Opravdu je to zapotřebí?
www.inadhled.cz Momentální vzestup cen elektřiny, plynu a ropy je varování m pro budoucnost. Je jisté, že zásoby ropy jsou omezené, přestože vydrží jistě déle, než nedávnou slibovaných 30 let. S plynem je to podobné, tedy aspoň s tím zemním. Pokud jde o elektřinu, ta se musí vyrábět a její výroba se časem bude jistě postupně nějak rozvíjet. Nynější zdroje, tedy uhlí a atomové jádro, budou časem nahrazeny pravděpodobně díky zlepšeným možnostem využívat přírodní zdroje, ovšem ani moderní solární elektrárny by při své účinnosti na požadavky lidstva nestačily. Mnoho energie je skryto v mořích, vzdušném proudění a v samotném středu Země.
Zatím však lidé tyto zdroje využívat neumí. Dosud ani neměli potřebu, neboť spotřeba elektrické energie nebyla tak vysoká. Nároky na její využívání se však zvyšují, především průmyslově vyspělé státy jsou přímo žrouty elektřiny. Přenosové magistrály kolabují, nebo jsou na pokraji svých kapacit. Přitom dochází k uzavírání jaderných elektráren (nikdo netuší, čím je třeba Němci chtějí nahradit), uhelné se perou s nedostatkem paliva, přičemž hnědouhelné doly vyžadují náročnou revitalizaci po svém vytěžení. Dotované větrné elektrárny a parky s vrtulemi by bez dotací nikdy nevznikly, solární pole jsou obrovskou boudou přinášející peníze výrobcům panelů a těm, kterých se opět týkaly dotace, vodní turbíny zase pro změnu letos skoro stály, protože chyběla …. voda.
Před nedávnem jsme byli přesvědčováni, ať přejdeme na topení elektřinou. Řada lidí instalovala přímotopy, aby si později spočítali, jaký nesmysl udělali. Podobné je to s elektrokotli, podlahovým topením, jehož funkce vychází z položených drátů v podlaze. Solární panely na střechách vypadají rozumně, pořizovací cena je však vysoká a přiznejme si, že dokud nebudou opravdu kvalitní a cenově přístupná zařízení na uložení elektřiny, jsou tyto soukromé elektrárny bez dotace pouze módním výstřelkem. Nyní nám však připravují politici a ekoteroristé v Bruselu další šok.
Přechod na elektromobilitu jím bude. Vše je velmi uspěchané. Spotřeba elektřiny dramaticky naroste a s ní i její cena. Kde bude vznikat, to nikdo netuší, co se bude dít, zkolabuje li přenosová síť, to si nelze ani domyslet. A vypnutím vypínače bude snadné ovládat celé národy. Navíc nynější dostupné technologie ještě nejsou na takové úrovni, aby byl kompletní přechod ze spalovacích motorů na elektrické krokem vpřed. Dobíjení ze zásuvek trvající celou noc, malé dojezdy, rychlé zastarávání, složitá výroba a recyklace těžkých baterií, rizika spojená se zdroji elektřiny při havárii či zatopení vozidla, to vše dělá z elektromobilů nepraktická vozidla i přes pár nepopíratelných výhod. Dokud nebude fungovat bezdrátové dobíjení podobné wifi signálu, přičemž by zdroje musely být opravdu téměř všude, je spalovací motor tím jediným, který nám nabízí skutečnou mobilitu.
Co tedy se zbytečnou spotřebou ropy a emisemi? Řešení tu je, ovšem nikdo se jím nezabývá. Silnice brázdí statisíce kamiónů, po moři pluje plno obchodních lodí, obchod kvete. Je však třeba se zeptat, není li to nesmysl. Proč kdysi potravinově soběstačné země, například my, musí teď dovážet jablka ze Španělska a Afriky, papriky od tamtéž, když obojí umíme vypěstovat u nás. Proč kupujeme maso z Polska, mléko z Německa, čokolády z Rakouska, ovocné knedlíky také z Polska, máslo z Francie, navíc často méně kvalitní, než byly naše produkty. Podobné je to u brambor, česneku, pečiva a mnoha dalších součástí našeho jídelníčku. Nestálo by za to se nad tím zamyslet a opět se vrátit k soběstačnosti jednotlivých států bez potřeby pořád něco převážet? A to i za cenu jistého omezení výběru? Musíme mít jahody a melouny v zimě, když celé generace před námi je měly jen v létě. Nestali jsme se otroky vlastní pohodlnosti? A neplatí to i pro mnoho dalších odvětví? K čemu je centrální sklad Lego pro půl světa u Prahy? A podobná další logistická centra daleko od výrobců daných produktů? Neputuje zboží často zbytečně křížem krážem Evropou či světem?
Lidé se naučili mít během týdne tričko z Číny, součástku k autu z USA, japonskou elektroniku. Zvykli si na bohatý výběr potravin, ovoce, zeleniny, aniž by si uvědomili délku cesty, kterou jablko na kile o 40 korun dražší, lépe vypadající, ale rostoucí někde na steroidech muselo absolvovat. Přitom jim v opuštěném sadu za domem roste jiné, zdravější a stejně chutné. Jen se nikdo o ten sad nestará. Na polích místo kvalitních českých brambor roste řepka. Ořechy většinou lidé pokáceli, zemědělci vybíjí stáda, protože louky zmizely a skot nemá kde se pást. Letos bylo sice sucho, ale tento trend je dlouhodobý a vede k závislosti na kamiónech a jejich tempu, se kterým k nám dováží předražené produkty z půlky světa. Proboha proč, to jsme tak podlehli tlaku globalizace? A není cena za to vysoká? Není to jeden z důvodů, proč přijdeme třeba o naše vlastní milované auto s pořádným šestiválcem? Jak vidíte, vše souvisí se vším. Osobně radši budu mít tričko z Prostějova, kalhoty ušité také tam (ano, je to trochu extrém, ale ne až zase takový), budu mít ke svačině jablko z českého sadu a mrkev z Moravy, ale nebudu muset sedět v drahém autě, které mne nechá stát u Jihlavy jen proto, že mu došla elektřina. Přestaneme plýtvat jen proto, abychom se měli lépe?
J3.K
