Opravdu někdo vidí v EU perspektivu?

  Francie, tak krásná a rozmanitá země na západním podbřeží Evropy mající ale i krásné Azurové pobřeží, zasněžené Alpy a La Provance, romantickou Seinu a monumentální Paříž pamatující vládu Ludvíka XIV. se topí v obrovských problémech. Samotní a skuteční Francouzové svou zemi skutečně milují, přestože přístup k ní mají specifický. Stát je de facto směsí socialistického a kapitalistického zřízení, ve kterém plno lidí využívá nesmyslně štědrého sociálního systému, který však tlačí zemi ke dnu. Zneužívání řady výhod a jejich vyžadování vede k mnoha demonstracím, které jsou především v poslední době tvrdě potlačované. Možná to nevíte, ale Francouzi se opravdu odnaučili relativně rychle fyzické práci, která byla prováděna především zástupci národů přicházevších z bývalých kolonií. Bohužel pro Francii však ti narození v dalších generacích již získávají manýry svých chlebodárců a i oni se vyhýbají těžší fyzické práci. Existuje tak plno oborů, kde i přes vysokou nezaměstnanost chybí lidé. K něčemu podobnému spějeme u nás, to díky špatné koncepci školství a přílišné závislosti na Ukrajincích, Rumunech a dalších národech ochotných ještě fyzicky pracovat. Jak ve Francii, tak i u nás, začínají chybět šikovní domácí řemeslníci pamatující si dobu, kdy něco skutečně kvalitně udělat bylo běžnou normou.

  Ve Francii to dovedlo k tomu, že řada nově postavených domů či těch opravovaných má nádech nekvalitní práce, na kterou jsme zvyklí z Orientu. Chcete li tedy zbohatnout, založte ve Francii na jihu stavební firmu, vezměte si tam sebou 50 Čechů schopných kvalitně pracovat rukama a máte zajištěný příjemný zbytek života na pobřeží Středozemního moře. Místní Vám utrhnou ruce. Práce je skutečně hodně. Jen se musíte obejít bez černých povalečů a také bez Frantíků neochotných těžce pracovat. Mimochodem, víte, proč se ve Francii v souvislosti s koronavirem nesportuje? Týmy, to jak fotbalové, tak i třeba ragbyové mají své hráče jako zaměstnance a vláda jim po dobu ,,epidemie‘‘ vyplácela mzdu ve výši 75% platu. To znamená, že Neymar a spol. byli, a ještě jsou, placeni francouzskou vládou. Jistě si uvědomujete, co to pro státní pokladnu znamená za zátěž, zvláště, když stejnou výhodu měli zaměstnanci všech firem. I proto se tam často ještě ani netrénuje a místní se snaží natáhnout tuto situaci do nekonečna. Kam tedy budou asi směřovat peníze z evropských záchranných balíčků, na které přidáme i my? Pro řadu klubů potácejících se na hranici existence byl koronavir poslem z nebes. Možná záměrně seslaným.

  Německo se svou silnou ekonomikou se zdá být neotřesitelné. Jaká je v něm však skutečná realita? Do roku 2015 vcelku příznivá, byť i před ním to nebylo úplně snadné. Víte vůbec, že například místa ve školkách téměř neexistují a s mateřskou podporou to je také úplně jinak než u nás? Že náš systém z doby komunistů a dosud přetrvávající je pro Němce pohádkou? Žena je tak v Německu podstatně závislejší na muži a na jeho ekonomické činnosti? Po roce 2015 se však zlomilo plno dalších věcí. Jestliže i do té doby byli Němci vychovávání k jisté pokoře, která měla být odplatou za 2.světovou válku, sypání si popela na hlavu 70 let po jejím skončení je tak nějak národním zvykem, pak v tomto směru došlo ještě k zintenzivnění a byla otevřena stavidla migraci. Jenže pokladna není bezedná. Zatímco Němec vše si těžce platící jde do důchodu ve 67 létech s 47miprocentním důchodem, který se ještě daní, momentálně se uvažuje o posunutí hranice na 70 let, pak migranti mají zadarmo nájmy, školy, dopravu včetně taxislužby, vysokou finanční podporu, oblékají se pouze ve znařčkových obchodech. Pokud se tvrdí, že jich je v Německu cca 1.5 milionu, pak je to silně podhodnocené číslo, údajně to byl počet lidí, kteří přišli během 3 měsíců v počátku krize a další proudí dosud. Navíc zneužívají dvojí identity a vysávají státní pokladnu.

