To už není publicistika, to je prasárna

  Novinařina je tak profesí, na kterou bývali lidé jí se zabývající vcelku pyšní a hrdost z nich sálající vycházela i z toho, že patřili inteligenčně spíše k vyšší vrstvě. Samozřejmě od nepaměti byli novináři využíváni i politiky a ve snaze přinést zprávy ze zajímavých míst, třeba z podsvětí, museli infiltrovat a po odhalení neměli nic jistého mimo toho, že jsou lovnou zvěří. Takže bylo třeba i odvahy a v některých případech i jisté podlosti. Postupně se role novinářů změnila a rozdělila. To se vznikem mnoha rubrik a dělení plátků a časopisů na politické, ekonomické , bulvární a například vědecké či určené cestovatelům. S příchodem televizních a rozhlasových stanic vznikla role moderátora a pole možné působnosti se rozšířilo. Vznikl prostor pro fakulty žurnalistiky, takže kandidáty na tuto práci lze odborně připravovat. Otázkou zůstává, co z těchto škol leze ven.

  Přeskočme minulost a vraťme se do přítomnosti. Z médií se stala velmoc. Vzhledem k mnoha možnostem, které přináší moderní doba, poklesnul postupně význam tištěných deníků, časopisů a různých druhů novin. Přenos informací v zásadním rozsahu převzala postupně rádia a přidaly se televizní stanice. O něco později se objevil internet, který momentálně díky svému globálnímu rozšíření naprosto zdatně sekunduje televiznímu vysílání, radiopřijímač poté najdete v každém automobilu. Takže tento triumvirát zpravodajského světa má vliv na své konzumenty největší. Mocní to vědí a naučili se s informacemi pracovat. Z řady novinářů se díky tomuto vývoji staly prodejné děvky. Především ti v politických odděleních mediálních domů. Jestliže jsme se dosud dívali s despektem na tzv. paparazzi, bulvární plátky, vážili si odborníků zaměřených na ekonomii a politické komentátory brali, jako že nám pomohou se orientovat, pak právě z těch posledních se stalo rozsáhlé reklamní oddělení, které zároveň funguje jako cenzura. Různě husté síto, kterým se propouští pouze některé informace, navíc často pokřivené, vlastní momentálně každá stanice či majitel novin.

  Již dlouho si uvědomujeme, že mainstreamová média vytváří takovou atmosféru, která je žádaná jejich majiteli, v případu státem spravovaných médií záleží na tom, která strana politiků je ovládá. Z publicistiky se stal politický byznys. U nás poukazujeme na tendenční vysílání ČT a Novy, zatímco Prima se zdála dlouho být relativně objektivní. Vstupem CNN je objektivita pryč také. Barrandov je velmi křehkou schránkou, protože mu chybějí peníze a bez nich se solidní práce odvádět nedá a riziko korupce je tak příčinou k nedůvěře. Navíc praxe, kdy majitel je zároveň ústřední postavou publicistických pořadů, vzbuzuje u mnohých jistou nedůvěru, byť je často svou odvahou jedním z mála, kdo dokáže nazývat některé věci pravým jménem. Takže normou moderní novinařiny se stal tendenční přístup ke zpracovávání informací a jejich pouštění dále. A v tom máme na našich stanicích, v novinách a zpravodajstvích skutečné machry. Především ČT je špička, Nova moc nezaostává, o čemž nás přesvědčila nedávným odvoláním moderátora hlavních zpráv Suchoně poté, co si dovolil vznést ,,nepřijatelné!“ dotazy v přímém přenosu.

  Americké prezidentské volby však zase posunuly hranice novinářské etiky skokově dále. Kontroverzní způsob voleb způsobil nedůvěru v jejich legitimitu a spravedlivost. Přestože existuje řada důkazů o podvádění s hlasy voličů při snaze nechat zvítězit předem mocnou menšinou vybraného kandidáta, média popírají jakoukoliv možnost manipulace. Dokonce zašla až tak daleko, že vypnula živý projev stávajícího prezidenta a po vzájemné dohodě s internetovými giganty vlastněnými podporovateli jeho protistrany dokonce úplně zlikvidovala jeho přístup k sociálním sítím. Došlo tak k téměř naprosté izolaci jedné ze zúčastněných stran a zvýhodnění té druhé, u níž je podezření z největšího volebního podvodu v dějinách moderní společnosti. Mediální globalizace pak umožňuje zablokování informací po celé planetě.

  Nejenže byla ovlivněna předvolební kampaň, kdy byl zvýhodněný liberál a člen Demokratické strany, ale i při samotných volbách došlo ze strany médií k mohutné a ostudné dezinformační válce namířené proti Trumpovi, která vyvrcholila vyhlášením nového amerického prezidenta, aniž by Biden byl oficiálně zvolen. Třešničkou na dortu je poté schvalování tohoto způsobu práce žurnalistů jejich kolegy v naší ČT. V tom okamžiku se podobný způsob vysílání stává legitimním i u nás a můžeme očekávat další zvýšení filtrace informací. Opravdu je stále na místě platit koncesionářské poplatky, když víme, že platíme tendenční médium? A opravdu se chceme vyskytovat na sociálních sítích postavených na cenzuře a mazání příspěvků uznaných někým za nepravdivé? Došli jsme za určitou hranu, bod zlomu. Bohužel si to zdaleka ne každý uvědomuje.

Jindřich Kulhavý