Vliv prostředí na výchovu mládeže

  Co vše zapříčinilo takový rozdíl v chování mládeže? Těch důvodů mimo výše již uvedených je více. Výchovu ovlivňuje mnoho faktorů, hlavním je však prostředí, ve kterém probíhá. Jestliže generace vyrůstající v socialistické éře byla vychovávána k disciplíně, byly dané jisté mantinely, ve kterých se dala dělat jistá pubertální revolta a po jejichž překročení následoval trest, načež vstup mezi dospělé začínal absolvováním vojenské služby, ve které se dotyčný mladý muž musel naučit respektovat autoritu i tehdy, nepochopil li to dříve, pak nyní vše toto chybí. V letech před rokem 1989 byly náznakem protestu proti společenským a politickým konvencím dlouhé vlasy, džíny, potištěná trička či křížek na krku. Také cigaretka umístěná pěkně do koutku či půllitr piva a panák dvouhvězdičkového alkoholu, po kterém puberťák vyzvracel i žaludek. Tím veškeré protesty proti společnosti končily, snad ještě hlasitější hudba z magnetofonu mohla starší generaci trochu zahýbat žlučí. Kdo má možnost si na tu dobu vzpomenout, jistě dá za pravdu, že o moc více toho dělat nešlo. Oni ostatně ani starší odpůrci tehdejšího režimu neměli tolik možností. Kouřili, pili po kotelnách, kde se scházeli, souložili a nosili dlouhé vlasy, občas vydali nějaký samizdat. STB si je hlídala a až ke konci před pádem režimu si je začala tak trochu hýčkat. Výjimkou byl Havel, který mimo výše uvedené jezdil v mercedesu. Což byla jistá výsada.

  Porevoluční doba přinesla určité formy svobody. Sice z nich už zase tolik nezbývá, nicméně pořád je v této oblasti lépe, než za vlády komunistů. Uvolňování mravů, jak by se tento vývoj dal staromilsky nazvat, proniklo do všech věkových oblastí. Mládež získává stále daleko větší právní ochranu a i v domácnostech už je výchovný pohlavek považovaný za tělesný trest spíše vzácností. Ve školách by něco podobného skončilo u soudu a naopak dochází k násilí působeném na učitelích. Také jejich autorita poklesla a drzost studentů je na hony vzdálená pokoře, kterou mívala starší generace v době svého mládí. Je to dané západním způsobem výchovy, který nahradil klasický a do té doby uznávaný model, kdy otec vládnul tvrdou rukou a matka byla jistým ochráncem. S přibývající emancipací a posilováním role ženy došlo k posunu nejen v celé společnosti, ale především v rodině. Muž je často až tím třetím vzadu a výchova matek způsobuje uvolnění morálky. A přidáme li absenci vojenské výuky, mladí pánové už se nemají čeho bát. Neuznávání autorit se tak výrazněji stává běžným průvodním jevem dospívání. A vede i k tomu, že středoškoláci mají dojem, že se jim dostává práva mluvit do všeho. Čemuž přispívá i skutečnost, že i do tak špičkových míst, jakými je Parlament ĆR, dosedají velmi mladí lidé bez zkušeností. Má to příčiny. Za prvé mají být motivací pro mladé k vstupu do politických subjektů, za druhé je jejich ohebnost ještě na takové úrovni, že není složité je zneužít k vlastním zájmům.

