Tamtamy jedou, jaká je naše prognóza?
www.inadhled.cz Čtyřiadvacetiletý mladík s hlavou zaplněnou studiem humanitních věd, tedy naprosto nepoužitelný jedinec ve sféře, která produkuje něco užitečného a praktického, se stal tváří pouličních snah tvořit politiku zezdola. Z transparentního účtu, který mimochodem zdaleka nemůže pokrýt skrytou režii všech akcí, už jen doprava všech těch různě přespolních účastníků stojí balík, k tomu výroba transparentů, ozvučení a v nejednom případu i startovné pro ,,dobrovolníky´´, na který sám organizátor nemusí nic vložit ze svého, se to vše krásně platí. Otázkou však zůstává, z čeho se hradí to, na co by těch pár milionů nasbíraných od jakýchsi drobných přispěvovatelů nestačilo. Dá se předpokládat, že něco sehnal neziskový sektor, určitě existuje i zahraniční cestička zvaná tajný penězovod. To však není důležité. Minář je českou obdobou Grety. Neznámá osoba s ambicemi, která se náhle komusi hodila do krámu a byla nastrčena davu. A ten poslušně jásá a tleská.
Média se mohou přetrhnout ve snaze co nejlépe odprezentovat demonstrace svolané po celé zemi. Byť čísla popisující množství účastníků jsou organizátory značně přikrášlená, poslední počty nijak neoslnily. Přesto jsme zásobováni materiály popisujícími události na náměstích, vystupováním vyžilých politiků, pravděpodobně hladových i vševědoucích herců a mladých aktivistů. Minář už se možná vidí na solidním postu, ostatně podobné aktivity vynesly Pánkovi teplé místo v čele Člověka v tísni, a tím Šimon určitě nekončí. Podpora ze strany ODS, Topky, STAN a Pirátů jakoby Minářovi vlévala novou krev do žil a možná si ani neuvědomuje, jak drsně může dopadnout. Užívá si naplno své okamžiky slávy a snad i věří tomu, že by to mohl dotáhnout poměrně daleko. Tlak na Babiše se skutečně zvyšuje, ale lze očekávat, že ten to ustojí. Vnitropolitická situace není pro jeho odpůrce příliš dobrá, ODS s Piráty nemají dostatek hlasů a ostatní strany se usadily lehce nad hranicí přežití. Bartoš se svou partou sice dělá, co může, dokonce si stěžuje až v Bruselu, tam ale brzy dojde k částečné výměně osazenstva a může chvilku trvat, než se začne zase pracovat. Navíc jediné, co EU může, je sáhnout na dotace. Přiznejme si, že jejich zrušení by bylo jediným správným počinem, kterého je EU schopná, zároveň by to mohlo Babiše naštvat a dalo by to jistou naději v jeho odklonu od této šílené organizace. To vše jsou však spekulace.
Protibabišovské snahy se stupňují a pokus vytvořit podmínky pro český Majdan i díky účasti herců a dalších umělců pokračuje. Blíží se však léto, plno lidí vymění stání na ulicích za ležení u moře, přestanou být organizované i děti, které často verbují přímo na školách, situace se uklidní. Snad jen letním hudebním festivalům hrozí určitá politizace. Většina politiků odjede na dovolenou, takže skutečně velkou aktivitu lze očekávat pouze ve štábu Trikolóry. Nově vzniklou stranu kolem Václava Klause ml. čeká moc práce. Všichni už známe devítičlenný přípravný výbor, nicméně lze očekávat posílení parlamentních a senátních pozic a určité přesuny z jiných politických subjektů. Zároveň vznikne poměrně rychle širší členská základna, z níž bude možné čerpat při prvních volbách. Otázkou zůstává, jak rychle bude schopna Trikolóra nabídnout své služby voličům nejen na parlamentní úrovni, ale také na té komunální. Sympatizantů má mnoho, nesmí však dělat chyby, které udělali Realisté a usnout na vavřínech, jako se to povedlo Svobodným. Dalším nebezpečím je infiltrace lidí, kteří mohou později hnutí rozkládat zevnitř, případně je jejich minulost složitější a pověst horší. Pro Václava Klause bude důležité umět rozlišit, kdo je pro budoucnost Trikolóry dlouhodobým přínosem a kdo nikoliv. Nicméně první měsíce naznačí, jak velké ztráty zaznamená nevýrazná a kdysi pravicová ODS, která bude hlavním dodavatelem voličů Trikolóry, a jak se sníží už tak tragická občanská podpora Topky a STAN. Kalousek už pochopil nebezpečí a našel dalšího nového nepřítele.
Počítat s podporou médií Trikolóra moc počítat nemůže. Jejich většinou levicové či prounijní zaměření je zjevné a už samotná tisková konference spojená s představením strany ukázala, jakým směrem vede uvažování některých novinářů. Bakalou vlastněné média navážou na kontroverzní vztah mezi Havlem a Klausem starším z doby, kdy tato dvojice vládla České republice, posthavlistické nálady jdou v souladu s vysíláním ČT, ČRo a shodují se i s obsahem tiskovin patřícím do impéria tohoto neblaze proslulého miliardáře. Mafra a tituly spadající do portfolia Babiše zase mají plno práce s obhajobou svého majitele, takže budou těžko podporovat nového konkurenta. Seznam si jede svou rétoriku, která Klausům nebude nijak moc nakloněná. O to těžší to Trikolóra bude mít, nicméně její program zaměřený na rodinu, pracovitost a návrat logiky do našeho života bude pro řadu lidí natolik zajímavým, že budou ignorovat očekávanou kampaň proti této nové a jistým způsobem k základům původní ODS se vracející straně. Jisté však je, že hlavním soupeřem na politickém poli zůstávají Piráti. Tato strana nejvíce inklinuje k neomarxistickým náladám v EU, je ochotná kolaborovat se zlem v podobě evropských Zelených a skutečně ohrožuje budoucnost České republiky v té podobě, které by ráda dosáhla Trikolóra. Vzhledem k vzájemné symbióze Pirátů a Miliónu chvilek pro demokracii je jasné, kde se bude jiskřit. Blížící léto vášně na chvíli uklidní, ale ke konci prázdnin může být zase horko. Kdo z toho nakonec vyjde nejlépe? Odpověď na tuto otázku se jistě za pár měsíců dozvíme.
J3.K
