Předražené divadlo
www.inadhled.live Markéta Šichtařová odešla z postu poslankyně Sněmovny a vysvětlila to jistou neochotou podílet se na něčem, co je ztrátou času. Její asistent vzápětí podal širší vysvětlení a je třeba konstatovat, že už se Markétě nedivíme.
Vyjádření obsahuje logickou úvahu. Sněmovna je manéží, ve které se odehrává stále stejné divadlo. Karty jsou dopředu rozdány, absolutní většina výsledků hlasování vychází z rozložení sil a příspěvky a vystoupení poslanců je divadlem majícím voliče přesvědčit o správnosti jejich hlasování ve volbách a zároveň projevit iniciativu v boji o koryto. Kšeftování s pozicemi poté vede k jistému vycházení si vstříc při schvalování některých zákonů a postupů, nicméně celkově jde o špatnou komedii táhnoucí se mnoho hodin a dní bez možnosti změnit dopředu daný výsledek.
Jedinou možností změny je rozhádání koalic, jenže předpokládat zbavení se výhody být ve vládní dříve, než před koncem volebního období je naivní. Jen málokdo by riskoval ztrátu kvalitní obživy. Práce ve výborech a podvýborech je už veřejnosti skryta, obyčejný volič netuší, co se při těchto jednáních děje. Ve veřejných vystoupeních jde tedy jen o zisk pozornosti veřejnosti. Tu bych nepřeceňoval, málokdo má žaludek sledovat jednání schůze Sněmovny.
Šichtařová nás zklamala svými názory na ruskou SVO a odsouzením Ruska bez ohledu na skutečné příčiny a důvody vstupu ruské armády na území Ukrajiny. Nicméně jde o zkušenou ekonomku, která dlouhodobě kriticky reaguje na situaci u nás. Její připomínky jsou odborně podložené, byť další odbornice Švihlíková zní ještě o něco přesvědčivěji. Pravdou zůstává, že z Bruselu přichází stále častěji směrnice a zákony, které mají naši poslanci pouze schvalovat, protože nic jiného jim nezbývá. Skutečnost, kam jsme to s českou svrchovaností za přispění eurohujerských liberálů dopracovali, je tragická. Jedinou nadějí je, že Evropská unie sežere sama sebe. Protože pokud ne a bude existovat ještě pár dalších let, nebude již České republiky a naše Sněmovna se stane úplně stejně zbytečnou institucí, jako je už nyní Senát.
Jindřich Kulhavý
