Vítězem je Kalousek. Naštěstí jen v neexistující anketě….

19. 06 2019

www.inadhled.cz    Pokud by se vyhlašovala anketa o politika desetiletí, je velmi pravděpodobné, že by hlavním adeptem na získání hlavní ceny byl nyní Miroslav Kalousek. Od roku 1989 bychom tak měli pouze dva vítěze. Prvním by byl Václav Havel, který dokázal skutečně mistrně zvládnout pozici prvního muže, přestože jeho morální kredit odpovídal uměleckému prostředí, ke kterému byl nejblíže a o němž si nelze myslet nic dobrého. Kdyby dosud žil, patřil by k hlavním propagátorům migrace a společné Evropy bez hranic. Na jednu stranu byl naivním snílkem, na té druhé skutečným pragmatikem obklopeným buď patolízaly a těmi, kterým pomohl stoupat vzhůru, nebo manipulanty, kteří později z Havla udělali poloboha s vlastním letištěm a předraženými lavičkami. Humanitární bombardér plně vyhovoval lidem spojeným s americkými demokraty, Sörösem a stavitelům projektu zvaném Evropská unie. Jakým však byl Havel tam někde hluboko v sobě, to už je otázka pro ty jeho nejbližší. Řada z jeho dlouholetých známých o něm moc pozitiv neříká.

  Vítězem v dalších dvou desetiletích by se pravděpodobně nestal ani Miloš Zeman, ale ani Václav Klaus. Oba tito pánové střídali totiž horší období s těmi lepšími. Jestliže Václav Klaus působí v posledních rocích velmi kritickým dojmem ke všemu špatnému, co EU produkuje, Miloš Zeman dokázal i ve svém vyšším  věku převálcovat všechny snaživce o post prezidenta České republiky. Představa, že by na jeho místě byl někdo z trojice Hilšer, Horáček a Drahoš je přímo strašidelná. Jen se zamyslete nad tím, jaké by bylo vidět Drahoše v objetí s Junckerem, Hilšera s Macronem či projev vzájemných sympatií mezi Horáčkem a Merkelovou. To opravdu vidět nechcete. Nicméně ani jeden z našich posledních prezidentů nemá tak konzistentní výkonnost, jako hvězda politické scény Miroslav Kalousek.

  Tento expředseda dvou parlamentních stran a hlavní strůjce prosazení církevních restitucí je stálicí. V době, kdy se rozhodovalo o vracení majetku, který církev v době své dlouhé historie získávala různým, a často ne zrovna morálním způsobem, se říkalo, že právě Kalousek disponoval částkou na ovlivňování ostatních odpovědných politiků a poslanců dosahující až 5ti miliard korun. Vypadá to jako nesmysl, pokud se však zamyslíme, kolik nakonec církev a její řády dostaly, tak by pětimiliardová investice byla rozhodně výhodná. Znamená to tedy, že byl Kalousek agentem Vatikánu? Nebo byl pouze osloven ten, který se v korupčním prostředí už mnoho let pohybuje jako ryba ve vodě? A je pravdou, že poslanec Kalousek patří k nejmocnějším mužům v Jižních Čechách, o kterých se také říkalo, že mu přes nastrčené osoby téměř celé patří? Rozvod s manželkou tomu kdysi napovídal. Možná jde o spekulace, ale je také reálné, že by tomu tak mohlo být.  Jisté však je, že přestože se dlouhodobě pohyboval na hraně, rozhodně přitom nezůstal čistý. Při svém působení na Ministerstvu obrany a později i jako ministr financí rozhodně patřil k lidem, kteří mají dostatečnou moc a umí jí využít. Vydržet tolik let v plném tempu v žumpě, kterou politika nejen u nás je, jej katapultovalo na pomyslného vítěze ankety politik dvou desetiletí. Není však o co stát, ani skutečně odolní matadoři tak dlouho nevydrželi a po dostatečném zbohatnutí zmizeli z politiky. Namátkou lze jmenovat Grosse, Topolánka, Nečase a známého přítele Marťanů Paroubka.

  Hitem posledních let je u Kalouska značná vyhraněnost. Jeho Topka dlouhodobě inklinuje k těsnému spojení s Evropskou unií, je vyloženě proimigrační a v podstatě při hlasování v našem parlamentu podpoří každou ptákovinu, kterou Evropská komise vymyslí. Zároveň patří k hlavním rusobijcům a kritikům Číny. Možná mu nad postelí visí tibetská vlajka a zprávy o problémech s islámem v muslimy dobývané Evropě vnímá jako nevinné žerty. Při přihlédnutí k jeho minulosti je drzost, když šíří nenávist, a že mu to jde. Zemana i Klause st. nazval ruskými šváby a agenty, SPD je pro něj to samé, co pro býka rudá barva, Klaus ml. to odnesl po založení Trikolóry také. Sice nikdo netuší, jaké spojitosti by měli oba prezidenti mít a s kým, nicméně jejich sympatie k Rusku a Číně vychází z logického uvažování, schopnosti vnímání a politické vyzrálosti. Jestliže se Západ řítí do propasti, k čemuž se s pomocí lidí, jako jsou Kalousek, kníže a jim podobní, přidáváme, pak Klaus a Zeman vnímají oprávněně obrovská rizika jednostranného přijímání všeho, co EU nařídí, a považují aroganci vůči Východu za velmi krátkozrakou. Navíc je tu nenávist mezi Kalouskem a Babišem. Prskají na sebe, mnohé na sebe vědí, ale oba mají strach, aby nepřekročili jistou hranici znamenající například trestní stíhání a odhalení něčeho, co by rozjelo přesnou střelbu na cíl s nedozírnými následky. A je otázkou, kdo by v závěru více tratil. Jisté je, že Kalousek je i nadále velmi silný zákulisní hráč a nelze předpokládat, že by jen tak skončil. V oblasti gaunerství je na tom s Babišem pravděpodobně přibližně stejně. A pozor, jeho fanoušci patří k těm nejfanatičtějším. V neděli budou stát i na Letné.

J3.K

Speciály

Tipy