Dění kolem nás

  Jakási šéfka eurounijní diplomacie Kallasová vydala seznam požadavků na Rusko po schválení příměří a jako součást mírové smlouvy. Její odtržení od reality je ještě větší, než bychom čekali. Je neuvěřitelné, kdo zastává tak na dobře placené místo. O tom, že velká část žen zaměstnaných ve vedoucích politických pozicích vůbec netuší, v čem se pohybují a co vše mohou svým naivním přístupem zamotat, pokazit či rozbít, není pochyb. Rusové dlouhodobě preferují v rozhodujících funkcích muže. Rozhodně by nepřipustili, aby například ministerstvo obrany vedla žena. Důvodů k tomu je mnoho, nicméně jedním z důvodů je dámská psychická labilita projevující se u Kallasové ještě výrazněji, než bychom mohli očekávat. Jinak si jí vydaný seznam požadavků nelze ani vysvětlit. Podobné je to s prohlášeními Leyenové. V Rusku se zasmáli, pobavila je i vyjádření hlavního tajemníka NATO Marka Rutte tvrdícího, že je ruská armáda v bojových operacích pomalé, vyčerpané a na konci fyzických i ekonomických sil, a v klidu dále postupují Ukrajinou.

  Zelenskyj mezi tím vypnul ropovod Družba zásobující rafinérie v Maďarsku a na Slovensku, z nichž nazpět kupoval ropu pro zbytky své armády. Kokainový král Kyjeva při cestách do Evropy už přestal jen žadonit, ale často volí drsnější tón. Je to už dlouho, co jsme před podobným vývojem varovali. Ukrajinci umí být otravným národem i v dobách míru, ale po zkušenostech z války s nimi bude ještě mnoho větších problémů. Zelenskyj vyhrožuje Maďarům i Slovákům, což by měl každý Evropan žijící v EU citlivě vnímat. Prosadí li si Leyenová přijetí Ukrajiny do tohoto už tak tragického spolku, poznáme novou formu roztažnosti Ukrajinců. U nás už se natolik zabydleli, že si dovolí pořádat demonstrace na svou vlastní podporu a tupí Češi jim pod hlavičkou jakési politické aktivistické úderky pojmenované Milion chvilek pro demokracii budou přitleskávat. Jen do té doby, než si Ukrajinci zařídí české občanství a založí politickou stranu. Je jich tu milion a v případu jednoty a disciplíny by dokázali brzy vyhrát volby. Svého prezidenta už na Hradě mají.

  Green Deal se na první pohled zdá být na ústupu, nicméně v pozadí nadále bruselská mafie pracuje na jeho úspěšném tažení. Stanovováním si naprosto nesmyslných klimatických cílů pokračuje v likvidaci průmyslu a automobilek. Jsme blízko střetu mezi realitou a vysněným bláznovstvím. Bude velmi důležité se s maximální intenzitou vzepřít šílencům u nás představovaným Nerudovou, Niedermayerem, Farským a Gregorovou, kteří zásadně hlasují proti zájmům naší země. Podstatným je však kolaps Německa. Dosud prosperující Němci se do krize způsobené přimknutím se ke Green Dealu řítí ještě mnohem rychleji a náznaky revolty v EU už jsou znát. Do mercedesů se vrací osmiválce, koncorium Stelantis osazuje opět své modely žádaným turbodiesely a norský trh s elektroauty se po zrušení dotací zhroutil a objem prodejů je cca o 95% nižší. Ještě zatavit výstavbu větrníků a solárních parků. Ostatně v USA byl Trumpovým dekretem Green Deal již ukončen.

  O víkendu můžeme údajně očekávat americký útok na Írán. Pokud k němu dojde, a mnohé tomu nasvědčuje, budeme mít na planetě další místo, kde budou Američané intervenovat do vnitřních záležitostí. Můžeme si o tamním režimu myslet cokoliv, nicméně Írán je zemí Íránců a kdo jim vládne, je jejich věc. Je to už téměř 30 let, co jsem bývalou Persii navštívil, a tamní lidé nepřijímali náboženské vedení úplně s nadšením, nicméně ani po tak dlouhé době to nezměnili, takže je otázkou, nakolik jim vadí. Američané mají svůj světadíl úplně jinde a rozhodně jim nejde o blaho Íránců. Připravenost Izraele přidat se k vojenskému ataku není náhodná stejně, jako jejich vzájemné partnerství.

  Jak vidíte, svět se nenudí. My také ne. Kdo jezdí autem, kličkuje mezi výtluky a výmoly nebývalého rozsahu. Což je možná více deprimující než střety mezi Motoristy a Hradem. Zatímco Macinku americký prezident Trump chválí, jeho předchůdce Lipavského ani nezaregistroval. Pavel si na Hradu určuje svá pravidla. Zatím tím přišel o 86 milionů korun určených na režii provozu svého úřadu a může se stát, že to není konečná míra útlumu utrácení za jeho zážitky. To vše za kvikotu opozice podporované umělci a mainstreamovými médii. Snad nikdy jsme nevnímali tolik lopingů v názorech, kolik nyní. Petr Pavel nastavil nové limity lhaní, byť po vládě Petra Fialy se to může zdát být nadlidský výkon. Co bylo předešlým prezidentům zakázáno, u Pavla je vyzdvihováno. Politický nátlak na studenty a školáky, mlžení o své minulosti, popírání popřeného. Jak vidíte, je teprve únor a pořád se něco děje.

Jindřich Kulhavý