S aktivisty se roztrhnul pytel

  Jestliže jste se před pár desetiletími zeptali mladíků, čím by chtěli být, tak mimo popelářů a hasičů (tehdy požárníků), bylo možné zaslechnout i toto:,,Děda byl traktorista, táta je traktorista, já budu jezdit na kombajnu a můj syn jednou také.´´  Přestože jste jistě zaznamenali jistý progres, v podstatě jde o dědictví po předcích, které bylo kdysi relativně běžné. S úprkem z vesnic do měst tato praxe vzala za své. Přesto lze říct, že v rodině lékaře bylo běžné, že se děti potatily, podobně to bylo v oborech spojených s řemeslnou činností. Snad jen děti řezníka či zelináře chodily na vysokou školu, to aby pozvedli úroveň rodiny, o které se mohlo říkat, že na to má. Navíc šejdíři za váhou a kasou si uvědomovali, že se pohybují na hraně a pro děti chtěli lepší budoucnost. Nejjednoznačnějším zapojením celé rodiny do jedné profese bývalo pravidlem u ,,světských´´ a kolotočářů. Tam se prostě kočovalo a tento způsob života se zaryl pod kůži natolik, že mladí časem šli ve šlépějích svých předchůdců. Avšak i tam dochází k odlivu a s úbytkem poutí a atrakcí řemeslo pomalu upadá. Výborným příkladem následování životního způsobu rodičů tak zůstává romská komunita. Děda s babi nepracovali, táta s mámou jsou také doma, takže do práce nejdou ani jejich děti. Získat podporu je přeci tak snadné a stát je štědrým dárcem. Tam to funguje stále na jedničku. A když táta s mámou kradou…

  Jaká povolání preferuje ale mladá generace dnes? Mnohé lze odvodit z obsazenosti učebních oborů a přijímacích zkoušek na školách. Už dávno se nevypisuje tolik učebních oborů. Manuální práce se většina mladých štítí. Není cool a uchýlí se k ní až v krajní nouzi, bohužel až tehdy, když je pozdě na to se ji skutečně naučit vykonávat. Takže i ti méně mentálně schopní míří na školy. Stát se prezentuje mírou vzdělanosti, která teoreticky tímto stoupá, propagace škol je nebývalá a s ní jde o solidní byznys. Soukromé školy rostou početně geometrickou řadou, státní jim zdatně sekundují a učňáky zejí prázdnotou. Náročnost studia je extrémně rozdílná a jediným měřidlem schopností absolventů měla být jednotná maturita. Závěrečnou zkoušku se politici snaží degradovat pokusy o její různé stupně, v případě Pirátů se jedná dokonce o její zrušení. Následné vysokoškolské studium je poté úměrné úrovni středních škol. Jsou školy prestižní, ale také ty, jejichž hlavním úkolem je zajistit klientům titul. Někdy je to přínosné, to když školu absolvuje starší praktik především kvůli možnému postupu v zaměstnání, jindy je to smutná historka, to platí pro případy mladých, kteří nic neumí a tento stav škola nezmění.

  Vraťme se k vytouženým povoláním. Kdysi to byli lékaři, právníci, piloti, ekonomové ve sféře vyšší, do které bylo snem se dostat i ze spodních pater společnosti. V dělnických profesích to byl post mistra, montéra jezdícího na montáže či řidič kamiónu, také strojvedoucí. Jak je to však nyní? Kam směřují všichni ti studovaní? V jistém laufu zůstávají právníci, ovšem u lékařů došlo k výraznému propadu, jde o službu lidu, byť výborně placenou (nevěřte pláči doktorů, většina těch šikovných si žije vyloženě dobře). Kdo tedy následuje? Narostl počet sociologů, psychologů a politologů. Politika je totiž skutečnou vábničkou a mládež vidí pozitivní finanční dopady na schopné účastníky v této sféře. Dále to jsou profesionální sportovci, youtubeři (i to je prý zaměstnání), herectví, modeling, za vynikající počin jsou bráni profesionální cestovatelé. Novým hitem se však stal aktivismus.

  Přebujelý neziskový sektor je ukázkou mrhání penězi. Právě v něm se uchytili tisíce ,,studovaných´´ mládežníků, kteří mimo protestování a přiživování se nic neumí. Možná se naučili nějaký jazyk a jsou schopní se ,,nabiflovat´´ stovky nic neříkajících výroků a tézí, ale absolutně postrádají zkušenosti a z nich vyplývající zdravý úsudek. Žijí v ideálním mikrosvětě a chtějí jej šířit do svého okolí. A mají li to štěstí, že narazí na dobrý zdroj peněz a je li jim dán mediální prostor, jsou nuceni jejich ,,vejšplechty´´ poslouchat i ostatní. Někteří se vydají ve šlépějích propagátorů nového lepšího života, jiní jen kroutí hlavou, co vše je možné vymyslet, a ještě se tím prezentovat. Navíc doba a moderní komunikační technologie dokážou dnes napomáhat šíření většinou vědecky a důkazy nepodložené rétoriky, která však díky této možnosti dokáže nabalovat příznivce a ovlivňovat tak záporně normální život a společenský progres. Všichni ti aktivisté bojující za lásku k muslimům, LGBT, klimatu a dalším podobným obchodním artiklům jsou jen příživníci na sociálním a ekonomickém systému, který se jim navíc daří zlikvidovat, byť byl donedávna plně funkční. Oni si totiž ani neuvědomují, že díky vlastní činnosti přijdou brzy o svůj pohodlný život. Zároveň však otráví i ty ostatní, kteří dosud žili spokojeně a bez větších problémů.

  Doba je plná změn a nutno konstatovat, že greténismus je jen synonymem pro aktivismus a ne nadarmo je podobný zněním i významem slovu kreténismus. A toho je na jednu generaci skutečně až moc. Zvláště při množství naivních aktivistů hlásajících naprodsté nesmysly. A s čím větším přijdete, tím lépe.

J3.K