Právě se nacházíte:

Ptáte se, koho volit?

24. 09 2020

  www.inadhled.cz. O rozdělení našeho národa v několika směrech není pochyb. Politická scéna je skutečně rozškatulkována na výrazně proti a probabišovsky uvažující občany. Ti druzí by za předsedu vlády dýchali i přesto, že se za ním táhne stín mnoha velmi kontroverzních událostí počínaje členstvím v kdysi proslulé STB, přes podnikatelské úspěchy podložené podvody, daňovými a dotačními kauzami. Ani politická kariéra není nijak oslnivou předlohou pro román o morálně čistém premiérovi a za hlavního strůjce úspěchu je považován tvůrce PR Prchal. Přitom Babišovi prošlo zaklekávání Finanční správy na konkurenci při přebírání jejích firem, hospodaření na cizích pozemcích, dotování jeho společností z našeho rozpočtu i z evropských fondů, a pár dalších do očí bijících skutečností. ANO je v jeho moci a už dávno není občanským hnutím. Jde o stranu, z níž už plno lidí znechuceně odešlo a asi k tomu měli své důvody.

  Jeho opozice také není důvěryhodná. Jejím lídrem je dlouhodobě Miroslav Kalousek, momentálně z Top09, jehož politická hvězda vykoukla již brzy po tzv. Sametové revoluci a svítí doposud, i když cesta vzhůru je lemována mnoha skandály a Kalda sám je považován za velmi bohatého člověka, byť by jako dlouholetý politik měl mít průkazné příjmy, které by s daly snadno spočítat, takže by se těžko stal natolik zámožným. Kariéra postavená na úplatcích, machinacích a zpeněžení vlivu není tím správným oprávněním být morální elitou národa. Navíc, když má za zády knížete Schwarzenberka, straníka z většiny subjektů, které se tu objevily. Tento cestovatel svým pragmatickým přátelstvím s Václavem Havlem, tedy potomkem s nacisty kolaborující rodiny, exkomunistou, elitním disidentem a později ,,dočasným‘‘ prezidentem přinuceným k odchodu až zdravotními problémy, vytvořil precedent v otázce prolomení Benešových dekretů. Oba dva, tedy kníže a Havel, bez náznaku zardění byli prvními, kdo tyto pro českou republiku tak důležité opatření porušili a otevřeli cestu k dalšímu rozebírání České republiky.

  Také další tváře opozice jsou křiklavě poskvrněné. Předseda Pirátů provokující svou vizáží má minulost úzce spojenou s Antifou, tedy teoreticky protifašistickou organizací, ve skutečnosti žoldáckou militantní a ultralevicovou bojůvkou ochotnou rozdmýchat násilí na jakékoliv zadání. Stranický kolega Hřib je pak tím nejhorším, co mohlo potkat Prahu a pouze podtrhuje odstrašující charakter Pirátské strany. Předseda ODS Fiala možná není lump, ale jeho rétorická cvičení a směřování strany do středu, také její historie, vytváří z ODS politický subjekt, jehož nejvýraznější tváří je momentálně exhibicionista Novotný. Tento politický šašek má i dost příznivců, nicméně pouze nesoudný člověk mu mohl dát svůj hlas. A že jich bylo dost na to, aby se stal řeporyjským starostou naznačuje, že recesisté u nás ještě nevymřeli. Mirka Němcová považována za dámu české politiky v posledních letech prokázala, že se příliš chovat neumí a k té dámě má daleko již od mládí. Jistě, hříchy z té doby mají být zapomenuty, ale přesto naznačují, že morální kredit není až tak úplně v pořádku.

  Mohli bychom pokračovat. Třeba Tomio Okamura, ten šlechetný ochránce českého vlastenectví, bohužel příliš často vypadá daleko méně důvěryhodněji, než by se měl předseda hlavní euroskeptické strany jevit. Připomíná spíše politického podnikatele. Kolem sebe má řadu schopných lidí, i když třeba generál Blaško se nominací do Evropského parlamentu vytratil. Ale Mudr.David velmi trefně informuje o dění v ancáblu nacházejícím se v Bruselu a pár dalších jmen, která nebyla odejita, je taktéž zajímavých. To Trikolora sice původně do blížících se voleb jít moc nechtěla, protože Václav Klaus ml. vnímal svou stranu jako nedostatečně připravenou, ale nadšení členů v jednotlivých regionech jej přimělo k rozhodnutí tento názor změnit a Trikolora se tak poprvé celorepublikově angažuje. Nakolik úspěšně, o tom rozhodnou voliči. Nicméně jistou alternativou ke skomírající ODS, z které ostatně Trikolora vzešla, být může.  Ostatní strany typu STAN, Zelených půjdou do jakékoliv koalice, která přinese nějaký vliv, což platí i pro ČSSD a na Moravě KDU-ČSL. Mohou být i v takovém spojení, že jim to vynese post starosty, méně pravděpodobně už hejtmana, byť by to byl úspěch a lidovci s ním na jihu Moravy tak trochu počítají. Doba je však taková, že se může stát cokoliv.

  Pokud by šlo o parlamentní volby, bylo by vhodné zvážit naše dosavadní podřizování se Evropské komisi a unii a dle toho reagovat, euroskeptické strany tu máme pouze dvě, přičemž SPD není díky Okamurovi vždy přesvědčivá v tom, co myslí upřímně. Trikoloru částečně poškodil výrok VKml, kterým se vyjádřil negativně k urychlenému odchodu z EU a částečně ji tak přiřadil spíše k těm, kteří by nedokázali jít razantně za tímto cílem. Nicméně pouze tyto dvě strany by podpořily referendum o vystoupení z EU, čímž by dali možnost Čechům a Moravanům rozhodnout se svobodně o své budoucnosti. O parlamentní volby však nejde, takže stranická příslušnost nemusí být vždy až tak důležitá, protože i v prohnilých ODS a Top09 se najdou v lokálních oblastech kvalitní osobnosti. Takže v těchto volbách vycházejte spíše ze jmen, která znáte a za nimiž se skrývají lidé, kteří mohou být přínosem. Jejichž morální kredit odpovídá tomu, co mají dělat, koho zastupovat a být užiteční. Chcete li být zodpovědní, pokuste si vzít kandidátky a dejte si tu práci s tím zjistit, kdo je kdo. Protože když to neuděláte, nemáte právo si později stěžovat na to, co se kolem Vás děje. A pokud jde o senátory, tam na politickou příslušnost důraz dejte, protože v Senátu ČR se už o mnohém podstatném spolurozhoduje. Drahoš, Vystrčil, Fischer, Hilšer, potenciálně Němcová, ti všichni připomínají šlápnutí do exkrementu. Zkuste tedy změnu a dejte šanci zodpovědným. Přejeme šťastnou ruku.

Jindřich Kulhavý

 

 

 

Speciály

Tipy