Tak koho bychom ještě pozvali?

1. 06 2020

www.inadhled.cz   Stále častěji se nám vrací jistý nešvar, který jsme už párkrát zažili, ovšem nejvíce jej lze spojovat s rokem 1968. To však platí pouze pro ty, kteří ignorují naši historii. V té totiž nebylo ničím zvláštním, když jsme si to, co jsme si samotní navařili, odmítali sami sníst. My Češi jsme v tomto dost specifičtí. Je to dané tím, že jsme malý národ, nijak zvláště odvážný a až příliš často využívající svůj smysl pro improvizaci. Bohužel jsme příliš dlouho sousedy poměrně nekompromisních, panovačných a velmi invazních Germánů a mezi Slovany patříme spíše těm sice chytřejším, ovšem ne tolik agresivním a bojovným.

  Jak je výše uvedeno, v době králů a císařů se často i samotní Přemyslovci mezi sebou uchylovali k intrikaření a povolávání pomoci vůči sokovi z domácího prostředí. Podobně se chovala zpupná šlechta, například Vítkovci v době Přemysla Otakara II., ale i v pozdějších etapách historie Českého království a později státu. Většinou se naši kolaboranti skutečně obraceli především právě na germánské sousedy, jen výjimečně na Poláky a v roce 1968 na Sovětský svaz. Poslední dobou se hledá opora v Bruselských škamnách. Vytrácí se jistá hrdost, kterou jsme v sobě měli po roce 1989 a smutné je, že se na tom podílí jak ti narození podstatně dříve a znající z vlastní zkušenosti dopady Biľakovo snahy zvrátit vývoj, který mohl skončit jistou nezávislostí na tehdejším Sovětském svazu, tak i ti, kteří o socialismu pouze slyšeli od svých rodičů.

   Ano, zbabělce neschopné postavit se na vlastním kolbišti svými zbraněmi a s neskrývanou úctou k lidem tady u nás nacházíme především mezi Piráty, kteří chtějí měnit Českou republiku na jakousi kolonii evropských velmocí. Samozřejmě jich je plno v těch stranách, kterým nedělá problém popírat historická fakta týkající se zvěrstev spojených s blízkostí Německa, zapomínají na chování sudetských Němců v počátku 2.světové války, holocaust či na poslední dobou častější spojení se slovem ,,musíte‘‘ v podání Angely Merkelové. Jde především o Top09, STAN a nezaostává ani KDU-ČSL. Nezapomeňme ani na mandát eurokomisařky za ANO Jourové, která patří k vrcholným evropským řiťolezcům. A pokud se zamyslíme, Charanzová a spol zastupujících ANO v Evropském parlamentu vlastenectvím také zrovna moc nevynikají.

  Zatímco zástupci většiny výše uvedených politických subjektů neváhají vysílat negativní signály k zemím, které nepatří k elitám EU, tedy k Ruské federaci a Číně, přestože jde o významné světové hráče a obchodní partnery, jaksi zapomínají na vše to, co špatného k nám kdy přišlo ze Západu. A nečekaně to pokračuje v mnohem větším měřítku. O škodlivosti špatných rozhodnutí vycházejících z Bruselu podřízenému částečně i z ekonomických důvodů Berlínu lze diskutovat, polemizovat, ale nejde si jich nevšimnout a nereagovat na ně. Objektivita je v tomto prostředí velmi složitá. Létají kolem Vás peníze, pozice, nabídky, hrozby. Zvláště když jste politikem bez svědomí stoupajícím vzhůru. Takových se u Pirátů nachází poměrně dost. U Top09 je mentorství od pánů Kalouska a Schwarzenberga natolik devastujícím, že nelze od této strany čekat upřednostňování čehokoliv jiného než bruselské demagogie. O výletech představitelů KDU-ČSL na sjezdy Landsmanschaftu není třeba ani hovořit.

  Volba nových radních do Rady ČT není prvním důvodem k pirátskému dovolávání se spravedlnosti v Bruselu. Před touto poslední akcí vzešlé z hnízda Pirátů se již několikrát dožadovali cizího zásahu na našem území, cizí intervence. Týkalo se to podnikatelských aktivit Andreje Babiše spojených s evropskými dotacemi a střetem zájmů. Ne, že by něco takového neexistovalo, ale jde o vnitrostátní problematiku, která se má řešit procesem spuštěným v Parlamentu a Senátu České republiky. Pokud Babiš vyhrál volby, sestavil vládu, a přesto nezískal nadpoloviční většinu, pak je vcelku logické, že při skutečně kvalitní politické spolupráci by mu většina z nepravostí, kterých se dopouští, neprošlo. Nebo je vše jinak a kauzy jsou umělé a vyvolávané pomocí médií spojených s mocenskou klikou příbuznou s Demoblokem a Piráty. Ani jedno není pravda. Andrej Babiš skutečně nepatří mezi morálkou oplývající představitele státu, nicméně úspěšně manévruje a má podporu prezidenta a stran, které ho ve správnou chvíli podporují. Piráti už v mnohém štvou i své koaliční partnery tam, kde se dostali k moci, třeba na komunální úrovni. Pokud jim dá v Praze v dalších volbách někdo starší 25ti let hlas, bude to pravděpodobně pacient bohnické léčebny.

  Pirátská kolaborace s Bruselem má příčiny jak ekonomické, tak je lecos spojuje s anarchií, kterou mají společnou s Antifou. Pirátské strany vedené v Evropě muslimským předsedou patří k těm, které lze přirovnat v míře škodlivosti k Zeleným. U nás však Zelené nahradili, protože ti tu neprorazili. Kdyby ano, byli by to oni, kdo by žalovali v Bruselu. Nicméně nepochopení demokratických procesů je zjevné. Radní byli zvoleni v předem určené tajné volbě. Není nic jiného demokratičtějšího, než když každý volí sám za sebe, za své svědomí a bez stranických instrukcí a strategií. Zvolení radní jsou výsledkem této volby a idiot názorově podporovaný vyděšenými pseudoliberály, který si na to mohl stěžovat někde, kde jim je Česká republika úplně někde, tedy pokud nejde o to z ní získat co nejvíce, by měl být okamžitě z Bruselu odvolán. Tato možnost je pofidérní, je však jistě možné podat na něj žalobu týkající se poškozování našeho státu. A pokud ani ta ne, žijeme ve světě, který postrádá logiku. Ten zmetek bude škodit dále. A přidají se další.

Jindřich Kulhavý

 

 

 

 

 

 

Speciály

Tipy