  V dobrých podmínkách se jim skvěle daří a množí se stejně úspěšně, jako neoblíbení hlodavci. Nově narození získávají německé občanství a v mnoha lokalitách již početně převažují. V tu chvíli vznáší požadavky a vytlačují místní obyvatele a jejich zvyky. Němci však i přes nespokojenost nadále volí strany, které je k tomuto dovedly. Jde o klasickou ukázku jejich disciplinovanosti. Navíc jsou pod obrovským tlakem. Zažívají smršť propagandy, bojí se o práci a zdroje peněz, v zaměstnání udržují vysoké tempo ze strachu možné náhrady za ně. Zároveň nad nimi visí Damoklův meč v podobě hrozby trestu za projevy protestů. Uvědomují si změny, ze silné německé ekonomiky nemají prostí Němci žádné výhody. Právě jich se totiž týká přísná byrokracie, šetří se na nich. Nejsou natolik hrdí, jako Australané, kteří zastavili přísun migrantů, a pokud si někoho do země pustí, musí se bezpodmínečně přizpůsobit australským zákonům a zvykům. Němci se naopak podvolují pravidlům muslimů a ve svém řiťolezetví naučeném v minulosti zachází do extrémů.

   Elity ovšem požadují, aby se stejně chovali i národy, o kterých si myslí, že jim mohou velet. I proto jsou pro ně východní státy určitým póvlem, který nutí ke stejnému způsobu vnímání důsledků války, přestože tu prohráli jen, a právě, samotní Němci. Jestliže se v německém národu zakořenil pocit viny, pak v jeho elitách zůstává nadále způsob nacistického uvažování, a to směrem k podřízeným a k Východu, především ke Slovanům. Ve skutečnosti se Francie i Německo řítí ke dnu a teorie Schwarzenberga a Kalouska, že musíme Němcům závidět, je naprosto scestná. Setrvačnost ještě nějakou dobu udrží Německo na špici, ale je jisté, že mu dochází dech. Co tedy udělá? Bude shánět zdroje a v žádném případu se nebude ohlížet na následky. Nejblíže po ruce má naši ekonomiku, ze které už nyní společně z Francií a Itálií statečně nasávají a odvádí stovky miliard korun. Nadnárodní společnosti těchto zemí vlastní řadu firem u nás, Francouzům patří naše voda, Italům množství nemovitostí, Němci obsadili obchodní firmy a výrobní závody, všichni dohromady u nás zabrali zemědělskou půdu a vystavěli sklady. Potraviny u nás prodávané jsou pouze napodobeninou těch konzumovaných ve výše uvedených zemích. Evropská unie se postupně stane podpůrným nástrojem k existenci Německa a Francie, Beneluxu a vybraných severských států. Ostatní na ně budou přispívat.

  Pokud výše uvedenému nevěříte, pak vězte, že tomu tak je. EU je postupně přeměňována k obrazu německo-francouských elit a přizpůsobuje se jejich potřebám. Za vším hledejte peníze. Ani ve Francii a Německu už jich zdaleka není přebytek. Plíživé změny jsou vždy vnímatelné odspoda. Dosud ukázkový život německých seniorů se stal pro ně strašákem a strach prostupuje celou společností. Nepřipouští si to, ale vnímají to. Nečekejme, že se Němci postaví své vládě, výchova k pokoře u nich začíná již ve školách. Francouzi zase demonstrují ze zvyku, nicméně ty rodilé nikdo šetřit nebude. Starší generace v obou zemích však už nyní ví, že bývalý blahobyt je pryč a obavy z toho, co přichází, nejsou ničím jiným než vnímáním průšvihu. Bohužel, u nás to lidé považující EU za perspektivní nevidí. A ani díky propagandě a manipulaci vidět nemohou. Jenže obě tyto velmoci stáhnou celou Evropu brzy ke dnu. Zůstat v EU je prostě sebevražda.

Jindřich Kulhavý