  Ovlivnitelnost mládeže je velmi snadná. Vzhledem k tomu, že je bez zkušeností, nemá nic odžitého, je plná naivity a idealismu, navíc se brzy stane právoplatnými voliči, je zaměření na nejmladší generaci vcelku logickým krokem starších manipulátorů. Ostatně stačí ,,správně´´ nastavit školní osnovy, nasměrovat třídní elitky a třeba sundat fotku prezidenta a nahradit ji například Havlem, kterého není problém zidealizovat a přizpůsobit novým potřebám, hned je o změnu nálad u mladých postaráno. A přidáme li organizované besedy připravené neziskovkami k tomu předurčenými, dostáváme se na stejnou formu agitace, kterou předváděli komunisté. Sice odpadli povinná členství v Jiskřičkách, Pionýru a SSM, ale nahradily je jiné aktivity. Místo Havla byl dříve všude Lenin, na besedy chodili členové různých politických spolků typu Dukelští hrdinové, účastníci odboje a aktivisté stojící za vytvářením JZD po 2.světové válce. Nikdo tenkrát logicky nekázal o negativech socialismu, ale o hrdinství a odvaze, vlastenectví, o odkazech bolševických velikánů jsme věděli vše, dokonce i to, co nebyla pravda. 

  To samé se děje opět. Jen témata jsou jiná. Nyní je to migrace spojená s multikulturou, společná evropská politika zatlačující do pozadí vlastenectví a národní zvyky, liberalismus spojený s dehonestací velmocí Ruska a Číny a samozřejmě nově ekošílenství a z něj vycházející hrozba zvyšující se uhlíkové stopy. Potichu zmizel problém s ozónovou dírou, vše se zaměřilo na zavedení elektromobility a přechod na čisté energie bez ohledu na následky. Nové náboženství tedy vzniklo a nyní je třeba dát dohromady co nejvíce věřících. A protože starší generace už prošla mnoha změnami, není příliš ochotná tyto zvraty akceptovat, je tu mládež, kterou lze snadno zmanipulovat. Napomáhá tomu také zlehčení úlohy rodiny, pobízení k revoltě a opět je třeba připomenout vliv školy. Úlitbou jsou za to možnosti stávkovat, demonstrovat a v raném věku aspirovat na poslance a solidní platy. A také zrušení povinné vojenské služby. V součtu všech těchto faktorů je třeba hledat důvody nynějšího neutěšeného stavu. Výjimku tvoří mládež zabývající se sportem. Ta je většinou zvyklá podřídit se jisté disciplíně a autoritě, také je pro ni často snem nosit na hrudi českého lva a slyšet českou hymnu. Bohužel i přes tyto skutečnosti je přáním většiny sportovců odejít do zahraničí, což je však způsobeno především kvalitou zahraničních soutěží a výškou finančního ohodnocení. Nicméně návrat k české reprezentaci bývá odměnou, které si mnozí skutečně váží. Ono s tím zahraničím je to všeobecně platné i pro nesportovce, což je způsobeno vyšší platovou úrovní jinde, dále touhou poznávat cizí kraje a výchovou vedoucí k neúctě k rodné zemi a jazyku.

  Na závěr je třeba si uvědomit, že zásadní pro výchovu dětí a vznik solidního prostředí kolem nich je chování dospělých. Jestliže je význam rodiny odstaven na druhou kolej, je potírán tisíce let úspěšný model v chování mužů a žen. Politici se neustále přou a ignorují výsledky demokratických procesů, přičemž veřejně ponižují beztrestně pana prezidenta, hádají se veřejně mezi sebou a uráží se. Média informují jednostranně a tendenčně, přičemž je dávána za vzor kvalitní práce (ČT, CNN, BBC), vznikají ničím nepodložené a uměle vytvořené světové teorie ovlivňující budoucnost (ekologie, elektrifikace, migrace) a bohatí a úspěšní vyzývají k vzepření se starým zvykům a přírodním zákonům (MeToo, gender), pak nemůže očekávat, že se mládež bude chovat jinak. Je třeba vrátit rodině její význam, školám úctu, dětem přiblížit realitu a naučit je zase pracovat. A především jim vysvětlovat rozdíl mezi reklamou na život a jeho skutečnou realitou. Nevrátíme li se k výchově rodiči a skutečnými pedagogy pracujícími bez politického zadání, budou nám naše děti ukradené a později zneužité i proti nám. Tak, jak se to děje nyní všude kolem nás.

J3.K