnila všechna přání. Přitom se zcela zjevně nedaří na mnoha polích. Vázne ekonomika, problémy jsou v mezilidských vztazích, nedozírné komplikace přináší migrace, samolibost politiků, nově zvýhodňované LGBT aktivity a genderové slátaniny, vrcholem je šílenství kolem klimatu útočící nejen na logické myšlení, ale i na nezkreslené vědecké poznatky. Centralizuje se moc, přičemž tzv. elity žijící mimo realitu dostávají neskutečně vysoké mzdy a po nich následující výsluhy, které často překonávají vícenásobně platy ústavních činitelů jednotlivých států. Přebujelá byrokracie je neefektivní a z ní vycházející represe některých států a národů přechází v jistou formu agrese a ponižování. Příkladem je snaha Bruselu usměrnit Maďary a Poláky, Itálie pod novou vládou začíná politruky z EU zlobit také. Omezují se svobody a slovní spojení liberální demokracie se stalo synonymem pro označení pekla. Se skutečnou demokracií nemá totiž vůbec nic společného.

  V souvislosti s nastalou situací je třeba vnímat, jak se pomalu začíná EU dělit na mocné a trpěné. Dvě hlavní mocnosti, tedy Německo a Francie, pokračují v dalším sbližování a utváří tvrdé jádro. Dá se očekávat, že se k nim přidají země Beneluxu, pravděpodobně i Španělsko. Na opačném konci jsou naopak Maďarsko a Polsko, částečně i my a donedávna docela se vzpouzející Rakušané, vynechat nelze ani Itálii, kterou především Salvini kormidluje co nejdále od bruselského přístavu. Nespokojenost je také s Řeckem, jehož zadluženost je skutečně vysoká, nicméně nesporný podíl na ní má i samotné Německo. Britům už trpělivost došla a po avízovaném odchodu Theresy Mayové s funkce předsedkyně vlády se Brexit stává ještě reálnějším. Dominance Německa vychází z nesmírně produktivní ekonomiky a povahy samotných Němců. Poválečný vývoj postavený na obnově země po 2.světové válce s pomocí Spojených států je na první pohled obdivuhodný, nicméně je třeba si uvědomit následující. Válka zasáhla Evropu v době průmyslového boomu. Střední Evropa, především tehdejší Československo a Rakousko, byla na vysoké úrovni a její průmysl i ekonomika vzkvétaly. Válečná mašinérie je v jednom směru výjimečná. Urychluje totiž nesmírně vývoj a pokrok v oblastech, které v době míru takový progres nezažívají. Němci dokázali po celou dobu 2.světové války vyždímat ze svých i zahraničních mozků to nejlepší, což si Američané uvědomovali a neštítili se navázat spolupráci tam, kde jim to později umožnilo též získat určitý náskok. Navíc porcování Německa způsobilo, že ¾ této země zůstaly pod vlivem a vojenskou ,,ochranou´´ USA, takže investice do zničeného průmyslu se začaly rychle vracet a Němci dosud Spojeným státům vyplácejí vysoké náhrady.

  2.světová válka tak pro Německo skončila kapitulací, zároveň je katapultovala do pozice ekonomické a hospodářské velmoci a po dlouhou dobu i prodlouženou ruku Spojených států. To zabránilo pozdějším snahám o nahrazení škod způsobených Německem napadeným státům. Je třeba si uvědomit, že se už nikdy nepodařilo například Československu i přes nespornou českou šikovnost dostat zpět na úroveň před 2.světovou válkou. Náš průmysl pracující pro německou armádu se při přechodu do civilního režimu nedočkal razantní obměny. Díky následkům dělení moci po válce přišlo období nadvlády komunistů, které nebylo nijak zvlášť úspěšné. Konkurenceschopnost klesala, navíc řada českých elit skončila v koncentračních táborech. Část v těch válečných, další poté v komunistických. Svůj podíl na ztrátě nejlepších mozků měla i emigrace jejich části. Tento stav pokračoval i později, kdy se dovolené na Jadranu a pracovní cesty na Západ měnily v možnost opuštění ČSSR a začátku na tehdy vysněném Západu. Tento trend nezastavila ani tzv. Sametová revoluce, neboť řada našich spoluobčanů šla co nejdříve za ,,lepším´´.

  Je nesporné, že 2.světová válka na některé státy dolehla více, na jiné méně a Německo na ní v důsledku vydělalo.  Došlo tak k situaci, kdy zbohatlý stát, který se kdysi stal hrozbou pro celý svět, začal opět nabírat na síle. Místo vyplácení válečných reparací investoval zpět do své ekonomiky a snad jediné Spojené státy dostaly zpět to, co do společného podniku vložily, případně na tom velmi vydělaly. Naopak jiné země už se nikdy nevrátily do původní pozice. Obrovské škody napáchali nacisté Řecku, ale neméně vysoké částky by zpětně mohlo požadovat Polsko i tehdejší Československo. Sovětský svaz propustil z vazalství Východní Německo a nebránil spojení obou států, tedy NSR a NDR zpět do jedné mocnosti. Sověti řešili své problémy, rozpustili Sovětský svaz a jednotliví členové bývalého soustátí se vydali na samostatné cesty. Rusko pracuje na své stabilizaci a opět se dostává do role, kdy se proti němu Němci začínají stavět. O válečných reparacích se přestalo mluvit, přestože jejich vyplacení by mnohým státům, kterým by náležely, pomohlo vyřešit řadu problémů, jejichž počátek je možné vidět právě ve 2.světové válce.

  Politické řešení se najít nikdy nepovedlo a Německo už dávno na podobné snahy ani nereaguje. Přestože existují výpočty, kolik která země by si mohla nárokovat, je téměř jisté, že k žádnému vyrovnání nikdy nedojde. Postavení Německa v Evropě je opět výsadní a natolik dominantní, že se vracíme k období před 2.světovou válkou. Vliv Berlína na dění v Bruselu je jednoznačný, navíc pod záštitou EU dochází k jisté snaze odpoutat se od Spojených států. Důsledkem toho je například automobilový průmysl devastující Dieselgate, která odstartovala či urychlila šance přechodu na elektromobilitu, přestože jde o nedořešený technologický nesmysl. Spojené státy tak daly Němcům první lekci, vztyčily varovně prst, Němci jsou tak pod jistým  tlakem USA, na druhou stranu se už otřepali a jedou si vlastní linii s tím, že je okolí ve skutečnosti moc nezajímá.  Společně s Francií postupně ovládají ekonomicky a politicky Evropu a obnovené úvahy o válečných reparacích tak sice vyplouvají na povrch, nicméně jejich reálná šance na vyplacení je nulová. I přesto se určitá aktivita v tomto směru rozvíjí, o čemž svědčí níže uvedený odkaz. Pokud máte zájem, můžete se k nim přidat i Vy, přestože pravděpodobnost úspěchu je v momentální situaci mizivá. Spravedlnost má totiž své zákonitosti. Je přívětivější k silným a vítězům. A k těm jsme nepatřili a je možné s politováním konstatovat, že nás to výhledově s nynější politickou reprezentací ani nečeká. Na odkazu se můžete připojit k petici za vyplacení reparací a dále se informovat o jejich výši.

https://www.petice24.com/petice_za_vyplaceni_dluznych_valecnych_reparaci?uv=16123185&fbclid=IwAR0Ii2OIw6l2B-7iq1WuhSvaXc-hBppBOPdUBBnbBrB4YY0HLGtZMB0hpmw

J3.K

Speciály

Tipy